Domácnost

Naši miláčkové, naše oběti

„Díky“ malému Ondrovi z Kuřimi, svazovanému a zavíranému ve sklepě, je téma týraných dětí v posledních týdnech opět v centru pozornosti. Politici ve snaze zavděčit se veřejnosti přicházejí s návrhy, jak podobným případům předcházet. To jsou ale izolované „výkřiky do tmy“ - nevládní organizace zaměřené na ochranu dětských práv dlouhodobě připomínají nutnost systémového řešení v mnoha oblastech, ať už jde o děti týrané, zneužívané, odebírané z rodin do ústavní výchovy ze sociálních důvodů či děti, které jsou svědky domácího násilí.  
Právě poslední zmíněné skupině dětí, tedy těm, které denně zažívají, jak tatínek ubližuje mamince nebo naopak, byla dosud věnována pozornost takřka nulová. A to i přes to, že se o domácím násilí v posledních letech otevřeně mluví a došlo i k některým podstatným legislativním změnám (možnosti vykázání násilníka ze společné domácnosti). Ty ale situaci dětí neřeší, představují pouze určitou první pomoc.

Odhadnout počet dětí trpících domácím násilím v rodině není lehké. Například nevládní organizace Rosa vede podrobnou statistiku o dětských svědcích domácího násilí již od roku 2003. Z jejích zjištění vyplývá, že děti jsou svědky domácího násilí v 94 % případů. Pochopitelně, násilník nebo opilec se bude těžko ohlížet na to, jestli jsou děti doma nebo jestli něco vidí a slyší.

Tyto děti stále nejsou zainteresovanými orgány ani veřejností vnímány jako oběti domácího násilí, ačkoli jimi nesporně jsou. Sledování násilí páchaného ve většině případů na matce má totiž na psychiku dítěte stejné důsledky, jako přímé týrání rodičem či jinou blízkou osobou. Tyto šrámy na duši navíc přetrvávají i dlouho poté, co oběť s dětmi z násilného vztahu odejde. Děti mají většinou k násilnému rodiči negativní vztah, bojí se ho, nechtějí se s ním stýkat. Starší děti ovšem obvykle přejímají negativní vzorce chování – chlapci se v dospělosti často stávají sami násilníky a dívky oběťmi.

 

Ačkoli tedy tyto děti trpí stejnými následky na psychice, jako děti přímo fyzicky či psychicky týrané, neexistuje pro ně specializovaná pomoc. Tento fakt není v drtivé většině případů zohledňován orgány činnými v trestním řízení, a dokonce ani opatrovnickými soudy či orgány sociálně právní ochrany dětí. Zejména u soudů rozhodujících o svěření dítěte do výchovy jednoho z rodičů a o styku dítěte s druhým rodičem je neznalost problematiky alarmující. V praxi to pak znamená, že dítě je nuceno stýkat se s násilným rodičem proti své vůli, nebo je mu dokonce svěřeno do výchovy!

Na názor dítěte přitom není soudy většinou brán zřetel, někdy není vůbec řádným způsobem zjišťován. Často je označeno jako zmanipulované matkou a na základě toho nuceno absolvovat styk s otcem například v krizových centrech, kde je pod dohledem specialistů na tzv. „syndrom zavrženého rodiče“.
Situaci těchto dětí ještě více zkomplikovalo Usnesení vlády ČR č. 1108 z roku 2005, které upravuje právo dítěte na styk s oběma rodiči – s možností, že jeden z nich je násilník, ale vůbec nepočítá.


Je třeba zdůraznit, že domácí násilí většinou rozvodem či odchodem od násilného partnera nekončí. Pachatelé se obvykle snaží přimět oběť k návratu všemi prostředky, případně ji dále pronásledují s cílem se pomstít. Dítě se pak stává velmi výhodným prostředkem vydírání. Pachatelé vyhrožují, že dítě unesou do zahraničí nebo mu ublíží. Ačkoli toto jednání je v řadě zemí trestným činem, v České republice se mu prakticky nelze bránit a pachatel v něm může pokračovat, jak dlouho chce.

 

S využitím materiálů sdružení Koordona, seskupení organizací, které se zabývají přímou i nepřímou pomocí obětem domácího násilí.

Myslíte si, že by měl stát a zákon více pomáhat dětem,
které se staly svědky takových ošklivých věcí?
Je vůbec možné tak složitou problematiku (každý případ je jiný) právně ošetřit?
Umíte si představit, jak by takový zákon měl vypadat?
Zůstává i násilnický otec pořád otcem, který má právo se se svým dítětem vídat?

 

   
31.05.2007 - Dům a byt - autor: Eva Jedelská

Komentáře:

  1. avatar
    [28] Evikus [*]

    Ťapina: To co píšeš jsem nikdy neřekla
    Nyotaimori: Zřejmě víš proč nechceš mít děti

    superkarma: 0 03.06.2007, 13:20:22
  2. avatar
    [26] Ťapina [*]

    Evikus: A oznámit trestný čin z důvodu vědomí zákonné povinnosti ho oznámit je horší, než oznámit ho z důvodů citových? Proč? Ti, co překypují empatií nakonec většinou "neslyší", když se u sousedů něco děje. Spíš to půjde oznámit člověk, kterému je po empatii prd, ale prachsprostě mu vadí randál odvedle.

    superkarma: 0 03.06.2007, 09:38:54
  3. avatar
    [25] Evikus [*]

    dingo: opravdu si myslíš že ve 14 letech je načase mít vlastní děti?

    superkarma: 0 03.06.2007, 09:03:23
  4. avatar
    [24] Evikus [*]

    Nyotaimori: Uff to jsem si oddechla jinak poslední věta je fakt dobrá tímto se ti tedy omlouvám, že jsem jen na moment pomyslela na to, že by jsi byla schopna takového hrůzného činu

    superkarma: 0 03.06.2007, 09:02:42
  5. avatar
    [20] Evikus [*]

    Nyotaimori: Zákony jsou racionální, to je jasné, tam nejde o žádné emoce. Ale aby ti bylo jedno, že se tady týrají děti, to svědčí o tom, že nemáš absolutně žádnou empatii což znamená, že bys byla klidně schopná to dělat taky - když ti to nevadí. Řekni mi - když bys věděla, že soused vedle týrá svoje dítě - oznámila bys to? Ze zákona máš povinnost takovýto trestný čin ohlásit, ale jelikož tobě by to bylo jedno co mu tam dělaj, tak bys to asi zřejmě neohlásila. To, že by ho mohl, zabít, by ti bylo taky zřejmě jedno

    superkarma: 0 02.06.2007, 15:09:38
  6. avatar
    [18] Evikus [*]

    Meander: Já si myslím, že E.H. asi šokovala tato věta, co napsala Nyo: "Zcela upřímně - mně je to jedno, jsou to jejich děti, ať si s nimi rodiče nakládají, jak je jim libo." Ještě že v tomto státě jsou i lidé, kterým to jedno není.
    Nebudu se ani bít v prsa, ani šlehat se ostnatým drátem, ale v tomto případě by trochu účasti nebylo na škodu.

    superkarma: 0 02.06.2007, 14:06:55
  7. avatar
    [17] Meander [*]

    * mě...

    superkarma: 0 31.05.2007, 17:39:36
  8. avatar
    [16] Meander [*]

    E.H.: Holt každej se s dětí nepostaví na hlavu, no. Mně taky znechucuje, že je tu možné utýrat dítě, seniora, zvíře a celkem nic se pachateli nestane. Ale mám se proto bít v prsa nebo šlehat po zádech ostnatým drátem?

    superkarma: 0 31.05.2007, 17:39:21
  9. [14] E.H. [*]

    Amálie: tady ale byla řeč o těch dětech. To je jasný každýmu normálnímu člověku, že ten, kdo je schopen týrat vlastní dítě, ho nikdy neměl mít. Mě zarazilo, jak o těch dětech mluví jako o věcech, jako o něčem, co jen nějak existuje a co němá žádnou cenu. Na to jsem reagovala.

    superkarma: 0 31.05.2007, 16:10:12
  10. avatar
    [13] Amálie [*]

    E.H.: Nemělo by ti spíš přijít lepší, že Nyo řekne na rovinu: empatii nemám a děti nechci? Plně se ztotožňuju s její poslední větou prvního příspěvku: Možná by v mnoha případech stačilo, kdyby si někdo stačil logicky rozmyslet, jestli na to dítě má nebo nemá... Slovo možná bych nahradia významem určitě.

    superkarma: 0 31.05.2007, 15:01:54
  11. avatar
    [12] Gabi [*]

    E.H.:

    superkarma: 0 31.05.2007, 13:25:17
  12. [11] E.H. [*]

    Nyotaimori: každej jsme nějakej. Ale z tebe na mě jde docela husí kůže. Netvrdím, že bys měla ronit krokodýlí slzy nad nějakými cizími dětmi. Ale to, jak tady vykřikuješ, že jsi vlastně absolutně necitlivej jedinec, mi přijde už moc.

    superkarma: 0 31.05.2007, 13:19:12
  13. avatar
    [10] Gabi [*]

    a....: Nyotaimori: problém možná bude, že nám patologičtí jedinci vládnou

    superkarma: 0 31.05.2007, 11:13:06
  14. [9] a.... [*]

    Nyotaimori: No já taky zavedla bych psychotesty na způsobilost mít děti. To ale neprojde

    superkarma: 0 31.05.2007, 11:05:25
  15. avatar
    [7] Amálie [*]

    a....: Tech skupin, kterým by se mělo zakázat plodit děti, by bylo víc.

    superkarma: 0 31.05.2007, 10:19:52
  16. [6] a.... [*]

    Nyotaimori: Agresivní sociopati přece nejsou logicky myslící bytosti, o důsledcích svých činů, tedy i o důsledku toho, co znamená mít dítě, neuvažují. To by se jim muselo nějakým vyšším rozhodnutím zakázat ty děti mít. To je ovšem nehumánní takže začarovaný kruh

    superkarma: 0 31.05.2007, 09:53:11
  17. [5] E.H. [*]

    Nyotaimori: ty děti jsou živé a myslící a cítící bytosti stejně jako ty. To nejsou věci, třeba jako skříň, u které ti může být jedno, jestli si ji někdo nějak poškodí. Zajímalo by mě, jestli by ses chtěla narodit takovým rodičům, kteří by tě týrali. A jestli by sis v rámci svého uvědomění, které tady předvádíš, říkala: Jsem jejich dítě, tak ať si se mnou dělají, co chtějí.

    superkarma: 0 31.05.2007, 09:25:56
  18. avatar
    [4] femme [*]

    Nyotaimori: ono by ti to jedno určitě nebylo, kdybys byla v jejich kůži, nebo si myslíš, že ano?

    superkarma: 0 31.05.2007, 09:02:43
  19. avatar
    [3] Z_U_Z_U [*]

    Mám v živé paměti případ ubité maličké holčičky. Matka ji už jako kojence pokousala a zmlátila neuvěřitelným způsobem, tak jí jí hodná teta soudkyně po nějaké době vrátila, aby ji mohla ubít k smrti. Tolik o tom, jak funguje ochrana dětí v našem státě

    superkarma: 0 31.05.2007, 08:21:43
  20. avatar
    [2] Evikus [*]

    Nyotaimori: Jenže takoví lidé těžko uvažují logicky

    superkarma: 0 31.05.2007, 07:22:17

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme