Zdraví

Nečekejte, až kvůli gingivitidě přijdete o zdravé zuby. Můžete jí předcházet, říká zubní lékařka MUDr. Nataša Kuralová

Gingivitida postihuje podle renomovaných publikací až 90 % české populace. Ve Švýcarsku, Nizozemsku, Velké Británii nebo skandinávských zemích se již na školách učí děti pravidlům správné ústní hygieny, aby tak preventivně předcházely onemocnění zubů a dásní. U nás je zlepšení prevence a péče o orální zdraví „během na dlouhou trať“. O tom, že mnoho Čechů trpí gingivitidou právě kvůli špatné ústní hygieně a někdy o svém onemocnění ani neví, hovoří zubní lékařka MUDr. Nataša Kuralová

mudr

Co znamená gingivitida?

Gingiva – česky dáseň – je tkáň, která obklopuje zub v oblasti krčku a dále pokrývá vlastní dutinu ústní. Zdravá dáseň je světle růžová, pevná, má hladkou, jemně tečkovanou strukturu a není přecitlivělá na dotek. Nateklá dáseň, která má sytě načervenalou až rudou barvu a vlivem malého mechanického podnětu snadno krvácí, je příznakem onemocnění dásní – gingivitidy, jež může postihnout naprosto každého z nás.

 

Jak člověk pozná, že ho trápí právě zánět dásní?

Příznaky chronické gingivitidy se projevují postupně. Všimneme si jich jen tak mimochodem a napadá nás, že něco není v pořádku. Například se nám po konzumaci tvrdšího pokrmu nebo po vyčištění zubů objevuje krev na okraji dásně v oblasti krčku zubu, v mezizubním prostoru, či ve slině, kterou vyplivneme do umyvadla. Někdy dásně bolí, člověk má pocit nepříjemného tlaku nebo brnění v ústech.

 

Co obvykle bývá příčinou zánětu dásní?

Nedostatečná nebo nesprávně prováděná ústní hygiena, v jejímž důsledku se hromadí na zubech plak. Nejvíce se hromadí právě v oblasti zubního krčku a v mezizubních prostorech  - místech, kde se stýká tvrdá zubní tkáň s dásní. Plak začne dáseň dráždit a ta reaguje zánětem.

 

Jak můžeme nejlépe zabránit hromadění plaku na zubech?

Plak je bílý povlak, který je tvořen hlavně bakteriálním biofilmem. Vyznačuje se velkou přilnavostí k povrchu zubu. Plak se musí odstraňovat hlavně mechanicky, důkladným a správným čištěním zubů. Výplach úst nestačí.

 

Mohou zánět dásní způsobit i nějaké látky, které člověk konzumuje?

Vznik gingivitidy ovlivňuje také konzumace některých léků – nejčastěji hormonální antikoncepce nebo hormonálních preparátů užívaných během těhotenství či klimakteria.

 

Může být gingivitida dědičná?

Od pacientů sice někdy slýchávám: Moje matka přišla o zuby ve čtyřiceti, takže o ně přijdu i já. Vznik této nemoci ale není možný, pokud u dotyčného jedince nedojde k nahromadění bakteriálního plaku, který je základním vyvolávajícím faktorem gingivitidy. V rodinné anamnéze bychom tedy mohli spíš vysledovat negativní vztah k dentální hygieně než dědičnost choroby jako takové.

 

Vědí pacienti, kteří mají zánět dásní, o svém onemocnění?

Někteří pacienti sami tuší, že mají problém s dásněmi. Jiní se o tom dozvědí až od zubního lékaře či hygienistky. První příznaky zánětlivých změn na dásních pozorujeme už u mladistvých ve věku 12 až 15 let. Svou situaci oni ani jejich rodiče ale většinou neřeší.

 

Chodí pacienti léčit gingivitidu do zubní ordinace včas?

V počátečním stadiu zánětu dásní se nevyskytuje výrazná bolestivost a krvácení z dásní je jen občasné. Ve většině případů tedy přicházejí pacienti do zubní ordinace až ve chvíli, kdy se jim v důsledku nahromaděného plaku začal na zubech ukládat zubní kámen. Pacient má podrážděnou dáseň, nezřídka si stěžuje na zápach úst a při čištění zubů vyplivuje krev.

 

Může gingivitida postoupit do jiného závažnějšího onemocnění?

Pokud se u pacienta nezačne systematicky a včas řešit zánět dásní, pokračuje hromadění patologických bakterií ve tkáních kolem zubu, zvyšuje se tvorba zubního kamene a rozvíjí se parodontitida. V této fázi je už napaden a porušen závěsný aparát zubu – parodont. Dochází k úbytku kosti zubního lůžka, viklavosti zubů a nakonec jejich ztrátě. Onemocnění parodontu je příčinou ztráty zubů u dospělých jedinců až v 50 % případů.

zubar

 

„Nanejvýš“ tedy můžeme přijít o své zuby?

V odborných studiích se udává, že parodontitida také zvyšuje riziko onemocnění srdce a cévní mozkové příhody.

 

Jakým způsobem léčíte gingivitidu v zubní ordinaci?

Po vstupním vyšetření zubů a dásní si s pacientem stanovíme individuální plán léčby. Nejdříve pacient navštíví dentální hygienistku, která s ním nacvičí správnou techniku čištění zubů a pomůže mu s výběrem vhodných pomůcek pro domácí péči o zuby a dásně. Stomatolog nebo hygienistka následně odstraní pacientovi za pomoci moderních metod zubní kámen. Pokud poté pacient začne dbát na pečlivou ústní hygienu, nezřídka vidíme již za 3 až 4 týdny spolupráce výrazné zlepšení.

 

Doporučila byste pacientům také nějaké podpůrné prostředky pro zlepšení stavu zubů a dásní?

Při léčbě zánětu dásní můžeme pro pravidelné čištění zubů použít například řadu meridol®. Zubní pasta společně s ústní vodou pečují o regeneraci podrážděných dásní. Zamezují také uchycení plaku na povrchu zubu. V kombinaci s jemným zubním kartáčkem meridol® úspěšně snižují riziko vzniku kazu a zánětu dásní zároveň.

 

Může člověk gingivitidě předejít?

Ano, bude-li důkladně provádět domácí dentální hygienu pomůckami, které mu doporučí zubní lékař či hygienistka. Zároveň by měl do zubní ordinace docházet na pravidelné preventivní prohlídky. Doporučuji také, aby podstoupit každých 6 měsíců profesionální dentální hygienu.

   
24.11.2016 - Zuby - autor: Petra Bromková

Komentáře:

  1. [2] Andreadornova [*]

    Naštěstí netrpím

    superkarma: 0 24.11.2016, 22:42:23
  2. [1] bobani [*]

    tak to teď právě řeším . potírám 31 od Justa

    superkarma: 0 24.11.2016, 12:22:11

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme