Můžete ve zkratce našim čtenářkám přiblížit, co to kraniosakrální terapie vlastně je?
Kraniosakrální terapie je bezpečná relaxační a regenerační metoda, kterou lze přirovnat k velmi jemné masáži, ale masáž to ve skutečnosti není. Terapeut přikládá ruce na tělo klienta (přičemž nezáleží na tom, zda na sobě má oděv či nikoli) a soustředí se přitom na vnímání a harmonizaci kraniosakrálního impulzu – jedná se o puls nervové soustavy, který má frekvenci 8 až 12 tepů za minutu. Také uvolňuje příčné struktury, jako je pánevní dno, bránice, uvolnění spodiny lebeční a další a jemně uvolňuje klientovy lebeční švy. Tato metoda pracuje na principu fluktuace mozkomíšního moku a harmonizace centrální nervové soustavy. Jde o velice příjemnou relaxační metodu s veskrze blahodárnými účinky na celý organizmus, tělo i duši.

Kde má tato terapie kořeny?
Její kořeny sahají myslím až do starých kultur, ale její vědecké poznatky mají kořeny v kraniální osteopatii, která se vyvinula na konci 19.století. Kraniosakrální terapie se z ní vyvinula asi o necelých sto let později v Americe.

Co je principem kraniosakrální terapie a jaký je její cíl?
Principem i cílem kraniosakrální terapie je nastolení harmonie v každé buňce těla i v duši skrze nastolení rovnováhy v centrální nervové soustavě, která řídí všechny pochody a procesy v nás.

Co terapeut dělá a co primárně sleduje?
Jak už jsem řekla, terapeut přikládá ruce na různé části klientova těla a sleduje kraniosakrální pohyb – pulzaci nervové soustavy a pohyb tkání a tekutin na mezibuněčné úrovni a uvolňuje tak blokády a volné proudění vlastní energie tělem.

Co čeká nově příchozí klienty?
Nejprve si popovídáme o tom, s čím klient přichází a co očekává, pak se podívám ve stoje na jeho energetický systém, který v několika málo minutách zharmonizuji, což je úkon, který nespadá do kraniosakrální terapie a pak se klient položí na široké, polohovatelné a měkké masážní lehátko na záda, může být lehce oblečen, pokud potřebuje, dostane polštářek pod hlavu či pod kolena, může zavřít oči a relaxuje. Při kraniosakrální terapii vnímá teplo z dlaní na různých částech svého těla a také většinou cítí příjemné uvolnění a lehkost a možná i radost. Různí lidé však mohou cítit nejrůznější věci, někdo má pocit, že mu zvedám třeba ruku, i když se jí vůbec nedotýkám, někomu se rozlije pocit energie do nohou, někdo má pocit, že se vznáší, někomu začnou téct slzy, někdo se rozesměje, aniž ví proč. Jsou také lidé, kteří necítí vůbec nic. Nedá se říci jednoznačně, co může klient při této terapii zažít.

S jakými problémy za vámi lidé přicházejí?
S nejrůznějšími, fyzickými i psychickými, ale nezapomínejme i na klienty, kteří nemají žádné problémy, jen si chtějí takto příjemně zrelaxovat, anebo se chtějí duchovně či duševně někam posunout, což tato terapie také umožňuje. Pokud přicházejí s problémy, pak se jedná zejména o potíže, s nimiž si neví rady klasická západní medicína, protože jde o vleklé, chronické povětšinou psychosomatické potíže. Lidé přicházejí s bolestmi zad, hlavy, kloubů, s depresemi, úzkostmi, s pomočováním dětí, s nezvladatelností velmi živých dětí, s poúrazovými potížemi, po mrtvici při rekonvalescenci, s hormonálními poruchami, při potížích s početím či donošením děťátka, při bolestivé, silné, nepravidelné nebo chybějící menstruaci, s různými onemocněními nervového původu. Nikdy klientům neříkám, aby nechodili současně k lékaři, naopak je tam často posílám, když si nejsem jista, zda je vůbec vhodné použít kraniosakrální terapii.

Vyhledávají tuto terapii spíše lidé s fyzickými nebo psychickými problémy?
To se takhle vůbec nedá říci, vyhledávají mne lidé s oběma typy potíží.

Přijde-li klient, který má potíže vztahového rázu, jako mu bude terapie nápomocná?
Když přijde klient s problémy vztahového rázu, doporučím mu asi spíše jinou metodu z těch, které nabízím než právě kraniosakrální terapii. Nicméně už se mi několikrát stalo, že klient přišel z úplně jiného důvodu, ale nakonec mu kraniosakrální terapie skutečně pomohla i v jeho vztazích, protože se uvolnil, přišel na jiné myšlenky a změnil způsob svého přístupu a chování ke svému protějšku či ke svým rodičům a více je pochopil, a tak se díky kraniosakrální terapii nejednou zabránilo i rozchodu či rozvodu nebo docházení dítěte k psychologovi.

Jak často by k vám měl klient docházet? Je terapie dlouhodobá nebo může být jednorázovou záležitostí?
Pokud si to chce klient jen ze zvědavosti zkusit nebo si příjemně zrelaxovat, může přijít jednou. Pokud však řeší nějaký problém nebo je dlouhodobě ve stresu, je potřeba systematického docházení zhruba jednou za dva týdny. Je však možné docházet i jednou týdně nebo ještě častěji. Na udržování je vhodné docházet jednou za tři až čtyři týdny.

Proč myslíte, že má tato terapie úspěch?
Myslím si, že má úspěch proto, že je velice příjemná, prakticky nemá téměř žádné kontraindikace, lze ji využívat jako pravidelnou relaxaci a regeneraci bez nutnosti se před tím svlékat a někdy až zázračně rychle pomůže i v případech, kdy klasická medicína a všechny ostatní možnosti selhaly.

Komu byste vy sama terapii doporučila?
Komukoli. Prakticky nikou neublíží, pomáhá téměř v každém případě a je vhodná i pro lidi, kteří si chtějí jen příjemně zrelaxovat, a i pro těhotné v jakémkoli stupni těhotenství kromě rizikových případů a případů, kdy žena nevydrží alespoň půl hodiny ležet na zádech. Kontraindikací je zde málo, a ty, které existují, jsou takové, že s nimi klient na podobnou terapii nepřijde, protože s takovými problémy pravděpodobně pojede spíš záchrankou do nemocnice, jedná se totiž o vážné akutní úrazy hlavy a páteře, akutní pooperační stavy a podezření na krvácení do hlavy.

Poprvé na kraniosakrální terapii

Vyzkoušet tento typ terapie mi doporučila kolegyně Kristina. A já do toho okamžiku nevěděla, že něco takového vůbec existuje. Proto jsem také na moji schůzku z terapeutickém centru Dům rukou světla s paní Ocelíkovou, šla naprosto nepolíbená. A tak to mám vlastně nejradši, protože přicházím s otevřenou myslí a průběh takové procedury mě může jen a jen překvapit.
Terapie byla tichá, jemná a nesmírně příjemná. Zdeňka se mě jemně dotýkala na hlavě, chodidlech nebo rukou a vyrovnávala tak mé tělesné disbalance. Upřímně byla terapie tak dobrá, že by u ní člověk klidně i usnul.
Na terapii jsem přišla s tíhou na hrudníku, z důvodu dlouhodobých úzkostí, „po akci“ jsem odcházela a mohla jsem se opět (alespoň na chvíli) znovu nadechnout. Pokud bych této metodě věnovala svůj čas a docházela k paní Ocelíkové pravidelně, věřím, že by mi pomohla. Rozhodně to stojí za vyzkoušení...

Také si přečtěte:

Uložit

Uložit

Reklama