Roztroušená skleróza je zákeřná nemoc, která postihuje převážně mladé lidi, a rozhodně nemá nic společného se zapomínáním. Nelze jí předejít a může vás posadit na kolečkové křeslo. Své zkušenosti s ní má i Aleš (48).

„U mě to šlo velice rychle. Když se na to zpětně podívám, tak jsem jel s první atakou roztroušené sklerózy už před třemi lety na cestu po Barmě. Jenže v té době jsem všem těm příznakům ještě nevěnoval pozornost. Člověk by možná poznal, že se s ním něco děje, ale to u mě v té chvíli nehrozilo. Měl jsem totiž oči navrch hlavy z toho, že poletíme do exotické země, kde jsme měli zajištěný program, jaký běžný turista nemá možnost zajistit,“ vypráví Aleš, který velkou únavu a dvojité vidění připisoval spíše únavě. „Když ujdete denně 35 kilometrů v horku, tak by se nebylo ani čemu divit. Ale takové příznaky má i ta potvora roztroušená skleróza.“

Že je s jeho tělem něco v nepořádku, si všiml až doma. Po návratu mu totiž tělo vypovědělo službu úplně. „Nebyl jsem schopen zavázat si tkaničky ani odemknout byt. Celý týden tělo dál odmítalo poslušnost, takže mi nezbylo nic jiného, než se vypravit do nemocnice. Tam mi během tří dnů oznámili, že mám roztroušenou sklerózu,“ svěřuje se Aleš, kterého dva po sobě jdoucí ataky složily do postele. V ní zůstal celé tři měsíce.

„Zvednout se na nohy mi pomohla až moje drahá polovička. Vymysleli jsme spolu takovou terapii, že budeme tu moji roztroušenou potvoru brát s sebou na výlety, aby taky něco viděla. Takže od té doby cestujeme společně a ona je možná i díky tomu hodná a dává mi pokoj. Snad jí to vydrží dlouho,“ usmívá se mladý muž, který bere nemoc s nadhledem a rozhodně se neptá, proč právě on.

Aleš Zajíček spolupracuje s Nadačním fondem Impuls a se svou přítelkyní založil webové stránky Zajíci na cestách. Chtějí tak ostatním ukázat, že lze i s roztroušenou sklerózou normálně žít a dělat, co si zamanete. Rozhodně to prý není nemoc na ležení v posteli.

ales

„Na tuhle nemoc není žádná prevence. Buď ji máte, nebo ne. Jiná cesta není. A aby se spustila, úplně stačí, když přechodíte nějaký zánět, třeba zubu, virózu… Imunita se vám zblázní a máte na problém zaděláno,“ říká Aleš, který měl štěstí, že se k němu dostala a zafungovala biologická léčba.

„Zpočátku jsem si píchal injekce každý den, nyní už jen třikrát týdně. Není to ale léčba, spíše návnada pro tu potvoru. Místo toho, aby papala moje nervy, papá ji,“ vtipkuje s tím, že díky tomu už může zase běhat po horách a cestovat. Nemoc ho prý v současné době příliš nelimituje.

„Únava se samozřejmě občas objeví, ale díky tomu, že jsem najel na zdravý životní styl, není to tak špatné. Jím zdravě a hlavně mám každý den dost pohybu. Zastávám totiž názor, že tuhle nemoc je potřeba utahat. Když jí dáte dost pohybu a zdravé jídlo, dá se s ní žít. Naopak mám pocit, že jsem od té doby aktivnější, protože toho chci stihnout co nejvíc.  Jako bych si uvědomil, že mě jednou třeba čeká to kolečkové křeslo. Ale chci to co nejvíc oddálit,“ dodává Aleš.

Roztroušená skleróza je chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému, jehož příčina není doposud známa. Toto onemocnění propuká většinou v mladším věku, častěji postihuje ženy. Pro RS je typické střídání období záchvatů (atak) a období zdánlivého klidu. Tento proces je nepředvídatelný, a proto i léčba či prevence je těžká.

Na celém světě RS trpí 2,5 miliónů nemocných, v Česku se odhaduje počet pacientů na 17 tisíc. Nemoc se vyskytuje hlavně ve středních a chladnějších zeměpisných šířkách. Rizikovými faktory nemoci jsou kromě genetické dispozice EB virus, kouření a nedostatek vitaminu D. Informace o roztroušené skleróze lze nalézt i na portále www.rskompas.cz.

Čtěte také:

Reklama