Vztahy

Naučte dítě spát samostatně

Důslednost a rituály. Tak zní zaklínadlo, pomocí nějž lze přimět děti k tomu, aby usínaly ve své posteli a zůstaly v ní pokud možno celou noc.

"Pokud si někdo stěžuje, že dítě ho neposlouchá a stále se dožaduje pobytu v rodičovské posteli a zároveň mávne rukou nad tím, když mu tam každý druhý večer vleze a zůstane přes noc, nezmění se nic," říká psycholožka Markéta Veselková. Podle ní se každé dítě může naučit usínat samo a spát celou noc ve své posteli. Mezi dětmi jsou samozřejmě rozdíly a co jedno zvládne už v půl roce, může druhé dokázat třeba o rok později. Nejpozději ve třech letech by to měly dokázat všechny děti - dožadují-li se stálého pobytu v rodičovské posteli ty starší, je už možné uvažovat, zda náhodou nechtějí svými rodiči trochu manipulovat.

"Každopádně, dítěti a nakonec i rodičům pomůže, když si vytvoří každovečerní usínací rituál. Nemusí být složitý ani příliš dlouhý, nejdůležitější je, aby byl každý den stejný a aby ho rodiče dodržovali a neodbyli potomka třeba s tím, že dneska nemají čas," radí psycholožka. Nemusí to být nic složitého, stačí třeba následující sestava: mytí, čištění zubů, povídání si nebo čtení pohádky, mazlení, zhasnutí lampičky.

Nikdo asi nečeká, že dítě bude umět usínat samo a bez pláče, sotva se narodí, ale na druhou stranu platí, že čím dřív se dítě začne učit v tomto ohledu samostatnosti, tím snáze to půjde. "Začít můžete už u kojence, ovšem nenechávejte ho vyplakat," radí psycholožka. Byl by to pláč z bezmocnosti a dítě by sice po čase usnulo, ale ztratilo by potřebnou jistotu ve vztahu k okolnímu světu. Je ovšem rozdíl, pokud se v pokojíčku pláče a vzteká dítě dejme tomu tříleté čtyřleté, u něj může jít o cílený pokus obměkčit rodiče.

Může dokonce jít o pokus vetřít se do jejich vztahu, byť je to samozřejmě snaha nevědomá.

Každý má svou postýlku
Dítě by mělo pochopit, že tak jako má každý člověk své osobné věci a oblíbené předměty, má i svou vlastní  postel

Přesto, pokud dítě skutečně ze všech sil trvá na tom, že do své postele nepůjde, vyplatí se přemýšlet, zda k tomu nemá nějaký, byť z pohledu rodičů malicherný důvod.

"Náš čtyřletý syn spal už ve své posteli, ale jednoho dne odmítl večer do pokojíčku byť jen vkročit. Nešlo to po dobrém, ani po zlém," vypraví Káča, matka dnes už šestiletého Davida. Rodiče dovolili Davidovi výjimečně pár dní přenocovat ve své posteli a pátrali po příčině. "Nakonec jsme ji našli. Učitelka ve školce jim vyprávěla, že pod postelí může žít strašidlo, které v noci bere neuklizené hračky a zlobivé děti," dodává Kateřina s tím, že zřejmě pak Davidovi zároveň někdo řekl, že zlobí. Chlapec si obě sdělení spojil. Pomohlo, když mu rodiče vysvětlili, že tam žádné strašidlo není, a dovolili mu nějaký čas usínat při rozsvícené lampičce.

Podobně může s dětskou psychikou zamávat třeba narození sourozence, který má výsadu spát s rodiči. Pak je dítěti dobré vysvětlit, že stejně tam spávalo i ono a že jeho pozice staršího sourozence přináší zase jiné výhody, může jít třeba do kina, na zmrzlinu či se dívat na pohádky v televizi.


Výjimky nepopírají důslednost

Něco jiného je samozřejmě nějaká mimořádná situace, třeba nemoc dítěte nebo zlé sny. V tom případě by rodiče neměli váhat a naopak dítě do postele vzít - ono samo pochopí, že je to výjimečná situace, a o to více si ji užije. Stejně některé děti milují, pokud se mohou k rodičům nastěhovat, když jeden z nich odjede třeba na služební cestu.

           

   
27.10.2004 - Láska a vztahy - autor: Anna Příhodová

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [83] Landriel [*]

    Fiona: já nedávno dostala takový kopanec do hlavy, že mě z toho měsíc bolela krční páteř.

    superkarma: 0 28.10.2004, 18:41:04
  2. avatar
    [82] Andula [*]

    Libča: u nás to tak vyšlo

    superkarma: 0 28.10.2004, 17:53:33
  3. avatar
    [81] Libča [*]

    Sandy tez doufam ze druhe dite bude mazlive.. muj syn taky takovy neni, ten k nam prijde rano do postele... a to je pak rodeo... sila.. fakt.
    Ted ale praktikuje to ze kdyz se vzbudi tak si sam hraje a ceka az prijdu... to se mi libi vic...

    superkarma: 0 28.10.2004, 16:28:56
  4. avatar
    [78] sunnynka [*]

    Blueberry: sex = postel???? odkdy?

    superkarma: 0 28.10.2004, 10:26:08
  5. avatar
    [77] Beaute [*]

    Sandy: Přesně totéž mám doma v růžovém. Tedy holčičku Ta poloha byla popsaná naprosto přesně. Malá usne večer sama v postýlce, ale nad ránem se probud a prostě se stěhuje k nám. A to doslova. Přendá si polštář, vyhodí peřinu, panenku...
    A sex....jedině mimo ložnici.

    superkarma: 0 28.10.2004, 08:56:26
  6. avatar
    [75] Sama [*]

    Blueberry: Honza chodí až nad ránem a ještě ne denně

    superkarma: 0 27.10.2004, 21:09:02
  7. avatar
    [73] Blueberry [*]

    Otazka pro vsechny, ktere spi s detmi: Jak je to se sexem?

    superkarma: 0 27.10.2004, 19:33:58
  8. avatar
    [71] peguša [*]

    Máme dvě a když byly , nikdy jsem si je do postele nebrala, ze zásady. Tedy ne tak doslova, ale rozhodně ne tehdy, když by si to vynucovaly. Spíš až ráno, když jsme byli všichni vzhůru, tak na pošmajchlování. Není to o tom, že by je člověk neměl rád, ale každý má mít svoje soukromí. Vyplatilo se mi to. Dnes je jim 6 a skoro 10 let a nemáme problémy. Občas se sice stane, že se některá probudí, když se jim zdá nějaká "divočina", ale to si zalezou ke mně jen na minutku a zase pěkně šupajdí do svého pelíšku. Ale to je tak jednou za měsíc. Kámoška má kluka - 9 let a ten k nim leze do postele se železnou pravidelností denně. S usínáním je to podobné. Dokud si k němu máma nelehne do postele, neusne. Mají ještě dceru, dnes je jí 13, ale když byla menší, stěhovala se k nim taky. Takže spali 4 na jednom letišti. To muselo být spaníčko. Jak jsem si libovala, že jsem tohle nedopustila. Ale musím dodat, že jsem ani jednu nemohla kojit, tak to bylo asi pro mě jednodušší. Ono to asi svádí, aby mamina zůstala ležet a jen přiložila a mohla u toho klimbat. Třeba bych to dělala taky, kdo ví....

    superkarma: 0 27.10.2004, 18:55:47
  9. avatar
    [70] Sama [*]

    tak já přiznám, že jsem spaní s dětmi nějak neřešila ... dokud jsem kojila, tak mi vyhovovalo, mít je v noci u sebe a pak když povyrostly, tak Kačka přestala chodit do naší postele sama od sebe a Honzík chodí do dnes. Ne tedy každý den, ale chodí. Naštěstí máme letiště, na kterém spím většinu roku sama, takže navadí, když děti zalezou do "tatínkovi"

    superkarma: 0 27.10.2004, 18:18:19
  10. avatar
    [69] Libča [*]

    Muj syn spal od 2 mesicu sam v pokojicku... nekojila jsem takze to slo udelat, budil se pravidelne na flasku a proste nepotreboval zadny jiny rytmus... vedela jsem ze ve dve rano se probudi, posledni jidlo bylo v 19,30 a pak az v 5,00 a krasne to slo. Naucil se spat tak sam ze proste s nami spi jen kdyz ma obrovske horecky.
    Ted cekam druhe a nejak nevim jak to udelam zatim bude muset spat s nami v loznici, ktera driv byla pokojem pro syna je to takova nudle mistnost... netusili jsme ze se nam narodi jeste dalsi detatko.... takze jsem se zaridili jako tim ze uz zadne nebude. NO uvidim dle me situace zda budu kojit ci ne... a pak bych casem detatko prendala k synovi.. ale taky nevim jaky to bude dite, treba bude potrebovat vic nasi pritomnost.. no snad to zvladnu jako pri synovi...

    superkarma: 0 27.10.2004, 17:53:00
  11. avatar
    [68] Esťa [*]

    gufca: Tak to ti blahopřeju...musíš mít tím pádem se svými dětmi skvělý vztah :-))

    superkarma: 0 27.10.2004, 14:26:53
  12. avatar
    [67] Vivian [*]

    Já jsem spala ve vlastní posteli snad odjakživa, ale protože jsme tehdy (asi do mých 5 let) měli malý byt, tak jsme měli postýlky v ložnici rodičů (a navíc se sestrou vedle sebe), takže jsem vlastně nikdy neusínala sama

    superkarma: 0 27.10.2004, 14:05:39
  13. avatar
    [65] alla [*]

    Malá má 16 měsíců a spí se mnou. Nevadí to ani mně ani jí. Spíš si to užívám než ji to přestane bavit

    superkarma: 0 27.10.2004, 13:31:23
  14. [64] Rikina [*]

    Když jsem já byla malá, a měli jsme malý byt, měli rodiče svou část ložnice oddělenou skříněmi, a jak se řeklo "spát", tak neexistovalo, že jim tam polezu. Později jsme měly se sestrou pokojík a tam válendy vedle sebe, a mně strašně vadilo, když mě sestra ( o hodně mladší ) otravovala tím, že se chtěla tulit, nebo si hrát, když já chtěla číst nebo spát, hlavně ale mít klid. Za rodiči ani ona nikdy nešla. No a moje děti měly svůj pokoj i postýlky od začátku, a nebyly žádné problémy, jenom když byly nemocné, tak se několikrát stalo, že mi usnuly v posteli, ale to jsem je pak odnesla do té jejich. Doživotní frustraci na nich nějak nepozoruju, vyrostli z nich celkem sebevědomí mladí muži, žádní ušlápnutí, citově vyprahlí chudinkové :-)))

    superkarma: 0 27.10.2004, 13:13:46
  15. avatar
    [62] gufca [*]

    Mám dva už skoro dospělé kolohnáty. A někdy to na ty moje téměř dvoumetrové chlapečky přijde a zalezou ke mně do pelíšku. A občas tam i usnou. Tak to se stěhuju já... Ale stejně mě to vždycky potěší.

    superkarma: 0 27.10.2004, 12:12:44
  16. avatar
    [61] Landriel [*]

    Já prý ve své dětské postýlce strávila asi 10 minut - když máma uviděla, jak se snažím vecpat hlavičku mezi příčky, strčila mě zpátky k sobě na rozkládací gauč a postýlka letěla do sklepa. Teprve po přestěhování ze svobodárny asi ve 3 letech jsem dostala velkou postel, i když ze začátku jsem nespala nahoře, ale ve vytaženém šufleti.

    superkarma: 0 27.10.2004, 12:07:06
  17. [58] Jara [*]

    Stejně jako u kilduchy máme v ložnici na zemi matraci, kam se naše 2 dcery sem tam stěhují, hlavně když jsou nemocné nebo není tatínek doma. Jedna jde na matraci a druhá do "tatíčiny".

    superkarma: 0 27.10.2004, 11:45:53
  18. avatar
    [55] risina [*]

    Po zkušenostech se třemi dětmi můžu jen potvrdit, že každé je jiné.. zatímco ty větší k nám v noci chodily výjimečně, nejmladší se k nám stěhovala pravidelně tak do svých 5 let. A ještě teď občas cestou z WC nedojde až k sobě, ale skončí u nás. Než zaregistruju, že mám v posteli "vetřelce", většinou už sladce spí a já nemám to srdce ji budit a posílat pryč.

    superkarma: 0 27.10.2004, 11:01:22
  19. avatar
    [54] Kytka [*]

    Fiona: tři daj taky zabrat . My jsme naivně věřili, že budeme mít třetí holčičku a přišli zas dva chlapečci - dvojčata . Přeju ti vše krásné a nervíky jak provazy

    superkarma: 0 27.10.2004, 11:00:21
  20. avatar
    [52] Kytka [*]

    Fiona: Z tvých příspěvků to vypadá, že máš doma hejno chlapečků ? Jsem na tom podobně, mám čtyři, ale teď už odrostlé habány. Taky bylo období, kdy nás pravidelně navštěvovali, často i se svými oblíbenými plyšáky. Byl problém se do postele vejít, většinou manžel odcházel spát do dětského pokojíčku na volnou válendu, a já spala dětem v nohách našíř přes postel . Nechali jsme tomu volný průběh, neměla jsem sílu poslouchat v noci jejich hysterický pláč. Postupě začalo návštěv ubývat a tak kolem pěti - šesti let přestali sami. Tenkrát mmě to dost vysilovalo, ale teď, když s nimi mlátí puberta, často vzpomínám, jak to bylo hezké, když jsme všichni spali v jednom hnízdečku.

    superkarma: 0 27.10.2004, 10:50:51
  21. avatar
    [50] deti [*]

    Moje děti usínají při lampičce a po pohádce.Ve své postýlce začaly spát okolo třetího roku.Myslím si,že všechno chce svůj čas.

    superkarma: 0 27.10.2004, 10:29:30
  22. avatar
    [49] Suzanne [*]

    Syn měl svůj pokojíček, ale jelikož jsme žili sami, stejně chodil do deseti let ke mně, někdy tam už rovnou usínal, to pak byl úplně nejradši. Mně to nevadilo (když jsem tam párkrát měla tehdejšího partnera, syn byl prostě v pokojíčku).
    Dnes už máme novou rodinu a dítko se chodí (ve 13 letech) občas na čtvrthodinku dospat a přitulit k nám. Mně ani partnerovi to nevadí. Ale nesmí se o tom mluvit před nikým dalším

    superkarma: 0 27.10.2004, 10:27:40
  23. avatar
    [47] Lucimo [*]

    Binder: No, ale nějak jsem nepochopila cos tím chtěla říct...já čtu pořádně...

    superkarma: 0 27.10.2004, 10:21:36
  24. avatar
    [46] Wiki [*]

    Na strach ze strasidel pry plati "pristrasidlovy sprej" - vezme se nejaky prijemne vonici osvezovac vzduchu a vyrobi se na nej nalepka, na ktere je treba vtipne vyvedene bojici se strasidlo atp...pry to zabira

    superkarma: 0 27.10.2004, 10:07:03
  25. avatar
    [43] Chameleonka [*]

    Myslím, že tady jste všechny celkem v pohodě, ale já si velmi dobře pamatuju, jak byla jednou podobná diskuse na rodině, jmenovalo se to "jak uspáváme miminko" či co takového, a když jsem tam napsala svůj názor, který tak nějak na drobnosti korespondoval s tím, co již zde bylo řečeno, tak mě tam místní slépky začaly kamenovat, že jsem matka herodes a jenom taková maminka, která každej večer usíná s dítětem a nehne se od něj z pokoje, je správná.. dokonce si tam radily, kterak se nejvhodněji plížit z pokoje, aby již uspané dítě znovu neprozřelo.. no hrůza

    superkarma: 0 27.10.2004, 09:41:27
  26. avatar
    [42] Žábina [*]

    Ladia: přesně tak

    superkarma: 0 27.10.2004, 09:17:27
  27. avatar
    [41] Žábina [*]

    Landriel: nelámej to přes koleno...najednou to přijde, jako u nás...a můžu říct, že se mi po něm teď často zasteskne...po tom jak mě třeba v noci ze spaní vzal za ruku ...
    nechápu jak může někdo napsat že je to nešvar

    superkarma: 0 27.10.2004, 09:16:37
  28. avatar
    [39] Lucimo [*]

    Binder: My se ségrou jsme svůj pokoj neměly, ale s rodiči jsme nespaly. Měly jsme své postýlky...

    superkarma: 0 27.10.2004, 09:07:00

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [38] Ladia [*]

    S jsme spali tak dlouho, dokud nám to všem vyhovovalo (cítila jsem se klidnější, když jsem viděla spokojeně vedle sebe oddychovat) až nám začalo být v posteli těsno, nastalo stěhování do vlastní postele, bez protestů, bez řvaní, bez přemlouvání... se občas k ránu vzbudí a volá maminku, tak si k ní na chvilku přilehnu a je klid
    Spaní/nespaní společně v posteli záleží na celé rodině, co jim vyhovuje a také na dítěti, to je každé jiné a návod k použití k nim bohužel nedávají

    superkarma: 0 27.10.2004, 09:03:44
  2. avatar
    [35] Žábina [*]

    já jsem tedy nic nelámala přes koleno, prostě potřeboval spát s námi a letos v šesti letech naprosto bez nějakého přesvědčování a nátlaku začal sám od sebe usínat na své válendě v pokojíčku...a už ho ani nenapadne se někam "stěhovat"

    superkarma: 0 27.10.2004, 08:47:38
  3. avatar
    [34] Gabi [*]

    danus: no, já tomu tedy říkám doživotní frustrace, děti v kojeneckých ústavech, dětských domovech nebo v ozdravovnách taky pak už nepláčou

    superkarma: 0 27.10.2004, 08:43:20
  4. avatar
    [33] alko [*]

    Když byla dcera malá, bála jsem se, že bych ji zalehla (a dr. Švejcar nedoporučoval ). Když povyrostla kopala na všechny světové strany, tak s ní spát nešlo. Ale o víkendech se chodila vždycky ráno pomazlit - a hodně brzo.

    superkarma: 0 27.10.2004, 08:42:59
  5. avatar
    [32] Kuře [*]

    U nás se praktikuje - večer do své postýlky, pohádka, ukolíbavka, pusinka a máma jde ještě pracovat. Chodím každých cca pět minut "na vizitu" dokud neusne, pohladím pomazlím se s ní a zase odcházím. Ovšem jenom když je táta doma, nebo není nemocná. To potom jde spát k nám. A kolem páté ráno se ozve ťap ťap ťap, ve dveřích ložnice se objeví skřítek, hupne mi pod peřinu a spí až do sedmi. Nevadí mi to, manželovi taky ne a nevidím důvod jí to zakazovat. A navíc, že na ni leze bacil spolehlivě poznám podle toho, že se stěhuje už po půlnoci - do dvou dnů je pak nemocná.

    superkarma: 0 27.10.2004, 08:42:05
  6. avatar
    [31] Pajinka [*]

    Náš se nad ránem budí na záchod a pak už automaticky jde ke mně. Myslím si, že kdyby mi to moc vadilo, určitě bych ho poslala do jeho postele, ale je to v pohodě.
    Jinak ale spí ve svém pokojíčku už od půl roku.

    superkarma: 0 27.10.2004, 08:39:25
  7. [30] Iv [*]

    Vždy jsem tvrdila, že naše dítě s námi spát v posteli nebude a mám ho tam skoro každou noc, tedy spíše k ránu. Večer jde bez protestů do své postýlky a v noci nebo k ránu když se vzbudí přiběhne k nám. Zatím se to nesnažím odbourat násilím a doufám, že ji to časem přejde. Je taky pravda, že se k ní i já ráda přitulím.

    superkarma: 0 27.10.2004, 08:37:42
  8. avatar
    [29] 1_Kopretina [*]

    Né že bych preferovala společné spaní s dětmi ale ani to neodsuzuju, myslím že vždy záleží na té které rodině. A za sebe můžu jen říct, že teď když už mám dceru téměř dospělou, lituju že jsem se s ní za jejího dětství neťuťala víc, protože teď jsme v období puberty a to se jí nesmím ani dotknout.

    superkarma: 0 27.10.2004, 08:33:30
  9. avatar
    [28] Lucimo [*]

    danus: jo a ještě sodoma gomora, fujtaxl, amen, viď?

    superkarma: 0 27.10.2004, 08:29:31
  10. avatar
    [27] Landriel [*]

    Taky to zkoušíme, ale je to každý večer s řevem. Do omrzení vysvětlujeme, že to je její postel, že se nemá čeho bát a ona nám na to asertivně pořád dokola opakuje, že se tam sama bojí. Nepomůže ani to, že jí necháme otevřeno a řekneme, že jsme hned vedle a přijdeme, když se bude bát. S řevem trvá na tom, aby tam s ní někdo byl, než usne, ale už je aspoň ve své posteli. Ovšem v noci až na vyjímky chodí k nám a ve dvě ráno fakt nemám sílu vodit ji pořád zpátky.

