.

„Nebojte se víc bláznit a netrapte se zbytečně dlouho,“ vzkazuje psychoterapeutka

Láska a vztahy

„Nebojte se víc bláznit a netrapte se zbytečně dlouho,“ vzkazuje psychoterapeutka

hapyp

Co je to duševní zdraví a můžete si být skutečně jisti, zda to vaše je v pořádku? Nejen o tom, jaké psychické potíže řeší Češi nejčastěji, nám v rámci dnešního Mezinárodního dne duševního zdraví pověděla psychoterapeutka Tereza Králíčková.

Lze nějak definovat duševní zdraví?
Pojetí duševního zdraví prošlo v průběhu let mnoha proměnami. Od redukcionistického pojetí zdraví jako absence nemoci se přešlo k definici zdraví jako stavu fyzické, duševní a sociální pohody. Nicméně tato problematika zůstává stále otevřená a zdá se, že žádná jednoduchá definice není sto obsáhnout, co všechno duševní zdraví může znamenat, a co už zdraví není.  

Téměř každý psychoterapeutický směr si vytvořil své vlastní pojetí duševního zdraví. To potom tvoří základ pro směřování psychoterapeutické péče. Je to tedy otázka zcela zásadní pro každého terapeuta. 

Lze to nějak specifikovat?
Daseinsanalytická terapie chápe duševní zdraví jako stav vnitřní svobody, tzn. mít v sobě otevřenou možnost adekvátně odpovídat na situace, s nimiž se člověk v životě setkává. Tato věta však potřebuje hlubší zamyšlení se nad tím, co se zde myslí otevřeností, možnostmi, adekvátním odpovídáním atd., pro které zde není prostor. Určitě to neznamená, že když člověk nezareaguje v nějaké konkrétní situaci tak, jak by chtěl, je tu problém. Pokud to není trvalý a opakující se rys, který by narušoval jedincův život nebo jeho spolubytí s druhými, jde o běžnou lidskou situaci. Daseinsanalýza má takové krédo: „Být sám sebou a neztratit druhé – být s druhými a neztratit sám sebe.“ I to je takové měřítko duševního zdraví. 

A jak tedy člověk pozná, že s jeho duševním zdravím není něco v pořádku?
Pokud se jedná o těžké narušení, kde dochází také k narušení schopnosti sebereflexe, rozpozná potíž spíše okolí, než jedinec sám. 

V méně závažných případech to většinou člověk prostě cítí. Jiná věc je, že to třeba podceňuje, přehlušuje, nechce si to připustit nebo se za to stydí. Většina lidí chce potíže zvládnout sama. A to je v pořádku. Jestliže to však trvá příliš dlouho nebo se opakují, je dobré se obrátit na někoho, kdo s tím může pomoct. Někdy se člověk zbytečně dlouho trápí. I když často bývá utrpení nutné, aby motivace k terapii byla dostatečná. Bez ní to nejde. 

Existuje nějaký recept, jak si uchovat duševní zdraví? Co je to duševní hygiena? 
Receptů existuje mnoho, až se v tom člověk nevyzná, co by měl vlastně dělat dřív a zas z toho může mít akorát stres. Každému může sedět něco trochu jiného podle jeho povahy a způsobu života. A taky podle různého období jeho života. To si každý musí trochu osahat sám. A k tomu je potřeba, aby se dobře vnímal, aby si dal čas na to se poznat, porozumět si. Být k sobě trpělivý a také snést určité utrpení na cestě, které je nutné. Nutné je v tomto případě opakem k zbytečnému trápení, ze kterého už se smysl ztratil, ale ani to se hned nepozná a chce to čas.

Nedostatek času pro rozjímání je dnes velký problém. Na věci, které člověku mohou dát trvalejší pocit klidu, nemá kdy. Má pocit, že mu pak něco jiného uniká, a tak volí raději krátkodobé uvolnění. To má však jen krátkodobý dosah.  

Obecně bych řekla, že je opravdu důležité dbát na určitou vyváženost toho, co se nám v životě objevuje.  

Kdy je na čase vydat se k psychologovi? Jsou nějaké signály? 
Opět. Signály k nám přicházejí v různých podobách např. úzkost, nadměrný smutek, vyhýbání se určitým situacím, poruchy spánku, nutkavé myšlenky, somatické obtíže, vztahové rozladění aj. Když člověk cítí, že mu dochází síla, když se signály opakují nebo významně narušují život, není důvod váhat. 

Určitě je lepší vyhledat pomoc třeba zbytečně, než pozdě. Psychoterapeut by měl být schopen vám říct, co by pro vás mohlo být v danou situaci vhodné, jaké jsou možnosti. Návštěva psychoterapeuta neznamená, že se v tom hned vezete. Kdykoli máte možnost si to rozmyslet, přehodnotit, z terapie odejít. 

Jaký je rozdíl mezi psychologem a psychiatrem? 
Psycholog může pracovat v různých odvětvích oboru psychologie např. diagnostika, výzkum, poradenství atd. Psychiatr je lékař, který vám může předepisovat léky, zdravotní pobyty atd. Jak psycholog, tak psychiatr mohou pracovat jako psychoterapeuti, to je třetí kategorie.  

