Rodina

Naučte své dítě učit se

Zatímco prvnáčci se ještě nezřídka na svoje školní úlohy vrhají s nadšením, směrem k vyšším ročníkům nadšení viditelně slábne. Podobné je to s domácím učením. To zprvu nebývá potřeba, případně má podobu přečtení pár řádek ve slabikáři. Postupem let ve stále více předmětech  není zbytí a je třeba nad učebnicemi zasednout i doma. Jenže, ne každému dítěti je chuť k učení vlastní. Na rodičích pak je, aby dětem pomohli - nikoli tím, že budou hned láteřit nad neschopností svého potomstva, ale že je naučí se učit.

1. Učte dítě učit se od první třídy

Rada číslo jedna: začněte raději dřív než později. Jinými slovy, nečekejte, že když začnete k učení najednou nutit sedmáka, radostně vás uposlechne a bude vědět, jak na to. Pravidelná příprava na školu by měla patřit do denního rozvrhu i u dětí, které se de facto zatím učit nepotřebují.
"Vřele to doporučuji, byť má tato příprava někdy jen symbolický charakter a trvá malou chvilku. Dítě se tak připravuje na dobu, která dříve či později přijde ve vyšších ročnících nebo na jiném typu školy, kdy už nestačí dávat pozor ve škole, ale je nutné učit se i doma," vysvětluje dětský psycholog Václav Mertin.

2. Na hodině učení až tak nezáleží

Není nutné, aby se děti vždy učily ve stejnou dobu, i když to může mít své výhody. 
"Časová pravidelnost neboli stereotyp je výhodná, zejména na počátku školní docházky. Nicméně život je složitější, jednou je kroužek, podruhé je máma déle v práci a tak dále, takže bych na stejném čase netrval," nabízí svůj pohled psycholog.

3. Učení versus hraní

Má se dítě učit hned, jak přijde ze školy, nebo až po té, co si třeba pohraje?
"Záleží na fungování a tedy na možnostech rodiny, na okolnostech a samozřejmě i představách dítěte," říká psycholog a hned uvádí příklad: "Když je venku brzy tma, tak je potřeba jít ven hned, dokud je světlo. Když nikdo není doma, tak asi mladší žáci počkají s přípravou, až některý rodič dorazí." Rodiče asi nejlépe znají své děti, a tak poznají, zda jde spíše o pečlivé typy, které chtějí mít povinnosti hotové hned, aby si pak v klidu mohly hrát, či zda je pro ně lepší nejdříve se takříkajíc vylítat a k úkolům zasednout až později. Každopádně mějte na paměti, že děti si potřebují i odpočinout a využít volný čas po svém. Nepeskujte proto ani ty dejme tomu dvanáctileté, když si hrají s autíčky či panenkami, když by podle vás mohly dělat něco užitečnějšího.

4. Odpolední rozvrh

Mějte na paměti, že mladší děti sice znají hodiny, ale orientace v čase jim ještě vlastní není. Můžete jim pomoci třeba tím, že jim i na odpoledne sepíšete rozvrh hodin, podobný tomu školnímu - zapište do něj kroužky, skauta, venčení psa a podobně.  