    superkarma: 0 27.10.2004, 08:28:11
  11. avatar
    [25] Gabi [*]

    Já se přiznám, že na společném spaní nevidím vůbec nic špatného, pokud to vyhovuje všem zúčatněným. Pokud mohu mluvit za sebe - velice špatně se mi usíná samotné, vždycky je mi mnohem líp, když se mohu k někomu přitulit Jeden zahraniční psycholog, otec asi 5 dětí říkal, že každé dítě jednou samo ze společné postele odejde, a to dřív, než se nadějeme
    P.S.: A co když nemá rodina prostor na samostatnou postel pro každého?

    superkarma: 0 27.10.2004, 08:20:01
  12. avatar
    [24] Olina [*]

    Já jsem taky pro hned od vlastní postýlka a když je všechno v pohodě, tak pak nebudou problémy. Já to zažila jako au-pair v rodině, kde všechny tři děti (mimčo, 3 a 4 roky) spaly s mámou v posteli, byly zvyklý od mimina. Měli dva pokoje a v obou letiště. V jednom spal táta a v d ruhým máma s dětma. A když se rodia přestěhovala a děti dostaly vlastní pokoj a krásný palandy, tak si do něj chodily akorát hrát, protože tam spát nechtěly, jedině s rodičema na velkým letišti.
    Ale obdivuju jednu známou. Ta měli 2 malý byty v činžáku nad sebou s dírou ve stropě a schodama a mimino spalo od narození nahoře a rodiče dole. A ta máma nebyla líná lézt za mimčem nahoru. Ale vyplatilo se jim to. To já bych se musela hodně přemáhat.

    superkarma: 0 27.10.2004, 08:08:15
  13. avatar
    [23] Jupíí [*]

    naše děti se taky v noci sěhovaly, nikdy jsme je nevyháněli.
    Pamatuju , se že jsem to dělala taky, v noci se probudila, většinou nějakým ošklivým snem, popadla medvídka a šup k našim do ložnice. Bývalo tam pro mě bezpečno.

    superkarma: 0 27.10.2004, 07:59:27
  14. avatar
    [21] Lesana [*]

    Jinak k předchozímu příspěvku dodávám, že ve své postýlce stále krásně usíná přes den, večer i přes noc do půlnoci. Ovšem od půlnoci je jak uřknutá...

    superkarma: 0 27.10.2004, 07:33:24
  15. avatar
    [20] Lesana [*]

    Hezká rada nenaučit Naše starší se mnou v posteli spala už v PORODNICI, protože jinak bych padala na ústa. Chtěla pořád kojit, kojit, kojit... Časem jsme její postýlku přišoupli k naší a sundali bočnici, takže vzniklo pohodlný letiště pro tři. Zhuba ve třičtvrtě roku se kvalita jejího spaní značně zhoršila, tak jsem ji i přes protesty šoupla do její postýlky - no, nejdřív sejí to nelíbilo, ale rychle si zvykla a už k nám nechtěla. Oproti tomu mladší se mnou sice taky v poodnici spala v posteli, ale už v porodnici spala hodně... a doma mi spánek u nás odmítla, takže svoji postýlku měla od mala. Jenže asi v roce zjistila, že o něco přichází a pravidelně k ránu se k nám stěhuje. Zatím jsem nepřišla na to, jak relativně vyspanému - rozuměj tedy živému - dítěti vysvětlit, že naše postel NE. Je jí už rok a půl pryč, tak jsem jí zkusila nechat v její posteli, ať se třeba vztekne. No, málem se vztekla, po nočním spánku byla plna síly a přeci jenom bydlíme v baráku s mnoha dalšími nájemníky...

    superkarma: 0 27.10.2004, 07:31:53
  16. avatar
    [19] LBU [*]

    Když byl syn malinký, byl dost často nemocný, takže spal se mnou. V pozdějším věku sice usínal sám, ale v noci vždy podvědomě přišel. Chodil až do 11 let. Neměla jsem sílu ho v noci poslat pryč. Jak nemám ráda při spaní kontakt s jinou osobou, tak se synem to bylo nádherně uklidňující. Dnes mu bude 14 a dělá nám oběma dobře když se spolu mazlíme .

    superkarma: 0 27.10.2004, 07:13:42
  17. avatar
    [18] Irka1 [*]

    borovsky: ze by? ....to uz je ale nejaka vyzsi matika, do ty se poustet nebudu .

    superkarma: 0 27.10.2004, 06:52:28
  18. avatar
    [16] šája [*]

    aninas: Já to děti neučila, přesto k nám v noci chodí oba. Usínají sami a v pohodě, v noci nastává sěhování národů. Hlavně malá se potvora naučila chodit tak jemně, že o ní kolikrát ani neví a zjistím to až ráno. Staršího se manželovi daří většinou vykázat zpět.

    superkarma: 0 27.10.2004, 06:44:46
  19. avatar
    [14] Dux [*]

    Irka1: "přistěhujou oba dva nejmladší. Prostřední někdy zapomene"

    2-nejmladsi
    1-prostredni
    2-nejstarsi

    superkarma: 0 27.10.2004, 05:55:02
  20. avatar
    [13] zlato [*]

    Ma mala vnucka,dokud jsem ji nekoupila postylku,spala s rodici,jako mimino v kosi,tak ted uz spinka s nimi,nez usne a pak ji prenesou do jeji postylky,jinak si uz dlouho sama cisti zoubky,jeste ,kdyz je nemela masirovali ji dasnicky s vodickou k tomu urcenou,poslala jsem jim to z USA a dasnicky byly pripravene na rust zoubku,ktery probiha super.Je ji 15 mesicu.

    superkarma: 0 27.10.2004, 05:40:12
  21. avatar
    [12] Blueberry [*]

    Moje mama, ktera byla detska sestra, me varovala, abych si deti nenavykla do postele, protoze znala horory ze sve ordinace. Takze presne jak pise Aninas, kluci nemeli ani sanci se neco takoveho naucit.

    superkarma: 0 27.10.2004, 04:24:59
  22. avatar
    [11] Irka1 [*]

    borovsky: ja napocitala jen tri deti .

    Jinak do roka spaly deti s nama, pak mel uz kazdy svoje .

    superkarma: 0 27.10.2004, 04:03:47
  23. avatar
    [10] clarCa [*]

    *Kotě*: proč čekáš rozběsněné reakce matek??? Všechny matky vědí, že teorie jsou krásné a děti různé. Moje mimi nám začalo ve čtyřech měsících "nadávat", když jsme ho svým ukládáním se budili - tak dostalo svůj pokojíček a je spokojenost na všech stranách. A jsou děti, které se fakt bojí a nebo fakt mámu potřebují...

    superkarma: 0 27.10.2004, 02:50:51
  24. avatar
    [9] Dux [*]

    Fiona: mas 5 deti?

    superkarma: 0 27.10.2004, 01:47:27
  25. avatar
    [8] Eva_CZ [*]

    Ja jsem s tim teda nemela zadne problemy - to je tvoje postel, to je MOJE postel a pokoj.... Vubec by me nebavilo tohle vecer co vecer resit....

    superkarma: 0 27.10.2004, 01:04:14
  26. avatar
    [7] aninas [*]

    pro rejpalky - je tam preklep, no

    superkarma: 0 27.10.2004, 01:02:08
  27. avatar
    [6] aninas [*]

    Rekla bych, ze nejlepsi zpusob, jak odnaucit ditko lezt rodicum do posteleje - vubec ho to nenaucit.

    superkarma: 1 27.10.2004, 01:00:35
  28. avatar
    [5] Jarunka [*]

    Maly se mnou take spava. Alespon nejsem v posteli sama a nebojim se
    Fiona: moc tomu nerozumim, co jsi napsala

    superkarma: 0 27.10.2004, 00:50:13
  29. avatar
    [3] *Kotě* [*]

    Jéje, dobrý článek... očekávám rozběsněné reakce matek

    superkarma: 0 27.10.2004, 00:06:08
  30. avatar
    [1] sunnynka [*]

    Já jsem to říkala, že vyřvat nee Ale Josífek už spinká na svém "letišti". K nám do poslete přelézá okolo páté, když vstává do práce . Ale sám pořád neusíná

    superkarma: 0 27.10.2004, 00:04:30

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme