Zdraví

Naučíme Vás plavání milovat. Totálně.

…tvrdí Tomáš Vojtěchovský, webmaster a zakladatel internetových stránek Totální plavání. Obsah stránek mě zaujal, a tak k rozhovoru byl jen krůček...


Vy sám se věnujete plavání? Kde a jak dlouho?

Plavu a sportuji od dětství, ale nikdy jsem neplaval závodně. Plavání pro mě bylo příjemnou relaxací a uvolněním. Před sedmi lety se mi ale zalíbil triatlon, který má jako svou první disciplínu právě plavání. Byl jsem si vědom důležitosti techniky a hledal jsem cestu, jak trénovat sám a přitom účinně a efektivně. A na internetu jsem objevil stránky Total Immersion, které propagují metodu úplného ponoření (MUP). Podle ohlasů jejích žáků na stránkách metoda fungovala. Zakoupil jsem tedy knihu a instruktážní video, plavu podle toho a výsledky se dostavují.

Věnujete se také tréninku plavání?
Loni na podzim jsem absolvoval trenérský kurz triatlonu třetí třídy. S tréninkem plavců mám zatím malé zkušenosti, začal jsem letos, jsem teprve na začátku. Měl jsem několik jednodenních kurzů, se kterými byli účastníci velmi spokojeni a byli překvapeni, jak hodně se během jednoho dne změnil jejich přístup k plavání. Také jsou možné emailové konzultace a pomoc s nácvikem.

Propagujete novou metodu výuky plavání. V čem spočívá a co je jejím výsledkem?
MUP učí plavání krok za krokem, postupuje od jednotlivých dovedností ve vodě až k úplnému plavání. Nejprve se plavci naučí nechat se nadnášet vodou, být ve vodě uvolnění, lehcí a v rovnováze. K tomu se postupně přidávají další prvky, jako je rotace a vlnění těla, sladění pohybu rukou a nohou a dýchání. Konečným výsledkem je pak plně zvládnutý plavecký styl.

Říkáte, že způsob, jakým jsme se učili plavat, nebylo to pravé ořechové. Máte na mysli bidlo, kterým ze břehu plavčík "korigoval" plavce?
Drtivá většina z nás se plavat učila tak, že jsme byli hozeni do vody a necháni napospas osudu. Museli jsem se tedy nějak dostat na břeh. V takovéto stresující situaci je výsledkem to, že kolem sebe mlátíme a kopeme ve snaze neutopit se. Tento zážitek zůstává uložen v podvědomí a při dalších pobytech ve vodě se ze strachu z vody zuřivě vodě bráníme a bojujeme proti ní. Mnohem lepší je ale s vodou spolupracovat, naučit se ji cítit a vnímat a nebát se jí. Pak je možné plně rozvinout plavecké schopnosti, které se může naučit každý. Nácvik plavání pomocí MUP má mnohem blíže k tai-chi nebo józe než například k tréninku běhu nebo jízdy na kole. Při každém cvičení je třeba se zaměřit na to, co právě děláme, být si vědom svého těla a dechu a soustředit se na jeden úkol. Ideálním stavem pro cvičení je uvolněnost těla a mysli, oproštění se od rušivých myšlenek a soustředění se na prováděné cvičení.

Není to metoda pouze pro zasvěcené? Míním tím - hlavně pro sportovce profesionály, zatímco na běžné plavání stačí prsa...
Právě naopak. MUP pomůže i závodním a zkušeným plavcům. Ale největší význam má pro plavce začátečníky, kteří ještě nemají plně zvládnutou techniku a cit pro vodu. S MUP se naučí cítit se ve vodě jako ryba, být uvolnění a plavání si užívat v každém záběru.

Jak často je třeba trénovat, jak taková lekce probíhá?
Nezáleží na tom, jak často trénujete, důležité je jak trénujete. Uvědomělé, soustředěné a uvolněné pohyby ve vodě se zaměřením na jeden cíl v daném okamžiku vedou k lepšímu pocitu ve vodě, a tedy i k lepšímu plavání. Tento přístup je zásadní pro výuku plavání metodou úplného ponoření. Samozřejmě, že čím více a častěji cvičíte, tím rychleji se zlepšujete. Ale prostor pro zlepšování je tu vždy.
Ideální lekce začíná zahřátím svalů v koordinaci s dechem. K tomu výborně slouží jogínský pozdrav slunci. 5–10 minut stačí. Teprve po zahřátí a rozdýchání jdeme do vody. Prvních 100–300 metrů doporučuji plavat velmi volně, zvykat si na vodu a střídat styly. Pak následují plavecká cvičení pro rozvoj techniky, střídání cvičení a plavání a nakonec úplné plavání. Toto už je však hodně individuální a lekci je třeba přizpůsobit každému plavci podle jeho potřeb. Na závěr by mělo být volné vyplavání 100–300 m a protažení na břehu.

Kde všude je tato metoda v ČR rozšířena?
Pokud já vím, tak MUP šířeji představil pouze web www.totalniplavani.cz . Na některých plaveckých webech jsou odkazy na stránky TI. Totální plavání funguje půl roku a je poměrně dobře známé mezi triatlety a závodními plavci. Snažím se o propagaci i mezi rekreačními plavci a dávám odkazy na další weby, nejen sportovní. Povědomost o této metodě se postupně zlepšuje, nyní je možné si také pořídit instruktážní kazetu v češtině.

Rád bych, aby se s českou mutací videa MUP rozšířila, lidé podle ní plavali a sdělili své zážitky svým přátelům a známým.
Věřím, že časem se přidají další, které to chytne a zaujme to té míry, že se budou věnovat propagaci a výuce tohoto krásného a zdravého sportu.  

Za rozhovor o novém přístupu k plavání děkuje

 
   
16.07.2004 - Zdraví - autor: Tereza

Komentáře:

  1. [20] Kokoska [*]

    Tak mám ráda plavání - zrovna jsem se totiž naučila docela plavat (už se neutopím) a je to fajn pocit!!!

    superkarma: 0 26.11.2004, 18:42:30
  2. avatar
    [19] sunnynka [*]

    Léthé jsem na tom stejně jako ty, ale ještě jsem nedošla do fáze, kdy bych s tím začala něco dělat Vlastně jo. přihlásila jsem se s Josífkem do batolecího plavčení a postupně mám z vody menší a menší strach....ale chtělo by to, stejně jako ty, se přihlásit do nějakého kurzu Jsi jednička Máš můj obdiv...

    superkarma: 0 18.07.2004, 19:11:07
  3. avatar
    [18] Léthé [*]

    Topila jsem se třikrát,naposledy v devíti letech,po té mě už do vody nedostali ani s párem volů . Šílený blok a pokud jsem měla vodu víc než nad pasem, měla jsem pocit že se dusím ....až letos…..letos ve svých 48 letech jsem se nasrala a přihlásily jsme se s kamarádkou na kurs plavání .Takže až po 39-ti letech jsem překonala ten BOLK. Nedá se říct že bych mohla plavat závodně a hloubky se stále ještě bojím ,ale po 18 hodinách lekce plavu prsa a znak a šíleně ráda se potápím.Co mi ale zaboha nejde, je styl „paní radová“,sice se snažím ,ale zatím stále jdu pod vodu,jak se při prsou správně má….takže,učit se plavat totálně,je u mě mít pokaždé účes totálně v eli

    superkarma: 0 16.07.2004, 23:28:33
  4. avatar
    [17] Ťapina [*]

    vládík: Jó, móře. Já jsem byla u moře poprvé před 3 rokama a Egi měl ze mě děsnou srandu, jak se nedokážu vydrápat na břeh, a to byly vlny docela malé.

    superkarma: 0 16.07.2004, 20:25:21
  5. avatar
    [16] vládík [*]

    Já vodu miluju, jsem taky vodní znamení. Ale pořádný respekt z vody jsem začala mít až o dovolené, kdy mě 2 metry od břehu strhnul oceánský vodní proud, snažila jsem se dostat na břeh, ale táhlo mě to do moře. stál kousek ode mě, vody po kolena a kochal se a já vedle bojovala o život a bála se ho zavolat, že nás to strhne oba a utopíme se. Naštěstí přišla vlna a vyhodila mě na břeh. To mě naučilo a houpat se na vlnách daleko od břehu už asi nepůjdu

    superkarma: 0 16.07.2004, 20:21:10
  6. avatar
    [15] Ťapina [*]

    Já umím plavat jenom prsa a ještě mi nedělá dobře dýchat do vody, ale zato jsem si v tomhle svém stylu dost jistá i na hloubce. Nemyslím si, že je potřeba umět dvacet stylů profesionálním způsobem, stačí jeden pořádně, naučit se správně dýchat a pak nechápu, jak se někdo může na stojaté vodě utopit. Dřív jsem se bála plavat daleko od břehu, protože jsem slýchala otřesné historky o křečích, ale teď už plavu i pořádně daleko a umím si v hloubce i odpočinout, když přijde únava.

    superkarma: 0 16.07.2004, 15:04:08
  7. avatar
    [14] Luciš [*]

    Plavání je můj "nej" sport. Taky mám větší ramena než můj
    V mládí jsem ale bohužel u plavání nevydržela.

    U žádného jiného sportu mi není námaha tak příjemná, nenamáhají se klouby, nutí vás to dýchat pravidelně podle temp a v létě je člověku ve vodě fajn.

    superkarma: 0 16.07.2004, 14:36:48
  8. avatar
    [13] Vivian [*]

    Já jsem vděčná tátovi, že mě v pěti letech na rybníce u babičky naučil plavat. Protože "povinné" školní kursy plavání bylo dost otřesné, na nich bych se nejspíš nenaučila nic, maximálně se topit. Jenže protože jsem uměla plavat, tak mě strčili do šestého družstva (nejlepší plavci) a tam nás nutili do takových kokotin jako lovit puk na dně bazénu s otevřenýma očima (já z tý chlórový vody měla záněty spojivek jako prase), instruktoři byli nepříjemní a učit moc neuměli.
    Ale naštěstí se jim nepodařilo mi vodu zprotivit a já si později udělala regulérní potápečský kurz a stala se členkou Svazu potápěčů ČR

    superkarma: 0 16.07.2004, 13:46:21
  9. avatar
    [12] sharonka [*]

    Já mám taky nejradší bazén, tam je mi jasný, co je pode mnou i jak daleko je "ke břehu". V přehradách, rybnících, moři apod. mi děsně pracuje fantazie na téma sumci, žraloci a utopenci. Nejvíc nesnáším blbnutí ostatních, jak mě začne někdo ve vodě osahávat nebo honit, je konec.Takže teď úspěšně předstírám, že učím plavat u kraje. Až bude taky větší, budu se prostě víc opalovat .

    superkarma: 0 16.07.2004, 12:35:27
  10. avatar
    [11] vlcice [*]

    Já vodu a plavání zbožňuju.
    Ale nebylo tomu tak vždycky. Na základní škole jsem se bála plaveckých výcviků. Nešlo mi to a učitelé mně do plavání neustále nutili. Vždycky jsem se pořádně napila vody.
    Ale na posledním plavání jsme měli dlouhou přestávku před závěrečnou zkouškou a já jsem se naučila plavat sama jen podle toho, jak mi to kamarádky ukázaly a vysvětlily.
    Pak jsme měli přeplavat na zkoušce 6x bazén na šírku a já jsem to bez přestávky zvládla. Učitelé docela koukali a já jsem dostala na vysvědčení kapříka

    superkarma: 0 16.07.2004, 10:43:35
  11. avatar
    [10] Danuna [*]

    Fiona:

    superkarma: 0 16.07.2004, 10:29:12
  12. avatar
    [7] Susina [*]

    tak já nevím, mně název totální plavání připadá spíš jak totální nasazení... navíc to popisované by mě teda vůbec nebavilo.. já vodu miluju, s oblibou se čochňák a jsem ráda, že po operaci kolena už v pohodě stihnu naplavat tak tu mojí normu v bazénu - přes kilák..

    superkarma: 0 16.07.2004, 09:32:23
  13. avatar
    [5] Danuna [*]

    Janík:s tim zmatkovanim to jsme dve.

    superkarma: 0 16.07.2004, 09:11:52
  14. avatar
    [4] Danuna [*]

    me nenaucite milovat vodu.Jsem se ucila plavat stylem,ze me hodil strejda do nejvetsi hloubky a ja se probudila na trave jak me krisili.A to jsem se s velkymi vyhradami plavat naucila.Ale jdu pouze tam kam stacim a nesmi byt moc lidi.Kdyby do me nekdo strcil to by byla moje smrt i kdyz plavat umim zacnu zmatkovat a utopim se ve dvou deci.Jsem plavala na ostrov na matracce no nevim kdyby praskla kdo by mi pomohl.A taky klidne budu plavat vedle nekoho komu verim ale reci typu nestacis tady nestoupej si.Okamzite se zacinam topit.Si tu hloubku predstavim a je konec.

    superkarma: 0 16.07.2004, 08:47:12
  15. avatar
    [3] Chameleonka [*]

    Vodu mám ráda, plavu ráda, ostatně jsem taky ryba
    Ale že bych to chtěla dělat nějak absolutně?
    Mimo to, kdybych si dala na "rozcvičení" 100-300 metrů a teprve pak šla navostro plavat, budou mě hledat na dně

    superkarma: 0 16.07.2004, 08:04:58
  16. [2] Janík [*]

    zajímavý to je, ale už vidím, jak mě někdo učí milovat vodu, kterou mám ráda tak ve vaně , nemám ráda hlouby, takže to svoje plavání uplatnuji jenom tak kde vystačím, představa, že je podemnou hloubka, začínám hned zmatkovat

    superkarma: 0 16.07.2004, 06:54:58
  17. avatar
    [1] danca79 [*]

    Jo tak to zni vcelku zajimave. Vodu miluju, ale plavu leda prsa stylem pani starostovy a s vypetim vsech sil. Takze tohle by mozna hodne bodlo

    superkarma: 0 16.07.2004, 00:19:39

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení
Trápí vás exém? Zapojte se do testování RadioXar

Náš tip

Doporučujeme