Vida, k čemu může být dobrá minisukně. K seznamování. Přečtěte si ale celý příběh, který nám na dnešní téma poslala čtenářka s nickem Samečka. Prozradím jen to, že to byl příběh její kamarádky

Milé čtenářky, zrovna minulý týden mi kamarádka vyprávěla, jak si našla manžela. Bylo to díky minisukni! Ještě dnes se u nás, na vesnici, nosí babičky do kostela v parádních krojích. Zaplať pánbůh, že se to nevyžaduje i po nás, nedovedu si představit, že žehlím a škrobím spodnice a vyšívám fěrtoch... Maminka mé kamarádky  obracela oči v sloup, když si před čtyřiceti lety její Maruška navlékla občas na sebe módní kousek a vyrazila na špacír. Babky na návsi se křižovaly a obávaly se božího hněvu jak v Sodomě a Gomoře. 

I přišlo jednoho dne do schránky svatební oznámení, že se Maruščina sestřenice bude vdávat. Maminka hned začala spřádat plány na pěkný kostýmek případně šaty pro Marušku. Ta se ale zabejčila a prohlásila, že má vyhlídlou sukni s vestičkou a nic jiného si na svatbu neobleče. Maminka rezignovala a koupila obojí s poznámkami, je to oboje jak pro akrobatky od cirkusu. Zato Maruška byla v sedmém nebi a svůj obleček večer potají vylepšila k naprosté dokonalosti a své spokojenosti ušmiknutím sukně na délku mini.

Před maminkou ani nešpitla a těšila se na svatbu. V sobotu ráno, v den svatby, si hodinu tupírovala drdol a malovala černé linky za hlasitého bědování maminky a jejího vyhrožování, že ji strčí pod pumpu. To nebylo ovšem nic proti tomu, co začala vyvádět, když pyšná Maruška vyšla z domu v minisukni velikosti širšího řemene. „Jedině přes mou mrtvolu, ty nestydo a nikam nepůješ“, to byly nejčastější výkřiky při honičce po dvorku s prádelní vařečkou v ruce.

Nastala patová situace, protože Maruška byla za družičku a na svatbu musela. Nakonec byla maminka donucena ke kompromisu. „Jdi si v tom, ale jdi v pozoru, neotáčej se, neohýbej se a nedělej rychlé pohyby, nebo tě přerazím!“ Maruška poslechla. O půlnoci se maminka a tatínek odebrali k odchodu a Maruška mohla konečně začít oslavovat. Tančila jak o život, bavila se a užívala „zameškané“.

Za pár dní se večer vrátila z práce domů, kde na ni čekala maminka se svou oblíbenou zbraní - vařečkou v ruce. Co provedla, pochopila Maruška záhy, když na stole uviděla hromádku fotografií, na kterých byla středobodem pozornosti. Teda její sukně nebo spíš její kalhotky, které na momentkách zářily dodaleka. Podotýkám, na všech momentkách a ze všech možných a nemožných úhlů.  „Teď už o tebe slušný chlapec nezavadí“, věštecky pronesla zničená maminka a s povedenou dcerou se měsíc doma nebavila ani kredenc.

Zavadil, zavadil, směje se dnes Maruška. Jeden z kamarádů ženicha byl natolik okouzlený děvčetem s čertem v těle s úžasnýma nohama, že si ho za čas vzal za ženu a žije s ním dodnes.

Zdravím,Samečka

Milá Samečko, děkuji za krásný příběh. Je nejen vtipně napsaný, ale hlavně s dobrým koncem

Text nebyl redakčně upraven

A co vy, milé ženy-in, přispějete také svou troškou do mlýna? Nemusíte psát zrovna příběh, pokud žádný nemáte, stačí, když se vyjádříte k minisukním.

  • Líbí se vám?
  • Nosíte je?
  • Nosila jste je?
  • Jakého střihu?
  • Jak krátké?
  • Jste spíš ráda, že je nosit nemusíte?
  • Napište nám , pošlete třeba svou fotku v minisukni

Na vaše příspěvky se opravdu moc těším na adrese: redakce@zena-in.cz

Dvě z vás získají krásnou knihu o květomluvěkiha

 

Reklama