Psychoterapeut nemusí být pouze psycholog nebo psychiatr, ale odborník, který v tomto směru dosáhl příslušné kvalifikace vystudováním patřičného oboru, absolvováním sebezkušenostního výcviku a supervize své psychoterapeutické praxe. 

Lze definovat, co Čechy nejčastěji trápí ve spojitosti s duševním zdravím? 
Pocity vlastní nedostatečnosti, úzkosti, deprese, pocity viny, osamělosti, stres, vztahové obtíže, celková neukotvenost ve vlastním životě, strach z nejistot, ze smrti, závislosti. To jsou asi ty nejčastější, s jakými se setkávám ve své praxi. 

Může si být někdo jistý, že ho duševní nemoc nepostihne? A jsou vůči nim rezistentní lidé, kteří nejsou v běžném životě citliví a považují psychické problémy za výmysl? 
Jistý si být může, otázka je, zda se nemýlí. Pocit jistoty je vnitřní stav, který nemusí mít reálný základ. Stejně jako pocit nejistoty.  

Vaše druhá otázka směřuje na lidi, kterým se samozřejmě psychické problémy také nevyhýbají a mnohdy právě tito, kteří „nejsou tak citliví“, potíže mají. Oni si je však nepřipouští, a proto spíše dopadají na jejich okolí, než na ně samé. To bývá problém zejména pro rodinné příslušníky takových jedinců. 

Citlivý člověk to může mít v něčem těžší. Ale o jaké citlivosti to tady mluvíme? Museli bychom si určit měřítko, co je ještě citlivost, a co už přecitlivělost, která člověka oslabuje vůči běžné zátěži. Řekněme, že ve zdravé míře citlivý člověk, může žít plnohodnotnější život, i když se může potýkat s obtížemi, než ten, který si je nepřipouští a jede dál jako stroj. Problém citlivých lidí je spíše ve výkonovém nastavení společnosti, která je mylně považuje za slabé. 

Rozdíly mezi lidmi nedělá ani tak sociální postavení nebo inteligence, ale právě citlivost.  

Každý má svou cestu. A je třeba respektovat cesty druhých, cesty jiné. To ve světě, který směřuje k unifikaci a redukci rozmanitosti, je právě problém. Lidé by se z tohoto hlediska naopak neměli bát víc bláznit. Jen tak si totiž najdou svoji cestu. A když na té cestě člověk sám sebe potká, pak je duševně klidný, i když ta cesta třeba není lehká, je jeho a o to jde. 

Psychoterapeutka Tereza Králíčková ze společnosti DA psychoterapie (www.da-psychoterapie.cz) a ze sdružení Epoché nám poskytla rozhovor u příležitosti Mezinárodního dne pro duševní zdraví a v rámci konání festivalu Dny pro duševní zdraví v Plzni. Více informací o festivalu najdete na stránkách www.dpdz.cz.

Chcete si Terezu Králíčkovou poslechnout osobně? Dnes k tomu máte příležitost na filozofické mini konferenci „Krajní meze“, která se koná od 14.00 v Moving Station v Plzni. 

Čtěte také:

   
10.10.2017 - Láska a vztahy - autor: Julie Hájková

Komentáře:

  1. avatar
    [5] peetrax [*]

    Škoda, že ten článek je tak dlouhý a informace nějak divně podané... Každopádně je dobře, že se o tom mluví aspoň nějak, kdo někdy zažil psychickou nemoc (a tím nemyslím různé životní trable, "depku" nebo něco podobného, ale regulerní nemoc), tak ví... Sml15

    superkarma: 0 10.10.2017, 21:13:21
  2. [4] MARIE MATEJKOVA [*]

    Jak se říká,jen se nezbláznit. Člověk věkem asi žije víc nad věcí,alespoň u mne to platí.

    superkarma: 0 10.10.2017, 19:15:18
  3. [3] Rikina [*]

    Tak jsem to přelouskala až na konec, a nevím, o čem to bylo. Sml80 To je vskutku umění takhle dlouho mluvit a neříci přitom nic podstatného a konkrétního, na to se určitě musí dlouho studovat. Sml57 Jediné, co vím zcela jistě, je to, že si skutečně nechci poslechnout Terezu Králíčkovou osobně. Nevím, proč bych tím měla ztrácet čas. Tohle úplně stačilo. Sml80

    superkarma: 2 10.10.2017, 09:00:38
  4. avatar
    [2] gerda [*]

    Jsou v životě situace, kdy člověk naopak hledá cesty, jak se z těch hrůz nezbláznit.

    superkarma: 1 10.10.2017, 07:55:02
  5. [1] 511 [*]

    Sml16Sml16svoboda a svolnost k bláznivosti přichází s věkem, vidím to na sobě

    superkarma: 0 10.10.2017, 06:58:37

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení
Trápí vás exém? Zapojte se do testování RadioXar

Náš tip

Doporučujeme