Včerejší šok z leteckého dne pro buldočky, který uspořádal jistý řidič červené felicie, jen těžko rozdýchávám...

Informace o tragédii, která se včera stala dvěma buldočím fenkám, proletěla médii a zanechala ve mně neuvěřitelnou hořkost – jak někdo může zabít něco tak roztomilého, jako je francouzský buldoček? A ještě tak nechutným způsobem?

Moje mamočka je dlouholetou chovatelkou buldočků – ne, nemáme doma žádnou mega obrovskou chovnou stanici, ale buldočci prostě provázeli celé mé dětství, vždycky jsme měli jednu fenečku.

Buldoček je tvor zcela nezáludný, vždycky přátelský, oddaný... Pravda, občas člověka potrápí svým nevytříbeným společenským chováním (prostě si nebere ve společnosti servítky a klidně si třeba „uleví“ před návštěvou), ale člověk mu to prostě odpustí – stačí jeden pohled do jeho bezelstných očí.

Buldoček má vždycky dobrou náladu. Stále si brumlá a chrochtá tu svou, stále se snaží dělat nějaké skopičiny, kterými člověka vždycky rozveselí. Buldoček je prostě buldoček, kdo ho zná, ten jistě ví, o čem píšu.

Je správné otevřeně odsoudit všechny formy násilí, ať už páchané na komkoli, zvířata a buldočky nevyjímaje. Přidejte se k mému protestu proti podobnému zacházení se zvířaty – a neberte si servítky!

Co byste vzkázali té lidské zrůdě?

Reklama