Bulvár

(Ne)těžké začátky


Každá z nás už to jednou zažila. Každá má za sebou alespoň jedno poprvé. První nejisté kroky přes práh nového bytu, kanceláře či životního rozhodnutí. Vždy jsme plné očekávání, možná i strachu, co nám tento zážitek přinese. Štěstí, radost, smutek, pláč...? Dopředu si nikdy nejsme jisté. Vyhnout se tomu nemůžeme. Co nám tedy zbývá? Sebejistě jít kupředu a doufat, že čím jsou těžší začátky, tím krásnější jsou konce.

Objevení Ameriky
Já si dnes prožívám jedno poprvé. Sedím na novém místě, u nového stolu, v nové práci. Seznamuji se s novými kolegy, a tak trochu si připadám jako Columbus při objevování Ameriky. S tím rozdílem, že já nechtěla do Indie a Amerika byla mým cílem. Zda dobydu ráj, mohu jen doufat...

Jak že bylo to jméno?
Všechny si určitě vzpomeneme na zážitky z prvního dne v práci. Klasická exkurze po firmě a představování. Už po návštěvě druhé kanceláře a představení pátého kolegy začínáme ztrácet přehled a jména i jejich funkce se nám začínají plést. Čím více se na to snažíme soustředit, tím větší v tom máme chaos. Tedy pokud nemáte ten úžasný dar, který mně chybí - paměť na jména.

„Slečno“ nebo „paní“
Dalším mým klasickým problém vždy bylo, že jsem u žen nedokázala odhadnout, zda jsou ještě slečny, nebo už jsou paní. Některé začínají brzy, jiné pozdě a některé dokonce vůbec. A jak poznám podle jména a příjmení její rodinný stav? Takže nastává klasické tápání při oslovování. Většinou nahodím pro mě neutrálnější „paní Nováková" a doufám, že si mě dotyčná opraví, pokud si na tom zakládá.
V tomhle jsou zlatí chlapi. Ti jsou páni" pořád bez ohledu na to, zda ho doma čeká ženuška či nikoliv.

Pro koho vlastně dělám?
Konečně jste skončily seznamovací obchůzku po firmě. Hlava jako pátrací balon, a to vás ještě čeká první den zaškolování do vašich každodenních pracovních povinností. Ovšem mezi všemi těmi lidmi, kteří vám byli představeni, vám neomylně jeden chybí - váš šéf. Bohužel je právě mimo firmu, ale určitě mu budete představena co nejdříve." Jistě, třeba za měsíc, a s tím pustíte myšlenku na šéfa z hlavy. Co na něm také může být zvláštního. Bude v kalhotách a v košili nebo v obleku a tvářit se bude jako pán světa. Však takových už jsme viděly tuny. O to více vás překvapí, když zjistíte, že ten pán ve vytahaném odrbaném lyžařském svetru, sepraných džínách a s výrazem řadového dělníka, kterého už 14 dní míjíte skoro bez povšimnutí po chodbě, je vám následně představen jako majitel firmy. Můžete jen doufat, že při svých starostech vás ve firmě ještě nezaregistroval.

Ať tedy jsou oslaveny všechny první dny v práci i jiná poprvé, protože nám přináší spousty nejistých a trapných okamžiků, kterým se budeme moci s odstupem času zasmát. A já se nechám překvapit, co si pro mě připraví první dny v mé nové práci.

A jaké jsou vaše zážitky z nové práce či jiného poprvé, drahé ženy-in?
Stalo se vám, že jste si popletla šéfa s někým jiným? A jaká byla jeho reakce?
Je nějaké poprvé, na které byste raději zapomněla?
Podělte se s námi o své příběhy a napište nám na naši e-mailovou adresu redakce@zena-in.cz. Ten nejzajímavější příspěvek odměníme nějakou milou pozorností.

   
16.07.2007 - Společnost - autor: bezradná Eleonor

Komentáře:

  1. avatar
    [7] SStream [*]

    Libča,Kadla - Musím uznat, že naše spolupráce byla bezva,když už jsme do toho šli od začátku tak pěkně upřímně Dělali jsme spolu rok a byl to moc fajn šéf,ani jsme se moc nehádali. Pak mi ale utek, do jiné společnosti a já to s tím novým nevydržela...

    superkarma: 0 17.07.2007, 10:14:02
  2. avatar
    [6] Kadla [*]

    SStream: To je jak z nějaké komedie

    superkarma: 0 17.07.2007, 08:55:56
  3. avatar
    [5] Libča [*]

    SStream: a jsi stastna??

    superkarma: 0 16.07.2007, 19:52:54
  4. avatar
    [4] SStream [*]

    Byla jsem na pohovoru. De facto mne tam poslala kamarádka. "Zlato když už nic tak to musíš alespoň zkusit, vždyť je to místo tobě šité na míru! Nebuď blázen....tady tě nic hezkého nečeká". A navzdory tomu, že jsem ve stávající práci byla jakž takž spokojená a vlastně ani nechtěla měnit vyjela jsem směr Praha a po šesti hodinách jízdy seděla u stolu s nesmírně sympatickým chlapíkem v džínách, svetru, s ryze rockerským "lookem" "Tak copak umíte, vyptával se s úsměvem na tváři a já byla snad poprvé na pohovoru maximálně v pohodě. Povídali jsme si, spíš jsme kecali. Na otázku co vím o firmě jsem sebevědomě řekla, že prakticky nic a že jsem jméno firmy vlastně ani nikdy neslyšela. Oba jsem se tomu od srdce zasmáli a on konstatoval, že pokud tohle řeknu šéfovi tak se z toho zkácí. Já samozřejmě odvětila,že si všechno nastuduju a budu působit jako maximálně vyrovnaná, soustředěná a sofistikovaná mladá žena.Celý pohovor jsme se smáli a prakticky nic nevyřešili. O to více mne překvapila informace, že mě berou. Přeskočím pár dnů a pokusím se popsat můj první den v práci. Přišla si pro mně příjemná blondýnka a řekla, že mě představí mému přímému nadřízenému. Uviděla jsem svého šéfa a můj obličej střídal všechny barvy duhy. Byl to ten chlapík, se kterým jsem si tak příjemně popovídala, ovšem při představě, že jsem výsostně otevřeně přiznala, že nejsem zrovna kancelářský tvor a že mám občas problémy se společenskou hierarchií a že nevím, jak bude komunikace se šéfem vypadat protože jsem schopná argumentovat do krve....ufff, dělala jsem všechno proto abych se neodporoučela směrem k zemi jak káže gravitace

    superkarma: 0 16.07.2007, 18:25:00
  5. [3] Vlád [*]

    Díky za podporu!

    superkarma: 0 16.07.2007, 09:25:54
  6. [1] Vlád [*]

    Mě teď mě po 3 letech v zahraničí čeká návrat do ČR, hledání práce atd. Bojím se toho, ale na druhou stranu, když si uvědomím, co jsem musela překonat tady, tak v Česku už mě snad hned tak něco nerozhází.

    superkarma: 0 16.07.2007, 08:46:30

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme