tuoto hláškou odzbrojila naši čtenářku a jejího manžela jejich malá dcerka, když četla svou imaginární knížku. Více se dočtete v zajímavém příspěvku od čtenářky s nickem Free

Jak to bývá, první dítě vyrůstá mezi dospělými a chová se podle toho. Dcera moc hraček neměla. S manželem jsme se brali hned po škole, tedy já on student VŠ. Dceři se na svůj věk neskutečně věnoval. Nejoblíbenější byly hrané pohádky, kdy ona byla třeba Červená karkulka a on všechny ostatní postavy. Někdy jsem i já dostala roli stromu nebo dveří.

Naučil ji tak vstupovat do světa fatazie, kdy se uzavřela do svého světa a nic jí z něho nevytáhlo.

Jednou jsme se bavili o něčem vážném, už si nevzpomenu na téma, není to důležité. Evička seděla vedle nás a četla si imaginární knihu, číst ještě neuměla, ale moc se na to těšila. Několikrát jsme ji oslovili, ale nereagovala. Manžel jí už naštvaně chytil za ruku, ve které byla neviditelná knížka a roztáhl jí ruce. Její slova: „Jé ta knížka je natahovací“, nás ovšem doslova šokovala.

Navíc ruce opět vrátila do původní polohy a listovala dál. Chvilku jsme se na sebe dívali jako opaření a začali se smát. Reakce naší dcery nás upozornila na její dětství. Potom jsme se snažili ji nezatahovat do dospěláckých starostí.

Je to rok a půl, co se mi narodil první vnouček. Manžel zemřel o několik měsíců dřív. Dcera na svého otce často vzpomene, na hraní a povídání si s ním a s lítostí, že její syn už svého hravého dědečka nepozná a nevstoupí s ním do toho fantazijního světa her a pohádek.

Vaše Free

Milá Free, toto „bohatství“ už jí nikdo nevezme a je jen na ní, jestli ho ona sama svému synkovi předá

Napíšete nám také něco ze svého světa her, hraček a fantazie, milé ženy-in? Myslíte si, že to dnešním dětem chybí? Není to trochu naše chyba? Napište nám na redakce@zena-in.cz

Reklama