Domácnost

Naši noví sousedé

Do vedlejšího bytu našeho paneláku se přistěhovali noví sousedé.
Byli jsme velice zvědaví, a tak jsme „šmírovali“ z okna, kdože to bude a jestlipak budou mít také nějaké děti. (Náš dům je obydlen většinou mladými rodinami.)

Společně se stěhovacím vozem přijela i malá dodávka. Z dodávky vystoupil pán s paní a otevřeli boční dveře. A ze dveří začaly vykukovat dětské hlavy. Jedna, dvě……..pět.
„Mají pět dětí, je to vůbec možné v dnešní době ?“

A všichni nosili.
Tatínek spolu se stěhováky skříně a postele (těch bylo sedm), maminka s většími dětmi krabice od banánů a ti nejmenší aspoň rozsvěceli.

Už na první pohled se mi něco nezdálo. Ty děti jsou neuvěřitelně ukázněné a poslouchají na slovo!
A tak jsem zbystřila a když jsem kohokoliv z nich někde zahlédla, neunikl mé pozornosti. Vídala jsem jejich dobře vypadající maminku, která nechodí, ale běhá. Vyběhne z domu, než se dovřou dveře, tak se všech pět dětí stihne vyhrnout ven. Zamkne a poklusem uhání směrem k dodávce. Nemusí volat „tak pojď už“, jelikož všechny děti cupitají za ní. Naskáčí do auta a matka s vervou sešlápne plyn……..

Když jsou děti ve školách a školkách, tak tato žena např.vynáší z bytu části nábytku a koberců, aby se za chvíli řítila zpátky s něčím novým. Šokovaná jsem ale byla, když jsem jednoho sobotního rána vyšla z bytu v noční košili, abych zde odložila pytel s odpadky. Děti vycházely z bytu (obouvají se až na chodbě) a radostně mi hlásily, že jedou na výlet. Stála jsem tam s tím nevábným pytlem a sledovala právě vycházející upravenou matku, která balancovala na ruce s plechem, na kterém byl vonící koláč.

„No chápete, to?“ Já mám jedno dítě a mám pocit, že kdyby byly dny dvakrát tak dlouhé, tak nemůžu stihnout vše, co je potřeba.

A ještě jeden důkaz o neobyčejnosti této rodiny.
Vracela jsem se domů a před domem byl houf dětí ze sousedního bytu. Nejstarší dívka si odřela koleno a já se jí šla zeptat, jestli jí mohu pomoci. Vysvětlila mi, že maminka doma spí a že jí nechce budit, ale že by si to potřebovala umýt. Po dlouhém přemlouvání (mají zakázáno chodit do cizích bytů) jsem je pozvala k sobě domů. Všech pět dětí se mi automaticky zulo přede dveřmi. Vešly dovnitř a já šla rozsvítit do koupelny. Než jsem se vrátila, svlékly mojí dceru z bundy a sundaly jí boty. Po ošetření zvesela pozdravily, vzaly boty do rukou a odkráčely. Hrozně ráda bych té paní od vedle sdělila, že má můj obdiv. Nechci ji ale obtěžovat a také se dá těžko zastavit v tom svém nepřetržitém běhu.

A tak tedy - zde se dá na závěr snad jen říct, že klobouk dolů před těmito matkami kolegyněmi. Vážím si a obdivuji je více než všechny úspěšné kariéristky či umělkyně. Protože právě tyto ženy musí denně prokazovat svou sílu a odolnost, o nervech nemluvě………

A to vše bez obdivu diváků či finančních odměn!!!!  

