Dobrý den, zasílám svůj příběh. Návštěva Osvětimi aneb tohle už nikdy zažít nechci.

Nedávno jsem se zúčastnila studentské exkurze, která měla být poučná a měla poodhalit hrůzy světové války nám – obyčejným studentům, kteří jsme nic takového nezažili. Nevěděla jsem, co od této exkurze čekat, nicméně mi bylo jasné, že se asi příliš nezasměji. Již když jsme vstoupili za bránu Osvětimi, padnul na mě takový podivný pocit, až strach. Cihlové domky, železné mříže, ostnatý drát a všude jakýsi „pach minulosti“, který nám zalézal pod kůži. Můžu s klidem v duši říct, že jsme se tam nikdo necítili dvakrát dobře. Ti z Vás, kteří toto hrůzostrašné místo navštívili, mohou jistě souhlasit s názorem, že po celou dobu exkurze cítíte podivné mrazení v zádech.

Největší šok nastal, když jsme vstoupili do místnosti, kde byly na jedné obrovské hromadě ostříhané lidské vlasy. Ve vedlejší vitríně bylo pro změnu nepřeberné množství dětských hraček, panenek, vojáčků, vláčků... Slabší povahy tento pohled neunesly. Následovala ještě vitrína s botami a kartáči či pomůckami na holení. Také jsme museli shlédnout plynové komory. Ty se nedaly ani popsat. Klasicky popisované „sprchy“ však měly do těchto komor velmi daleko. Když si uvědomíte, kolik lidí zde zemřelo, nechce se Vám tomu ani věřit.

Dále naše kroky vedly ke zvláštní místnosti, kde byly zaznamenány vzpomínky lidí z Osvětimi, obrázky dětí, dopisy i fakta, jak to zde kdysi vypadalo. Po přečtení skutečných případů jsme se neudrželi nikdo a jednoduše se rozplakali. Nevím proč se děla taková zvěrstva, nevím kdo si tím chtěl co dokázat. Nicméně lidé jsou ohavní a prahnou po moci. Snad jen jeden příběh za všechny mohu zmínit a ostatní by se Vám snad ani nechtěly číst:

Před vojáky stály dvě ženy, kdy jedna z nich byla těhotná. Obě samozřejmě mladé a nahé. Jednu z nich vojáci znásilnili, a aby se ještě více pobavili, začali po sobě stříkat mateřským mlékem těhotné ženy. Věřte mi nebo ne, po přečtení tohoto příběhu se mi opravdu zvedl žaludek a zalil mě příval zlosti. Jak mohou být lidé tak odporní? I když se děly strašné věci, v dnešní době jsme neustále na pokraji dalších válek – o vodu, o paliva, o jídlo... Co předvádí dnešní mafie a náboženští fanatici ve světě, tomu s dá říkat „upgrade“ světových válek. Nesmíme zavírat oči před tím, co se stalo, nicméně s tím již nic neuděláme. Snažme se jen nezavírat oči před tím, co se děje v dnešní době, ať jednou nemusí někdo číst naše příběhy v místnosti, kde se jen vzpomíná....

Hezký den přeje Simbelmine

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.

Také jsem byla v Osvětimi a Terezíně. Hrůza a děs. Nejhorší na tom je, že stejné věci se dějí i dnes, jenom o kus dál. Lidská rasa je stále stejná, ať je středověk a jeho veřejné mučení, starověk a zabíjecí zábava v Coloseu u starých Římanů. Jsme stále stejní - záleží jen na okolnostech, které tu podstatu odhalí. Simona

SOUTĚŽ o USB hrnek

Kdo jsem?

Já jsem na rozdíl od ostatních válečných účastníků dopadl velice dobře. Ve své zemi jsem vládl až do roku 1975 i přesto, že jsem nebyl na vítězné straně barikády. S vámi ženami jsem ve své zemi pěkně zatočil, protože jsem byl katolický fanatik. Zrušil jsem všechny sňatky, které nebyly uzavřeny v kostele, zakázal jsem rozvody i interupce a antikoncepci. Správná žena má být celý život závislá na dvou mužích. Na otci a na manželovi. Rozhodně jste se musely rozhloučit s vrtochy a touhou po kariéře. K plotně a dětem - tam je vaše místo. Ženy se za mě nemohly stávat soudkyněmi, za nevěru se chodilo do vězení. Perlička: Až do 70. let 20. století potřebovala žena ke zřízení bankovního účtu souhlas svého otce nebo manžela! To jsem vám to natřel, co?

FORCASNIC FORCAN

Milé čtenářky, také jste navštívily některý z koncentačních táborů? Jaký na vás udělaly dojem? Myslíte si, že už ve světě nic podobného neexistuje a že v případě příznivé situace by už nic podobného u nás v Evropě nemohlo vzniknout? Pište na adresu:

redakce@zena-in.cz

 

Reklama