5. Když učení nudí

Co dělat v případě, kdy dítě zoufale sedí nad učebnicemi a je nad slunce jasné, že ho probíraná látka k smrti nudí? Lepší než snažit se mu letopočty nebo vzorečky za každou cenu nacpat do hlavy, je probudit v dítěti zájem o probíranou látku. To je, popravdě řečeno, daleko spíše úkol učitelů než rodičů. Bohužel, ne každému kantorovi se to povede, proto i zde zbývá dost místa pro rodičovskou invenci.
Psycholog Mertin radí: "Jsou dvě docela účinná povzbuzení zájmu. Jedno je propojení s potřebami, zájmy dítěte, případně s praktickým životem, který dítě zná a žije. Druhý zdroj zájmu je úspěch, dobré výsledky. Jestliže dítěti něco jde, má tendenci to opakovat."
V praxi to může vypadat tak, že pokud se má dítě naučit dejme tomu sčítat a odčítat, spíše než na příkladech v učebnici mu to půjde pomocí drobných mincí. Učení se tak v tomto případě může stát součástí každodenního života, potomek si může třeba spočítat, zda mu drobné v dlani stačí na nanuka. Se staršími dětmi lze probírat biologii třeba na louce a v ZOO a podobně. Vynikající pomůckou jsou v tomhle ohledu různé dětské encyklopedie a naučné knihy, které nabízejí zábavný pohled na domněle nudné věci a jejich nedílnou součástí bývají tipy na to, jak si kupříkladu fyzikální a chemické poučky ověřit v praxi pomocí jednoduchých pokusů. Dítěti pomůže i to, pokud vy sami projevíte o probíranou látku zájem. Můžete to být třeba vy, kdo se pro změnu nechá vyzkoušet z planet sluneční soustavy.

6. Vyzkoušejte své dítě  

Každopádně i v případě, že se potomek učí sám a vcelku bez potíží, nabídněte mu, že ho vyzkoušíte. Jinak těžko poznáte, co dítě umí a čemu naopak nerozumí. "Navíc, když už si dítě doma v poměrném klidu větu řekne, je určitá pravděpodobnost, že ji využije ještě jednou při zkoušení," soudí Václav Mertin. A schopnost vyjádřit se nahlas jasně a srozumitelně ještě nikdy nikomu neublížila. Dítě se to však nenaučí tím, že budete jeho slovní projev parodovat, naopak jej chvalte, když se mu daří.  

7. Naučte děti číst a dělat si výpisky

To, že dítě už umí číst, neznamená, že čte způsobem, jímž se může něco naučit. Pokud máte pocit, že mu látka do hlavy prostě "neleze", nabídněte mu pomoc a čtěte učivo s ním, naučte ho v knihách si podtrhávat (v půjčených samozřejmě jen obyčejnou tužkou) a dělat si výpisky. Pomozte mu hledat, co je v textu podstatné a co by stálo za zapamatování. Výpisky mohou být hodně užitečné, protože nemálo lidí se více naučí  tím, že si něco zapíší, než když si to přečtou. Není ovšem cílem, aby si dítě psalo všechno, nýbrž jen podstatná hesla, informace s naznačením vztahů mezi nimi.

8. Odměny ano, či ne?

Vkrádá se vám na mysl myšlenka, že přimějete dítě ke každodennímu učení nabídkou nějakých odměn? Raději ji zapuďte. "Pravidelné odměny za známky nebo za domácí přípravu nedoporučuji. Na druhé straně mimořádný úspěch, mimořádný výkon či alespoň snaha si čas od času nějakou pozornost zasluhují," doporučuje psycholog Václav Mertin. 
 

               
   
29.09.2004 - Učení - autor: Anna Příhodová

Komentáře:

  1. [39] Izzy [*]

    Radši dříve, než z něj vyroste drzý floutek. Já jsem děti naučila, že si nejdřív napíšou úkoly a potom jdou až ven. Když jsem to udělala obráceně, byli hrozně roztěkaní. Teď je kluk na VŠO a je rád, jak jsem ho vychovala. Nechytl se špatné party a dobře se učí.

    superkarma: 0 16.03.2015, 08:52:56
  2. avatar
    [38] LBU [*]

    taxi: syn se zajímá hlavně o počítače a chce se tomu věnovat. Pracuji v oboru a myslím, že jeho nadání a zájem je opravdový. Takže co dělat?
    Myslím, že syna nedoučiji to co se učí ve škole, ale že s ním opakuji probranou látku. Ne kvůli tomu, aby uměl víc než ostatní, ale kvůli tomu, aby se nemusel bát zkoušení .
    Také si myslím, že body 1 a 2 se nevylučují a myslím, že syn 2. bod zvládá docela dobře.

    superkarma: 0 01.10.2004, 06:59:28
  3. avatar
    [37] Andula [*]

    taxi: já jsem optimista a mám za to, že se školy lepší.
    Nicméně, někde jedou po staru i proto, že se rodiče ne a ne ozvat.

    superkarma: 0 30.09.2004, 11:59:26
  4. avatar
    [34] Lhasa [*]

    taxi:

    superkarma: 0 30.09.2004, 10:03:20
  5. avatar
    [33] Andula [*]

    taxi: není škola jako škola a některé už učí jinak, než v roce 1930 Nehledě na to, že mě osobně Carnegieho dryáčnictví ani trochu nesedí Úspěšný človk v mých představách není jen ten, kdo vydělává zakaždou cenu nejvíc a je v každé situaci zejména asertivní.
    A pokud vím, článek není ani tak o tom, aby dítě mělo co nejlepší známky, jako spíše o tom, jak ho naučit učit se tak, aby mu to skutečně něco dalo.

    superkarma: 0 30.09.2004, 09:40:06
  6. avatar
    [32] LBU [*]

    taxi: tak mám takový dojem, že si v dnešní době trošku "mimo mísu". Je vidět, že nemáš děti školou povinné. Nikdy jsem se nesnažila o to, aby měl syn "samé jedničky", ale o to aby nemusel chodit do školy se strachem, tak jako se to stávalo mě. Můj názor je takvý, že je naprosto špatný školský systém. Vím o čem mluvím manžel je učitel (naštěstí na strřední škole). Na rodičák zásadně chodí on a vždycky přijde úplně vytočený . Syn má hodně zájmů, kromě jiného ho baví vaření a pokud bude chtít, tak ať klidně jde na kuchaře. Je to jeho život.

    superkarma: 0 30.09.2004, 06:50:54
  7. avatar
    [30] Žábina [*]

    já se toho vždycky nejvíc naučila při psaní taháků...jak jsem to psala, vrylo se mi to do paměti a pak už jsem ten tahák ani nepotřebovala ...

    superkarma: 0 29.09.2004, 14:32:13
  8. avatar
    [26] medved [*]

    Isa: ja teda taky souhlasim s eveli...to, ze rodic dite "dokope" k lepsim znamkam je sice pekne, ale co z toho, kdyz jakmile dozor prestane a ten jednou prestane, tak je z jednickare, dvojkare, najednou ctyrkar ? mam v okoli taky odstrasujici priklad...rodice "dokopali dceru" k vyznamenani na ZS, holka sla na stredni skolu, ale proste na to nemela...za dva roky ji vyhodili...nebylo by ji lip v uceni, na ktere by mela ? navic jeji sebevedomi je diky tomu v podstate na nule skoncila se zakladnim vzdelanim, protoze selhani v uceni nesla tak spatne, ze uz radsi nesla ani nikam do uceni, dneska je dlouhodobe nezamestnana a psychicky je na tom dost blede....pekna pomoc rodicu

    superkarma: 0 29.09.2004, 13:08:28
  9. avatar
    [25] Suzanne [*]

    Díky za článek. Na tohle neexistuje mustr, ale mně přijde opravdu důležité "naučit dítě učit". Orientovat se v textu, podtrhávat, dělat výpisky

    superkarma: 0 29.09.2004, 12:47:59
  10. [23] Rikina [*]

    kubikm: motivace taky nepomohla - potomek pravil "ty máš dvě maturity, a jseš stejně nezaměstnaná, tak na co bych se učil, když je to k ničemu" No, měl pravdu, v té době jsem byla asi 2 měsíce bez práce, tak to se těžko motivuje. Nezbylo než vydržet, než trochu dospěje, srovná si myšlenky, najde nějaký žebříček hodnot... dnes je vyučený, práci má slušnou, zatím si nestěžuju, mohlo být hůř.

    superkarma: 0 29.09.2004, 12:45:16
  11. avatar
    [22] kubikm [*]

    pokud máte v dosahu ČT 1 a je po 12,30...tak v sama doma bude rada, jak se naučit učit...

    superkarma: 0 29.09.2004, 12:35:48
  12. avatar
    [21] kubikm [*]

    Rikina: asi by byla pomohla motivace....najít něco, kvůli čemu by se to naučil...ale to taky nejde plošně poradit

    superkarma: 0 29.09.2004, 12:27:52
  13. [17] Rikina [*]

    Povzbuzení zájmu - to je sice hezké, ale jak to má člověk udělat u puberťáka, který okázale dává najevo, jak ho nebaví ale vůbec nic z toho, o čem je ve škole řeč, jak to pokládá za zhola zbytečnou ztrátu času, a všechno, co jako rodič říkám, má stejně na háku, anžto rodiče ničemu nerozumí... To jsem tedy nezvládla, a mimo jiné i proto můj syn vystřídal 3 učiliště, než se mu povedlo něčím se vyučit. Všechny metody byly nanic - odměny, tresty, výpisky, čtení nahlas, čtení potichu, biflování, zkoušení, a psycholog jen krčil rameny a tvářil se, že všechnu jeho snahu já záměrně sabotuju, protože buď jsem hloupá a nechápu, co mi radí, nebo se jeho radami neřídím schválně. Jo, jo, to byly zážitky...

    superkarma: 0 29.09.2004, 11:10:16
  14. avatar
    [16] Wiki [*]

    takze souhlas - radeji i dite, kteremu to jde samo, primet, aby se naucilo ucit se :)

    superkarma: 0 29.09.2004, 10:32:19
  15. avatar
    [15] Wiki [*]

    :))) taky mi lezlo vsechno do hlavy samo - same jednicky jsem sice nemela, ale slo to - ne gymplu jsem se taky neucila - mimo jine proto, ze jsem to neumela - a z dvojek byly razem trojky...a na vysce se to projevilo v plne krase - az tam jsem byla prinucena naucit se ucit :)))

    superkarma: 0 29.09.2004, 10:31:47
  16. avatar
    [14] Chameleonka [*]

    No, já nevim, plošnej recept nefunguje... junior se učil stále jen pobytem ve škole, pořád samý jedničky, tak jsem si medila, jak to mám vychytaný, a ejhle - na osmiletým gymplu narazil, dva roky se tam udržel na svejch znalostech, další dva už to nešlo, učit se nemínil, protože to dosud nemusel dělat, takže nakonec to šlo hopem, z gymplu z devítky pryč na normální střední školu a ani tam ho učení nechytlo a fláká to, jak se dá.. takže inteligentní a chytrej kluk se motá na hranici přežití a odmítá už dnes, v 18 letech, na tom něco měnit.... se začala učit sama od sebe a naučila se to nějak zničeho nic, prostě přijde ze školy, udělá si plán, chvíli se poflakuje a pak učí, nebo obráceně, zkrátka umí si to rozvrhnout a vychází jí to skvěle.. občas přijde, že jí něco nejde, občas i přesto, že se učí, dostane blbou známku, ale zvládá to sama.. myslím, že v určitém věku by už rodiče měli jenom monitorovat, nikoliv učit učit...

    superkarma: 0 29.09.2004, 10:06:38
  17. avatar
    [13] medved [*]

    me by zajimalo, jak by si autorka clanku predstavovala, ze se da naucit uceni rada lidi to neumi ani v dospelosti a navic kazdy clovek je original a navic i jeho potreby se meni...jako dite jsem se ucila tim, ze jsem si veci nahlas cetla, pozdeji na to uz nebyl prostor, tak jsem se musela naucit vstrebavat psany text...proste je spousta zpusobu jak se ucit, ale kazdy by si mel ten svuj najit sam

    superkarma: 0 29.09.2004, 09:53:38
  18. avatar
    [12] JanaVi [*]

    Děti se také učí velice dobře a přesto trvám na tom, aby alespoň nakoukli do sešitů, než si je dají do aktovky na druhý den. Občas takhle i úkol objeví na poslední chvíli .
    Občas je zkouším a to je řečí, když se ukáže, že všechno umí....
    Mám s tím špatné zkušenosti - sama jsem se začala učit až na VŠ a vůbec jsem to neuměla, nebavilo mi to a začalo se mi to dařit až asi ve třetím ročníku.

    superkarma: 0 29.09.2004, 09:51:38
  19. avatar
    [11] kubikm [*]

    LBU: mně učení vlezlo do hlavy hned ve škole...byla jsem typ, co do školy chodil rád...
    moje dcera ne, tak jsem jí musela trochu sedět za zády i v pozdějším věku
    rozhodně bych se klidně s dítětem učila, záleží na vás dvou, každý člověk je jiný....ani poradna není samospasitelná

    superkarma: 0 29.09.2004, 09:36:31
  20. avatar
    [10] deti [*]

    Hezký článek

    superkarma: 0 29.09.2004, 09:27:04
  21. avatar
    [9] LBU [*]

    Můj syn se bohužel ve škole nesoustředí, takže se to musí vše naučit doma. V PPP ho diagnostikovali jako líného, nadprůměrně inteligentního žáka, který se prý při hodinách nudí a tak se nesoustředí. Kromě toho je mírný dysgrafik. Prý se jeho intelekt projeví až ve škole, která ho bude bavit . Tak to jsem na to zvědavá - při dnešní školské výuce, ketrá je spíš zaměřená na biflování textu. Takže mu nejdříve budu asi muset pomoci k tomu, aby se na takovou šklu dostal. Ale nerada bych dopadla jako moje kolegyně z práce, ketrá si musela vzít týdení dovolenou, aby se připravila se synem k maturitě .

    superkarma: 0 29.09.2004, 09:12:15
  22. avatar
    [8] LBU [*]

    Můj syn se bohužel ve škole nesoustředí, takže se to musí vše naučit doma. V PPP ho diagnostikovali jako líného, nadprůměrně inteligentního žáka, který se prý při hodinách nudí a tak se nesoustředí. Kromě toho je mírný dysgrafik. Prý se jeho intelekt projeví až ve škole, která ho bude bavit . Tak to jsem na to zvědavá - při dnešní školské výuce, ketrá je spíš zaměřená na biflování textu. Takže mu nejdříve budu asi muset pomoci k tomu, aby se na takovou šklu dostal. Ale nerada bych dopadla jako moje kolegyně z práce, ketrá si musela vzít týdení dovolenou, aby se připravila se synem k maturitě .

    superkarma: 0 29.09.2004, 09:10:04
  23. avatar
    [5] zonan [*]

    LBU: já se s mým synem vlastně také učím (8. třída). Má pár minut na přípravu (sám rozhoduje, jak dlouho), ale mé přezkoušení probíhá spíše jako diskuse na probíranou látku. Pokud mu něco nejde, doučím ho to. V poradně se nad tím pozastavovali, ale mně je to úplně jedno. Oni se nebudou rozhodovat, jakým směrem se jeho život bude ubírat. A bohužel, v našem školním systému rozhoduje celkový prospěch žáka a ne jen to, že některý předmět mu jde skvěle a chtěl by ho dále studovat.

    superkarma: 0 29.09.2004, 08:00:48
  24. avatar
    [1] LBU [*]

    Tak přesně na toto téma jsem minulý týden diskutovala v pedagogicko psychologické poradně. Ptala jsem se, zda je dobré, že se se synem, který chodí do 8. třídy denně učím. Bylo mi řečeno, že už to není příliš vhodné, že by se měl učit sám. Tak by mě zajímalo, jaký má na to názor pan psycholog Václav Mertin.

    superkarma: 0 29.09.2004, 06:57:01

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení
Trápí vás exém? Zapojte se do testování RadioXar

Náš tip

Doporučujeme