Třicátého prosince vyšel článek o hygienické hypotéze. Přestože většina příspěvků byla ten den značně silvestrovská, hygienická hypotéza výmysl není a má na poli medicíny své místo. Zatím však jako domněnka, a to pro řadu lékařů není mnoho.

Zajímá nás, jaký máte na ni názor vy a jak vedete, vedla jste nebo povedete domácnost s malým dítětem. Pro srovnání - zde jsou argumenty podporující hygienickou hypotézu a níže je článek Prof. MUDr. Václava Špičáka, CSc., který s ní nesouhlasí.


 

 

 

Příspěvek Prof. MUDr. Václava Špičáka, CSc.:

Nepatřím mezi zastánce „hygienické hypotézy“, protože laiky odvádí od jednoduchých životních pravidel. Samozřejmě je třeba hledat příčiny, proč 25 % populace patří k alergikům, ale na to nám hypotéza neodpovídá.

 

 

CO  JE  TO  HYGIENICKÁ  HYPOTÉZA?

 

V mnoha časopisech, někdy v televizi či rozhlase opakovaně čtete nebo slyšíte, že počet alergiků stoupl a stoupá proto, že člověk žije v nadměrné čistotě, nepřiměřeně hygienických  podmínkách  -  bez kontaktu s infekcí, s opakovaným používáním antibiotik, s využitím očkování, za stálého zakazování kontaktu se zvířaty, s výživou připravovanou za mimořádných opatření bez jakékoliv přítomnosti bakterií. Tak vzniká představa, že se alergii ubráníme, když budeme mít doma co nejvíce domácích zvířat, nebudeme se očkovat a budeme žít v co „nejpřirozenějších“ podmínkách. Tyto představy se opírají o některé údaje o tom, že mezi dětmi, žijícími na venkovských farmách, je méně alergiků.

 

CO JE NA TOM PRAVDY? 

 

Především je třeba říci, že slovo „hypotéza“ znamená domněnku, předpoklad. Nevyjadřuje tedy dokázanou skutečnost.  

Výsledky zkoumání příčin narůstajícího počtu alergiků jsou velmi rozporuplné. Víme, že hlavním činitelem z jedné strany jsou geny pro alergii, které si přineseme na svět, a z druhé strany pak nekonečná řada činitelů, podnětů, vlivů z prostředí, v němž žijeme. Jak se to všechno u jednotlivého člověka navzájem střetne, neumíme zatím přesně předpovědět.

Dědičná vloha se může projevit velmi časně u dítěte po narození, ale alergie se často objeví až později v kterémkoliv věku. Stává se, že dítě trpí alergií od prvních let života a u jeho rodičů se alergie projeví až mnohem později v jejich zralém věku. Ani senioři nejsou vyřazeni.

Pravděpodobnost vzniku alergického onemocnění ovlivňuje zevní prostředí, v němž působí roztoči, plísně, zvířecí alergeny, pyly, ale také látky z pracovního prostředí. Negativní úlohu, podporující vznik alergie, mají i škodliviny chemické, cigaretový kouř, kouření ženy v těhotenství, těkavé látky, které se uvolňují z různých materiálů (z nábytku, textilií, nátěrů, koberců). Rizikem v prvních letech života jsou i virové a bakteriální infekce dýchacích cest.


Dlouhodobé sledování Státního zdravotního ústavu při preventivních prohlídkách v 5, 9, 13 a 17 letech ukázalo, že hlavními rizikovými faktory pro vznik alergického onemocnění je vyšší věk matek při narození dítěte, život při velkých dopravních tepnách a velkém dopravním provozu, opakované infekce dýchacích cest v prvním roce života a opakované podání antibiotik. Nepotvrdil se rozdíl mezi dětmi žijícími na venkově a ve městech. Nezapomínejme, že ve způsobu života se stírají mezi venkovem a městem rozdíly.

Čím dál větší roli hraje způsob života - 10 % školáků kouří, třetina dospívajících astmatiků v 17 letech se přihlásila k pravidelným kuřákům, téměř v polovině rodin alergických dětí jsou kuřáci.

Mnoho změn nastalo také ve výživě. Průmyslová příprava potravin,  jejich úpravy s přidáváním látek pro zlepšení trvanlivosti, chuti, vzhledu, přispěly ke vzniku reakcí na potraviny a potravinová alergie nám dělá stále větší starosti.

 

Celosvětová hodnocení dat o „hygienické hypotéze“ potvrzují, že dosud nelze jednotlivé závěry převádět do praxe a do života.

 

 

Co můžeme pro alergiky udělat, jaké rady jim přinášejí užitek ?

 

1. Kojení má ochranný vliv před časným vznikem astmatu. Děti plně kojené nejméně do čtyřech měsíců věku měly v prvních dvou letech života o 30 % nižší riziko vzniku astmatu. Při kojení je také střevo dítěte osídlováno známými laktobacily, které mají i příznivý vliv na imunitu.

 

2. Rady pro výživu

Ve výživě ženy v těhotenství není třeba dodržovat dietní opatření, ale všechny výživové extrémy nejsou příznivé. Obezřetnost platí pro ořechy. U dítěte alergické matky nebo alergických rodičů má být v prvním roce vyřazeno kravské mléko, v prvních dvou letech vaječný bílek a v prvních třech letech ořechy, zvláště arašídy.

3. Rodiče by se měli vyhnout kouření cigaret. Platí to dvojnásobně pro ženu v těhotenství.


4. Pozornost třeba věnovat domácímu prostředí.
Největším rizikem pro vznik astmatu jsou roztoči domácího prachu. Místem jejich zdroje jsou lůžka, koberce, čalouněný nábytek. Na matrace je vhodné používat zvláštní povlaky, které pravidelně (1x za 2-3 týdny) pereme v horké vodě. Větrání a udržování teploty a vlhkosti prostředí je velmi důležité (20 ºC, 40-50 % relativní vlhkosti). Do ložnic nepatří koberce.


5. Domácí zvířata do bytu, zvláště do obývacích pokojů a ložnic nepatří. Psi a kočky nejsou našimi partnery pro spaní!!!
Koupání zvířat ve speciálních šamponech a kastrace zvířat nestačí odstranit alergeny.


6. Plísně v koupelnách, tmavých komorách
jsou rizikem zejména pro astma.


7.  Vhodné je poradit se o možnosti vakcín proti alergii a o možnost využití preventivních léků.
V současnosti probíhá i u nás projekt prevence astmatu u ekzematických dětí.   


8. Varujeme před názorem, že očkování proti infekčním chorobám zvyšuje riziko alergie.
Očkovací program zachraňuje naši populaci před rizikem úmrtí, celoživotního poškození nebo před vážnými zdravotními komplikacemi.

 

 

PAMATUJME SI:

Riziko alergického onemocnění je nejvyšší u dětí, jejichž jeden nebo oba rodiče jsou alergiky. Riziko je nejvyšší v prvních letech života, ale platí pro život celý.

S domněnkami nad alergií nevyhrajeme. Rozumné je řídit se radami, které jsou stále platné, užitečné a jsou ku prospěchu všem alergikům.

 

 

Prof. MUDr. Václav Špičák, CSc.

Fakultní nemocnice Bulovka Praha 8

Česká iniciativa pro astma o. p. s.

 

 

 

Reklama