přátelé

Proč děti tak milují trpělivé babičky a svěřují jim častěji své problémy než rodičům? Nejen že jsou více shovívané, ale dovedou skutečně naslouchat. Naslouchání je dar a je tím nejsilnějším způsobem, jak si vytvořit pevná pouta důvěry s lidmi kolem nás.  

Člověk má prý zásadní touhu být vyslyšen. Však ne nadarmo se říká, že sdělená starost je poloviční starost. A sdělená radost dvojnásobná radost. Umíte opravdu naslouchat tak, aby vaši blízcí poznali, že vám na nich záleží?

Připravili jsme pro vás pár tipů, díky kterým můžete své naslouchací schopnosti vylepšit (když budete chtít):

  • Zajímejte se o slova a pocity druhých, nesnažte se být na jejich úkor sami zajímaví.
  • Pokora otevírá mnohem více dveří než vševědoucnost a neomylnost. Zbytečně nepoučujte!
  • Nejdřív naslouchejte, pak teprve mluvte vy.
  • Buďte pozorní k potřebám jiných, buďte empatičtí a laskaví.  
  • Pocity jsou stejně důležité jako fakta! I když někdo tvrdí, že ne.
  • Nesnažte se mluvícího překonat (… ale to JÁ zažil, MNĚ se stalo…).
  • Skvělý způsob, jak získat pozornost, je nic neříkat.
  • Při poslouchání nepsat sms, ani nepřemýšlet o tom, co budete dělat večer k jídlu. Věnujte pozornost té důležité osobě, která se vám svěřuje, a ne hlásku uvnitř vaší hlavy.
  • Zkrátka poslouchejte tak, jako to umí každý pes…

zdroj informací: Jeff Lazarus: Naslouchat jako pes. A zanechat ve světě svou stopu (Práh, 2017)

Naslouchat jako pes

A že to opravdu funguje v praxi, nasvědčují postřehy našich čtenářek.

Jako dítě jsem se skutečně nejraději svěřovala babičce. Dokázala mi hodiny naslouchat a se zájmem pokyvovat hlavou, zatímco rodiče byli stále tak trochu mimo. Zvonily jim mobily, dělali u toho x jiných věcí nebo se mě snažili přerušovat a dávat dobré rady,“ vzpomíná třicetiletá Daniela.

friend

V práci máme kolegyni, jež se těší všeobecné oblibě. Není nějak zvlášť dobrá ve svém oboru, ani se mi nezdá, že by měla kdovíjaké všeobecné znalosti, ale všichni se k ní chodí radit, resp. vypovídat. Ona jim zřejmě ani neporadí, ale vyslechne je. A musím říct, že jsem si po svém příchodu do této firmy dlouho lámala hlavu, jak přišla k tomu výsadnímu postavení a proč zrovna pro ni se dělala velkolepá oslava narozenin, když je tam vlastně jen pouhá asistentka. Teď už to vím. Ta žena umí báječně naslouchat. A i když mi ze začátku vůbec nesedla, sama jsem se několikrát přistihla, že se s ní jdu „poradit“. Ona neřekne vlastně nic k věci, ale já odcházím plna nápadů, které se mi v hlavě objevily, když jsem jí vše povídala,“ přiznává osmadvacetiletá Adéla.

Zdroj fotografií: www.shutterstock.com

Přečtěte si také:

Reklama