diví se naše čtenářka s nickem Eliana a už se těší, až si nasadí pořádného kulicha omotá krk teplou šálou. Její „kulichománie“ začala, když jí kamarád přivezl jako dárek z Japonska čepici, která se tu později stala hitem

Jo, kulichy, to je něco pro mne! Už se těším, až trošku přituhne a já si na hlavu nacpu pořádného kulicha, kolem krku hutnou šálu a pletené rukavice. Musím říci, že nechápu ten odpor k pokrývkám hlavy, ale možná je to proto, že už nemám husté vlasy a nemá si co sednout či splasknout nebo se stát neposlušnějším.

Naopak je prima, nasadit si slušivého kulíška, beranici či klapky na uši, když si mráz hraje na vizážistu a maluje mi růžové tváře a na nose si staví ledohrady. A ouška jsou pěkně v teple! Mne rozhodně pořádným kulichem neurazíte.

Má kulichománie začala, když mi můj kamarád přivezl jako dárek z Japonska čepici, která se tu stala hitem až tak o rok později a to jsem s ní udělala mnohem větší parádu. Mám ji dodnes, trošku ošuchranou, ale památeční. Další rok jsem dostala červenou čepici i se šálou a rukavicemi v červeno-bílé ryze vánoční kombinaci- tu tedy nosím jen kolem Vánoc. V lednu už to stádo sobů nevypadá moc pěkně, ovšem možná bych byla vidět dobře ve vánici, kdybych ve vánici vystrčila nos z vyhřátého domu.

Další rok jsem dostala beranici s kožešinkou, která trošku nevzbuzovala mou důvěru a šanci na to, že v tom vyjdu ven a ejhle, docela mi sluší. Ovšem nepřeháním to s jejím nošením. Minulý rok nám předpověděli tu krizi a já dostala klapky na uši- úspora materiálu, ale teplo na uši to splňuje a dobře to tlumí hluk venku. Letos jsem dostala klasickou čepici s bambulí v trojkombinaci starorůžová, bílá a šedá a bez ní momentálně nevycházím. Možná by mne do party přijalo sedm trpaslíků, ale přesto čepice nosím opravdu ráda!

čepice

 

Eliana

Milá Eliano, tak to jste můj člověk, já bych také mohla čepice sbírat. Líbí se mi a některé mi dokonce sluší

Text nebyl redakčně upraven

Reklama