Staráme se o ně, děláme pro ně první poslední, zkrátka snažíme se, aby našim mužům nic nechybělo. A víte co? Prý to není dobře. Tedy pokud to přeháníme a pleteme si je s dětmi. Tak to alespoň vidí Kamil (34).

Než se pustím do kritizování, vězte, že jsme rádi, že vás máme. I když se tak občas netváříme, nebo vás pravidelně nezahrnujeme květinami. Vážíme si toho, co pro nás děláte, ale občas je prostě potřeba ubrat plyn. Tedy pokud nechcete, aby se z vás staly naše druhé matky a my se k vám podle toho taky chovali…

Občas to totiž hrozně přeháníte a pletete si nás s dalšími svými dětmi. Nebo snad máte pocit, že následující otázky jsou určeny dospělé, svéprávné osobě?

argue

  • „Umyl sis ruce?“
  • „Nasnídej se nejdřív! To nevadí, že nemáš hlad. Snídat se musí, tak šup!“
  • „Nehraj si tady s tím, něco rozbiješ! Vezmi si to ven.“
  • „Opovaž se dávat si to před obědem!“
  • „No to nemyslíš vážně! Tohle rozhodně kupovat nebudeš!“
  • „Chceš jít ven s kamarády? No dneska ani náhodou!“

Podle mého skromného názoru nepatří ani jeden z předchozích dotazů či příkazů do partnerského soužití. Možná to s námi myslíte dobře, jenže tím chlapa dokážete pořádně vytočit. Užili jsme si toho totiž dost v dětství, kdy nás sekýrovali a přemýšleli za nás naši rodiče. Nepřestali jsme je proto milovat, ale taky jsme rádi, že jsou nyní v uctivé vzdálenosti. A my ve svém vlastním bytě, kde si můžeme dělat, co chceme. Nebo jsme si to tak alespoň představovali, než jste se přistěhovaly vy, drahé dámy!

Takže ruku na srdce a jazyk za zuby, až vás příště zase popadne chuť nás sekýrovat, poučovat nebo vychovávat. Tedy pokud doma chcete spokojeného chlapa, který netouží vypadnout z bytu po půl hodině strávené s vámi.

Čtěte také:

Reklama