       
   
15.07.2003 - Dům a byt - autor: Jindřiška Kleknerová

Komentáře:

  1. [43] karolina78 [*]

    Já si nemůžu své sousedy vynachválit, jsou to totiž naši známí. Zajišťovali jsme jim i dodávku na stěhování. Půjčovna dodávek Praha pro nás byla jasná volba.

    superkarma: 0 21.05.2014, 10:29:44
  2. avatar
    [42] elly [*]

    to je hezké vrátit se po letech k tomuhle článku. za ty roky kdy jsem tady naposledy psala svou reakci jsem potkala manželé Kopřivovi, kteří se snaží do světa rozhlašovat "svůj" (samozřejmě že to nevymysleli) respektující způsob jednání s lidmi, tedy i výchovy dětí. A fakt to funguje a děti na které jdete s touhle výchovou, jsou úžasně vychované. Ale NEPOSLOUCHAJÍ, chovají se hezky, slušně, vychovaně, ale ne tupě poslušně...tohle se mi líbí

    superkarma: 0 15.07.2008, 12:42:45
  3. avatar
    [41] Ťapina [*]

    Pořád jsem se nedozvěděla, proč ta dokonalá žena šíbuje s nábytkem.

    superkarma: 0 04.12.2003, 22:29:06
  4. avatar
    [40] Simba [*]

    Obdivuji taky, ale zažít bych to nechtěla. Nedokáži si představit mít 5 dětí.

    superkarma: 0 10.11.2003, 15:26:05
  5. avatar
    [33] Lubar [*]

    Taky mi připadá zvláštní myslet si, že věřící neprožívají stejně normální život jako ateisti ... Mám spoustu známých mezi věřícími a je mi s nimi fajn - nikdy nezapomenu na kankán, který tančilo pět věřících mamin na svatbě jednoho kamaráda (takovou odvázanost neznám u svých nevěřících kamarádů). Jsou suchaři věřící a suchaři nevěřící a tak... A mít hodně dětí - taky to s manželem plánujeme (i když vlastní bychom chtěli dvě, další dvě bychom časem rádi do pěstounské péče nebo adoptovat). Jsme proto divní?

    superkarma: 0 15.07.2003, 22:39:05
  6. avatar
    [32] sunnynka [*]

    chtěla jsem taky napsat svůj příspěvek, ale Sandy napsala úplně všechno za mě . Proč by hodné a klidné děti měly být nenormální? Co je nenormálního na slušně vychovaných dětech? A PROČ proboha by pět dětí mohli mít jen věřící????

    superkarma: 0 15.07.2003, 20:47:21
  7. avatar
    [31] lumpici [*]

    Mám 3 děti, je jim 3,4a půl, 11 let. Musím říct, že opravdu každý je naprosto jiný. Nejstarší dcera je naprosto klidná, ráda a s chutí mi pomáhá jak s domácností, tak se sourozenci. Na zadek dostala tak asi 3krát za svých 11let, vždycky se na ní stačilo jenom podívat a stála v lati. Na druhou stranu si v dětství prožila velká traumata, zneužívání svým strýcem, denní mé hádky s mou matkou, dva rozvody. Je velmi citlivá, (není se co divit v závislosti na to co má za sebou). Prostřední dcera mi také ráda pomáhá, je pečlivá, cílevědomá. Nejmladší syn je sice občas vzteklý, ale na druhou stranu ví, že když si ho vezmou sourozenci ven, musí naprosto ve všem poslouchat, jinak ho příště s sebou nevezmou. Občas když ho sleduji z okna, tak ho ani nepoznávám. Takhle perfektně neposlouchá ani mě. Jsem 2 roky rozvedená a opravdu děti mi často dokážou velmi pomáhat. A nepotřebují za to dosstávat ani peníze, jak občas někde čtu. Berou to jako samozřejmost, že prostě v rodině každý pomáhá s tím, co dokáže. Pokud bychom našli v budoucnu toho správného tatínka, tak se nebráním ještě jednomu dítku. Evka

    superkarma: 0 15.07.2003, 19:50:45
  8. avatar
    [24] medved [*]

    znama co ma osm deti rikala, ze od ctyr deti nahoru uz jsou deti samoobsluzne

    superkarma: 0 15.07.2003, 13:15:16
  9. avatar
    [23] Barunka [*]

    Když je někdo "rodičovský" typ, tak v pohodě zvládne i těch pět dětí, komu to není dáno, tak má problém i s jedním. A ve větších rodinách je snad samozřejmostí, že děti pomáhají, jinak by se z toho máma musela zbláznit.
    Za sebe můžu říct, že pro mě by to nebylo. Brala jsem to tak, že jedno je málo a tři už moc.

    superkarma: 0 15.07.2003, 13:02:06
  10. avatar
    [22] tutik [*]

    Vladunka: '...deti nemaji svuj nazor a moznost volby...'?

    Ja to vidim tak, ze dneska maji deti spis prilis mnoho 'vlastnich nazoru' a pokud neni po jejich, je zle.
    Respekt k rodicum a poslusnot by snad mely byt samozrejmosti ne spatnou vizitkou vychovy rodicu.


    superkarma: 0 15.07.2003, 12:50:29
  11. avatar
    [21] Vladunka [*]

    No, hodne mi to pripomina vychovu deti v Polsku.Tam je to taky vsechno zalozeny hlavne na vire.Ale vubec se mi to nelibi.Deti jsou tam jako cviceny opicky, nemaji svuj nazor, moznost volby.Vsechno se ridi jen podle toho, co by na to rekli lidi...a to mnozstvi deti je tam taky bezna zalezitost, zvhledem k zakazu potratu. K tomu jsou tam ovsem i preplnene kojenecke ustavy a detske domovy. Z toho je mi opravdu smutno.

    superkarma: 0 15.07.2003, 11:53:58
  12. avatar
    [20] Sama [*]

    Tchýně měla 5 dětí. A že by byli zrovna nějak vychovaní? Až na samozřejme. Jenže ten byl nejstarší

    superkarma: 0 15.07.2003, 11:11:00
  13. avatar
    [13] emma [*]

    Já mám z toho článku taky spíš pocit, že nejsou normální, než abych jim záviděla. Aby se sešlo 5 absolutně nezlobících a poslušných dětí... nevim, nevim, asi budou pěkně vycepovaný a maminka taky (na co tahá ty koberce? proč děti nesmějí nikam chodit? proč ona přes den spí a děti jí nesmějí budit?...) celé je to nějaké divné. taky bych tipovala na nějakou "silnou" víru nebo církev.

    superkarma: 0 15.07.2003, 09:54:29
  14. avatar
    [10] Mersi [*]

    Mám tetu čo má 7 detí, 6 chlapcov a 1 dievča. Sú tiež tak vzorné, pomáhajú, aj vedia navariť, asi to pri takom množstve ani inač nejde.
    Možno keby som mala toľko detí ja , tiež by musel nastať nejaký režim, ale ja sa na taký počet necítim

    superkarma: 0 15.07.2003, 08:51:06
  15. avatar
    [5] muflonka [*]

    Tohle se musí vážně zažít . S podobnou rodinkou jsem cestovala před týdnem vlakem. Maminka měla na rukou asi 3 měsíční miminko a kolem ní seděly další 3 děti, nejstarší mohlo mít asi 5 let. Děti vzorně seděly a koukaly z okna, pak přišla průvodčí a že prý ten kočárek nemůže být v chodbičce bez dozoru . Maminka se zvedla a odkráčela s kojencem ke dveřím, kde stála u kočárku (asi od Suchdola nad Odrou do Pardubic). Čekala jsem, že ostatní děti začnou dělat binec, ale celou cestu byly ukázkové, stihly se samy nasvačit, uklidit drobky a ubrousky, tiše si mezi sebou povídaly, neskákaly po sedadlech,... do té doby bych tomu nikdy nevěřila, že děti můžou být takové vzorné

    superkarma: 0 15.07.2003, 07:14:14

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme