Rodina

Naučí se dítě pravopis tím, že hodně čte?

Mgr. Michaela Šedivá pracuje v pedagogicko-psychologické poradně v Praze, kde má ve své péči děti od tří let až do ukončení povinné školní docházky. Specializuje se především na diagnostiku specifických poruch učení, školní zralosti a na poradenství ohledně profesionální orientace. Vede socializační skupiny pro děti s potížemi v chování a má na starosti problematiku zvláštních škol. Mezi typickými otázkami z její praxe si možná najdete i tu svoji...

Učitelka ze školky nám tvrdila, že naše dcera ještě není pro školu zralá. Zápisem přesto bez problémů prošla, zná písmena i čísla a pamatuje si spoustu básniček. Myslíte si, že přesto může mít ve škole problémy?
Školní zralost se skládá z několika složek, které se mohou u dítěte vyvíjet rozdílnou rychlostí. Jednou z nich je zralost tělesná - tam patří například koordinace pohybů, stav páteře (dítě musí vydržet sedět v lavici celé dopoledne), ale třeba i to, jestli dítě ještě nepotřebuje po obědě spát. Další složka je poznávací, tam spadají schopnosti, které rodiče většinou nejvíce sledují: paměť, myšlení, pozornost, zájem, sluchové a zrakové vnímání… Asi vůbec nejdůležitější je ale složka pracovní, emoční a sociální. Tam patří například schopnost zvládat zátěžové situace, navazovat přátelství se svými vrstevníky, dokončit nějakou činnost, i když mě zrovna nebaví a nejde mi… Pokud se dítě při každém nezdaru rozpláče nebo vybuchne, bude mít ve škole problémy, i kdyby četlo plynně.
Důležitým ukazatelem školní zralosti je i to, zda se dítě do školy těší, chystá si pomůcky, chce si na školu hrát a podobně. Pokud je mu lhostejná nebo se dokonce bojí, něco není v pořádku. Právě učitelky ve školce někdy sociální chování dětí znají lépe než rodiče, protože mají možnost vidět je v kolektivu. Pokud máte o zralosti vaší dcery pochybnosti, domluvte si návštěvu v pedagogicko-psychologické poradně.

Náš syn má před sebou poslední „školkový“ rok. Máme ho nějak cílevědomě na nástup do školy připravovat, nebo je lepší tomu ponechat volný průběh?
Určitě můžete synovi hodně pomoci, ne ale tím, že ho budete učit písmenka. Trénujte jeho vyjadřovací schopnosti, cvičte soustředění – po návratu z procházky ho třeba nechte povídat o tom, kde jste byli a co jste cestou viděli. Přečtěte mu pohádku a pak ho poproste, aby vám ji svými slovy převyprávěl.
Je dobré, když má dítě v posledním roce před školou nějaké úkoly, pravidelné povinnosti, jako je zalévání květin, prostírání stolu nebo krmení domácího zvířátka. Dítě, které nastupuje do školy, by mělo zvládat základní společenská pravidla, mělo by umět pozdravit a podat ruku, mělo by vědět, že se cizím dospělým lidem vyká. Pokud se hodně stydí, pověřujte ho jednoduchými úkoly, například vyřídit sousedovi vzkaz nebo koupit v pekařství rohlíky (s tím, že ho sledujete ode dveří). Velkým problémem pro mnoho dětí bývá oblékání a svlékání (například při tělocviku), zavazování tkaniček, zapínání kalhot na toaletě. Samotné učení zvládají bez problémů, podobné sociální situace jsou pro ně ale velmi náročné.

Moje pětiletá dcera si pořád plete barvy. Klidně je schopná říct, že jahoda na obrázku je zelená. Nemůže mít nějakou oční vadu?
U pětiletého dítěte je úplně normální, že má v barvách ještě zmatek, nejpozději do nástupu do školy by ale mělo získat v jejich určování jistotu. Můžete vaší dceři pomoci tím, že si uděláte například „červený den“. V takový den se nosí jenom červené oblečení, pije se z červeného hrníčku, jedí se červené věci… Při procházce venku se můžete bavit počítáním červených aut a podobně. Tímhle způsobem se barva velmi dobře zafixuje. Za nějaký čas můžete pokračovat třeba „zeleným dnem“.

Je možné u dítěte rozpoznat dyslexii nebo dysgrafii ještě před jeho nástupem do školy?
Jen velmi těžko. Ani v prvních měsících školy to ještě není jednoznačné. Tento typ vyšetření se většinou provádí na konci první nebo až ve druhé třídě. Pokud se porucha učení prokáže, dítě buď přestoupí do specializované třídy (pokud má tu možnost), nebo se učí podle individuálního plánu. Dysgrafické dítě například dostane místo diktátu doplňovačku – nemusí psát celý text, jen vepisuje i/y.

Pořád se mluví o tom, že akční filmy vyvolávají v dětech násilné sklony. Znamená to, že bych měla svému synovi úplně zakázat televizi nebo kino? To asi tak snadno neprojde…
Myslím, že se vliv takových filmů poněkud přeceňuje. Pokud dítě vyrůstá ve spokojené rodině, dokáže velmi dobře oddělit realitu od filmu. A naopak, pokud je dítě odmalička bito (třeba i s maminkou), je to pro něj mnohem horší než se jednou dívat na horor. Děti si o filmech velmi rády povídají, a kdo by žádné neznal, byl by úplně „mimo“. Navíc - to, co je zakázané, získává mnohonásobně na přitažlivosti… U menších dětí je velmi důležité, abychom ho k televizi neodkládali, ale dívali se s ním a po filmu si o něm povídali. Co se tam vlastně stalo? To bylo ale hrozné, viď! Ještě že to bylo jenom ve filmu.

Moje desetiletá dcera má neustále problémy s pravopisem. Překvapuje mě to, protože už od druhé třídy hodně a ráda čte. Myslela jsem, že čtením děti dostanou pravopis „do oka“?
Bohužel, tak snadné to není. Jazykový cit je věc vrozená, podobně jako hudební sluch. Dítě, které má hodně načteno, si může – když je na pochybách – někdy pomoci tím, že si představí obě varianty slova a vybere si tu, která se mu „líbí“ víc. V mnoha případech (např. shoda podmětu s přísudkem) to ale moc nepomáhá. Pokud by vaše dcera dělala hodně hrubé nebo nepochopitelné chyby, jako je třeba nerozlišování měkkých a tvrdých hlásek (di-dy), vynechávání písmen apod., mohlo by se jednat o dysortografii, jednu ze specifických poruch učení. Pravidelným a cíleným cvičením je možné i v těchto případech docílit významného zlepšení.

 

 

   
22.08.2007 - Učení - autor: Eva Jedelská

Komentáře:

  1. [26] matuszyk [*]

    ano-určítě........Sml30

    superkarma: 0 31.05.2009, 15:06:41
  2. avatar
    [25] Vivian [*]

    Ťapina: a někdo má třeba záliby, kterým se věnuje několik hodin denně ;)

    superkarma: 0 23.08.2007, 21:46:33
  3. avatar
    [24] Ťapina [*]

    Queen Elle: Někdo holt žije i vlastní život

    superkarma: 0 23.08.2007, 10:18:17
  4. avatar
    [23] kacaba [*]

    Dcera jde do školy ve čtyřech a půl, syn v pěti - bydlíme v Británii. Mám z toho celkem hrůzu, protože syn skoro vubec nemluví i když jsou mu skoro 2,5 roku. Vůbec nevím, jak ho mám motivovat, aby začal mluvit. Logopedka radí hry, hraji si s ním jako šílenec, ale nic. Má někdo doma taky malého nemluvu?

    superkarma: 0 22.08.2007, 20:34:18
  5. avatar
    [22] Dášule [*]

    Barvy znal syn než šel do školky. Stavěli jsme komíny a já mu říkala, jakou kostku mi má podat.

    superkarma: 0 22.08.2007, 20:00:22
  6. avatar
    [21] OlgaMarie [*]

    Tulda: V roce 1987 jsme na jedněch závodech ve Švédsku byli ubytováni v základní škole.No to si neumíš ani představit,jak jsme v učebně 1.třídy zírali a jak jsme si tam vyhráli.

    superkarma: 0 22.08.2007, 19:59:43
  7. avatar
    [20] femme.fatale [*]

    Tulda: to se bohužel děje, ale většinou se tak chovají starší učitelky, které prostě specifické poruchy nerespektují Ale v dyslektické třídě jsem se naopak setkala s výbornou učitelkou, která doslova vypiplala holčičku, která podle odhadů neměla nikdy být schopná číst souvislý text. No a říkala, že matce té holčičky bylo všecko jedno. Dvakrát jí dali odklad a matka pořád říkala, vždyť z ní nic nebude, ta je blbá...

    superkarma: 0 22.08.2007, 19:10:18
  8. avatar
    [15] OlgaMarie [*]

    Pravopis,gramatika se holt musí učit.Vzpomněla jsi si,jak se otec divil,když jsem dostala dvojku z diktátu,neboť jsem napsala "vyděti" a zdůvodnila si pravopis: vy lze užít samostatně,je to zájmeno a děti jsou podstatné jméno.A jaksi mi nedošlo,že jde o něco jiného než sloveso viděti.

    superkarma: 0 22.08.2007, 14:22:30
  9. avatar
    [14] Janecka [*]

    Nemám už prváka,ale od známých slyším stále jednu a tu samou větu ohledně prvňáčků - odklad, není ještě zralý-á.je to nějaká móda či co?

    superkarma: 0 22.08.2007, 12:14:43
  10. [13] Čírina [*]

    SStream: Taky můj případ. V prváku na gymplu jsme měli magora na gramatická pravidla a rozbor vět, z obojího jsem měla za pět. Diktáty za jedna, slohy za jedna.... Čtu taky dost.

    superkarma: 0 22.08.2007, 10:55:28
  11. avatar
    [12] Ťapina [*]

    Dneska se dají hlavně v tvorbě pro děti načíst takové paskvily, že už čtení asi moc nepomůže. Leda starých výtisků.

    superkarma: 0 22.08.2007, 10:07:27
  12. avatar
    [11] Eliza [*]

    Asi jsem vyjímka. Už co jsem se naučila číst, jsem knihomol a přes to, jsem vždycky měla s pravopisem určité problémy. Obvykle to dopadalo následovně: diktát za 3, sloh: obsahově za 1, pravopisně za 4. Časem jsem se naučila pravopisné záhady obcházet jinou formulací a pokud si nejsem jistá, dodneška používám pravidla. Čtení mě obohatilo na poli formulačním, ale rozhodně ne v pravopise. Dodnes si pamatuju tu těžkou urážku když mi učitelka ve třetí třídě doporučila více číst . To pokoření se nedá popsat, když jsem věděla, že čtu nejvíc z celé třídy.

    superkarma: 0 22.08.2007, 09:08:53
  13. avatar
    [10] SStream [*]

    Já přečetla snad tisíce ruských pohádek. Seděla jsem u toho vždycky do noci a chudák maminka schovávala všechny baterky. Nakonec jsem si pomáhala svítícím budíkem Ve škole jsem nikdy problémy s pravopisem neměla a taky žádnou poučku neznám. Což mě trochu vytrestalo u maturity. Poslední částí byla právě doplňovačka a nešlo o to, ji správně doplnit ale "zdůvodnit" a byla jsem v pr...

    superkarma: 0 22.08.2007, 08:52:40
  14. avatar
    [9] mirienka [*]

    Taky nemám problém s pravopisem a čtu moc ráda. Bez knih by to nebylo ono

    superkarma: 0 22.08.2007, 08:42:43
  15. [8] dkd [*]

    Stoprocentně. Člověk, který čte, má lepší pravopis a hlavně, lepší slovní zásobu.

    superkarma: 0 22.08.2007, 08:40:04
  16. avatar
    [5] Pentlička [*]

    Já moc ráda čtu již od dětství a celkem nemám problémy s pravopisem. Nikdy jsem neuměla nazpaměť různé poučky, dokonce ani vyjmenovaná slova, ale vždycky si představím, jak to slovo vypadá napsané a vím, jak to má být. Dělají mi trochu problém snad jen velká písmena.

    superkarma: 0 22.08.2007, 08:36:07
  17. avatar
    [4] LBU [*]

    Pardon dysgrafii

    superkarma: 0 22.08.2007, 07:54:09
  18. avatar
    [3] LBU [*]

    Mému synovi diagnostikovali v pedagogicko-psychologické poradně disgrafii už v 5 letech. Diktáty ve škole musel psát a stále píše jako ostatní, žádné doplňovačky nikdy neměl. Plete si písmenka, ketrá vypadají skoro stejně. l,k,b (klička a "něco") a,o (bříško a "něco") a poznat jestli napsal s,z nebo r je taky problém. Prostě po něm něco přečíst je horor a někdy to nepřečte ani sám po sobě.

    superkarma: 0 22.08.2007, 07:53:29
  19. [2] Luminar001 [*]

    tak to já sem přečetla 5 knih za měsíc čtu ráda už od základky a musím říct, že to v pravopise & psaní různých elaborátů docela hodně pomáhá zvlášť když se srovnám se svým bratrem, který přečetl tak 5 knih za život

    superkarma: 0 22.08.2007, 07:10:06
  20. avatar
    [1] fructia [*]

    Na střední škole jsem ráda četla. Ale ne tou frekvencí, abych přečetla sto knih za rok Asi pět ročně, možná. I když vím, že je to určitě málo, tak nemám pocit, že bych neuměla pravopis

    superkarma: 0 22.08.2007, 06:20:26

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme