Reklama

Pohodový pátek se smutným tématem,
 
ale i toto k životu nesporně patří.
 
Celé dopoledne čtu různorodé příspěvky, názory, a tak jsem nakonec neodolala a zase se pouštím na tenký led. To je ale také život, ne?
 
Když jsem byla mladá, okolo 18 až 20 let, bylo téma „trest smrti" hodně diskutované. Slýchala a četla jsem spoustu článků, názorů, debat. Přes to vše jsem byla odpůrce a zastávala názor, že nikdo nemá právo vzít život, když ho nedal. Jsem z věřící rodiny a od malička mě vychovávali, že Bůh odpouští všem bez rozdílu.
 
Čas plynul, dospívala jsem a život přinášel různé rány. Sama jsem tu psala, že jsem nebyla daleko od zavraždění svého bývalého muže, tudíž bych se také ocitla na té druhé straně zákona. Ve stejném článku jsem psala o učitelce ruštiny, která to udělala. Mezitím jsem se dozvěděla, že je z ní vzorná maminka, která miluje své dítě a dobře ho vychovává. To vše jsem položila na jednu stranu vah a vím, že nelze nic zobecňovat.
 
Druhá strana vah se pro mě ale stala mnohem těžší, bolestnější a způsobila, že dnes, pokud by mělo proběhnout například referendum o znovuobnovení trestu smrti, řekla bych bohužel jasné ano. Věřím, že se mnou mnoho z vás nebude souhlasit a jistě si přečtu i spoustu zajímavých názorů, ale ano, doba mě poznamenala. Kamarád má dva malé syny. Jednou šli ze školy domů a najednou u nich zastavilo auto. Oba byli vtaženi dovnitř a přesto, že křičeli o pomoc, nic nepomohlo. Byli odvezeni za město do nějakého tmavého domu a tam oba brutálně znásilněni a ještě museli přihlížet násilí na tom druhém. Velmi zle se mi o tom píše, protože když mi to ten starší klučina vyprávěl, zvracela jsem a dost dlouho nemohla klidně spát. Možná proto, že jsem sama maminkou malého kluka, možná jen pro ty dva zničené životy (ti kluci jsou oba klubíčka neštěstí), moje jediná reakce byla, že za tohle bych ten trest klidně dala. A to jsem pouze u znásilnění dětí. Jedné naší známé zabil manžela psychopat. Blázen, který to udělal jen tak, protože chtěl vědět, jaké to je zabít. To přece nejde omluvit??? Zůstala se dvěma dětmi sama.
 
Každý den vidíme ve zprávách spoustu násilí a zla. Vím, že nejde určit hranice, nejde stanovit mez, ale jak jsem napsala, já sama za sebe mám jasno.
 
Pěkný víkend
 
Jacquelline


Děkujeme za zajímavý a přínosný příspěvek.

redakce@zena-in.cz