Reklama

Mnoho nočních můr se zdávalo v dětství čtenářce s nickem Kopratina3. Dnes se jí naopak zdává, že ona sama je krvelačnou bestií, která prahne po lidské krvi...

Taktéž čtenářka Kopretina3 se rozhodla přispět do dnešního snového tématu. Má věru čím!


Hezký den a hlavně příjemnou noc bez nočních můr,
Děsivými nočními můrami jsem trpěla jako malá, často se mi zdálo, že je válka a že jsem našla svou rodinu zavražděnou (oběšenou) v kuchyni. Ten sen se mi často opakoval. Byl tak hrozný, že si ho do teď pamatuji. Pak se mi pořád dokola zdálo, že mě pronásleduje bezhlavý rytíř na koni a do třetice to byl takový vcelku normální sen, ale mě jako malou děsil. Čekala jsem jako obvykle (tak jsem čekával ve skutečnosti) v otevřených dveřích na maminku (byla jsem doma s babičkou), až se vrátí z práce a najednou přišla pošťačka, která mě chytla a odnesla (unesla) z domova. V dospělosti se mi asi jako každému čas od času vrací sny, že musím znovu dělat maturitu nebo státnice, že se jako přišlo na to, že jsou zkoušky neplatné a já je musím dělat znovu, při čemž si už samozřejmě vůbec nic nepamatuji.
Co se týká nočních můr, tak se mi ještě jednou zdálo, že mě chce vlastní matka zabít sekyrou, tak to bylo taky dost děsivé.
Jinak mívám spíše takové magické sny než přímo noční můry, i když vlastně jsou to asi noční můry, které mám zřejmě pod vlivem současné módy v literatuře a ve filmech - téma upírů, které mam od období dospívání ráda. I když musím říct, že Stmívání jsem viděla jen jeden díla „upíracké“ teenagerské knihy nečtu vůbec. Asi očekáváte, že mě ve snu pronásledují. Ale vůbec ne, naopak já jsem tou upírkou, která saje krev a pronásleduje svou oběť, případně bojuju s jiným upírem, trhám mu hlavu, peru se s ním v letu, ve vzduchu, prostě jsem krvelačnou vraždící bestií.
Magický sen, který se mi rovněž zdá opakovaně je, že jsem čarodějnice, někde ve středověku, pronásledují mě vojáci na koních, utíkám nádherným barevným podzimním lesem, mezi nohy se mi zaplétají mé hnědé lněné šaty a červený plášť kapucí mi spadává s dlouhých černých kudrnatých vlasů, na zemi je spousty listí a skrz koruny stromů prosvítá podzimní slunce, vše je zalité sluncem, už jsou skoro u mě, když se uprostřed lesa objeví bílý altánek, do kterého vběhnu, a vojáci zmizí. Obdoba tohoto snu je, že mě vojáci chytili a upalují mě na hranici, ale překvapivě necítím strach, protože se cítím nevinná, jsem ve snu hodná čarodějka, která pomáhá lidem a léčí je bylinkami, necítím, že umírám, prostě mám v tom snu pocit klidu a smířenosti.
Mám plno bláznivých snů, ale tohle jsou ty, které se mi zdají často a tak mi uvízly v paměti.

Kopretina3

Pozn. red.: Text neprošel jazykovou korekturou.

Téma dne 20. 11. 2012: Noční můry

Příspěvky k tomuto tématu již nepište. Později odpoledne se dozvíte, která z dnešních přispěvatelek obdrží slíbené dvě knížky: Černou kniha církve od Micheala Hebeise (Knižní klub) a Dänikenova Proroka minulosti (Knižní klub).

knihakniha