Co je to štěstí? Zapomeňte na zlatou mušku a začněte se radovat i z maličkostí. O tom, jak se dělají ze škarohlídů optimisté, jsem si povídala s psycholožkou Kateřinou Kantovou, autorkou nové knihy Je načase být šťastný!

Proč si nevážíme toho, co máme?
Někteří lidé jsou zkrátka od přírody nastaveni tak, že vnímají sklenici jako poloprázdnou, jiní ji vidí zase poloplnou. Je to o vnímání světa, ale i o výchově v rodině a tak dále.

A je vůbec možné změnit způsob myšlení? Udělat z pesimisty optimistu?
Pozitivní myšlení lze naučit úplně každého, ale ten člověk musí samozřejmě chtít. To je základ. Za námi psychology nechodí lidé, kteří jsou šťastní, pozitivně naladění a daří se jim. Bylo by to hrozně fajn, ale my jsme tu spíše pro lidi, kterým není úplně dobře. My s nimi pracujeme, hovoříme, dáváme jim nástroje a techniky, abychom jim pomohli. Jenže aby u nich nějaká změna nastala, musí si to sami přát a také na tom pracovat, když odejdou z naší ordinace. Pozitivní psychologie skvěle pomáhá třeba při léčbě depresí. Nemám teď na mysli těžké klinické deprese, kde je asi nutný zásah farmakoterapie, ale když za mnou někdo přijde, že se necítí dobře a má takzvaně černo, je vyhořelý, vyčerpaný, bez nálady atd.

Existuje nějaká zaručená technika, jak být šťastný?
Neexistuje jeden mustr, jak na to. Každý člověk je jinak nastavený. Záleží, jak to pojme a uchopí. A také jak s technikami, které psychologie nabízí, umí pracovat. Každý v sobě máme dva vlky. Bojují o to, který z nich nad námi převezme kontrolu. Jeden je negativní, destruktivní, zatímco ten druhý je pozitivní a pro nás přínosný.  A který nakonec vyhraje? Přece ten, kterého budeme krmit! Ono se ale říká, že lidé jsou v životě nastaveni tak, aby spíše krmili toho negativního vlka. Je totiž jednodušší myslet negativně. Když se vám něco stane, je snazší hodit vinu na druhé, než přesměrovat mozek a myslet pozitivně. Je to taková naše lidská přirozenost. Zkrátka, není jednoduché najít si v každé situaci něco dobrého. A tak jsou tací, kteří krmí negativního vlka celý život. To hezké jim pak uniká, život jim protéká mezi prsty.

Dospěje každý nakonec do toho bodu, kdy zjistí, na čem skutečně záleží? A že už vlastně šťastný je?
To je těžká otázka… Já si myslím, že je to opět hodně individuální. Záleží na tom, jak je člověk nastavený, jak má věci v hlavě porovnané. Někdo tam dospěje dřív, někdo později, někdo třeba vůbec. Lidem k tomu často pomůže nějaká událost, která jim úplně změní úhel pohledu. Ať už je to nemoc, smrt blízkého člověka, bolestný rozchod, zklamání, nebo nějaká podobná velká životní událost.

Zvykli si už Češi chodit k psychologům, nebo se za to stále ještě stydí?
Mám pocit, že se za to lidé pořád ještě stydí. Stále tu přetrvává stigma, že kdo chodí k psychologovi, je blázen. To je ale velká škoda. Vždyť na dentální hygienu chodí kdekdo, tak proč si nedopřát i tu duševní? Není na škodu občas si popovídat s někým, kdo vás nesoudí, nehodnotí, nemá k vám žádné citové pouto. Pomůže vám například v těžké a nepřehledné situaci lépe se orientovat a nabídne vám jiný úhel pohledu.

Rozpovídá se u psychologa skutečně každý?
Když někdo začne chodit k psychologovi, je prvních pár sezení o navázání vztahu psychologa s klientem. Je to o vzájemné důvěře, ale i o chemii mezi nimi. Když obojí funguje, člověk se cítí uvolněně, je otevřený. A pak to funguje.

Ale co když člověk takový vztah ke svému psychologovi nenaváže? Kde je chyba?
Všichni jsme lidé z masa a kostí. Sama ze své zkušenosti jistě víte, že existují lidé, kteří jsou vám sympatičtí a naopak. To platí i o vztahu s psychology. Takže pokud máte lékaře, psychologa, psychiatra, který vám nesedí, necítíte se s ním dobře, najděte si jiného. To je naprosto v pořádku. I kdyby jich měl člověk obejít pět, stojí to za to.

stastnyZdroj foto: Grada

O Kateřině Kantové

Po studiu Klinicko-poradenské psychologie na La Salle University v USA absolvovala roční stáž v Psychiatrické nemocnici v Bohnicích na oddělení ochranné léčby sexuologické. Pravidelně se účastní odborných seminářů a zajímá se zejména o výzkum v oblasti pozitivní psychologie a moderních psychologických směrů. Různorodé pracovní zkušenosti ve firemní i personální oblasti kombinuje s aplikovanou psychologií. Více na KaterinaKantova.cz.

Čtěte také:

Reklama