Ve finále se naučím manipulovat s novým telefonem, a dokonce sestavím a stluču skříňku s několika fochy i pytlíkem šroubků a matiček, kterých je povětšinou půlka. Přiložený manuál bývá ovšem zárukou spíš totální destrukce mozkových buněk než pomoci…

Ještě jsem neviděla návod k obsluze nebo přiložený leták s instrukcemi, který by nepsal Marťan. Občas mívám pocit, že existuje jen jeden návod, který je univerzálně přikládán jak k pračce, tak ke skládacímu lehátku.

V zásadě mě to baví

no

Nestěžuji si, dokonce se dobře bavím. Nevím ale, co je těžkého na tom používat výrazy, kterým porozumí i normální smrtelník, a ne jen absolvent ČVUT v momentě, kdy se jedná například o poličku se sedmi prkénky.

Našla jsem podivná slova jako třeba stabilizační úchyt“ a jiná alotria. Nechápu, co je vulgárního na: dřevěný špalíček, co patří do té ďourky.“

Rovněž nevím, proč se stydět za termíny menší a větší šroubek a proč uvádět slova, která jsem nikdy neslyšela, neb nejsem truhlář ani profesionální konstruktér vesmírných raket.

Ve chvíli, kdy jsem hodinu ležela nad papírem s neznámými slovy a podivnými přímkami s čísly, jsem došla k přesvědčení, že se patrně snažím sestrojit dřevěnou atomovou ponorku.

I vrazila jsem bez návodu dřevěné špalíčky do dírek, nastrkala šroubky do předvrtaných otvorů, něco zatloukla a něco našroubovala. Chybějící matičky jsem vyndala ze staré židle a přebytečné šroubky uklidila. A stojí!

Milí výrobci manuálů,

   pojměte laskavě za svou informaci, že své výtvory předkládáte nejen vašim kolegům a jiným géniům, ale i blond ženám a obyčejným smrtelníkům, kteří mají výrobek v ruce poprvé a i přes vysoký intelekt a snahu skutečně mají blíže k:

Šedivý puntík, co je na něm OK – znamená „Ano, to chci.“ Je to rozhodně srozumitelnější než Aktivační tlačítko číslo 11“.

Člověku je doopravdy blíže slovo „Budík“ než „Automatický časovač“.

A model – „Chci to vypnout“, „v tolik“, „ANO“ je rozhodně lidštější než „Inicializace“, „časovač“ a „aktivátor“. Děkuji.

Reklama