Dobrý den, tady Alena H. – Žena-in.“
Tak takhle jsem se v loňském roce začala představovat a musím přiznat, že zvláště při telefonickém kontaktu šlo někdy o poměrně legrační situace...
Chápejte, jako bych říkala: „Tady jsem já – ta, která má patent na to, být ta nej… „(což IN tak trochu přece znamená, že?).

Chmury mě přešly v okamžiku, kdy jsem se se svými pochybnostmi o tom, zda nepůsobím neskromně a nepatřičně hlavně na lidi (jak už jsem se zmínila) na druhé straně aparátu jménem telefon, svěřila našemu redakčnímu programátorovi Capymu
Zkoumavě se na mě podíval a pak utrousil: „No, myslím že u tebe to není zase tak špatné. Co mám říkat já?“
No pravda – jak by na vás působil mladický hlas (neznali-li byste náš magazín – a takových je stále spousta, věřte mi), odříkavájící do sluchátka větu: "Tady Capy (má samozřejmě své občanské jméno, ale myslím, že to v tuto chvíli není podstatné) – Žena-in.“
Zatímco já mohu být podezřelá z nedostatku sebekritiky a samochvály, schválně, z čehopak myslíte, že mohou podezírat lidé nešťastného Capyho?
Dlužno dodat, že Capy je osobnost silná a zatím odolal všem náznakům i nepěkným domněnkám. Doufám, že mu to vydrží i do budoucna...

No ale zpět na začátek.
Po té, co jsem začala být Ženou-IN, setkala jsem se, byť většinou jen virtuálně, s celou řadou nových lidí, názorů i přesvědčení. Někdy jsem si mohla zanotovat, jindy naopak nesouhlasit a někdy se jen nadechnout a počítat do deseti…
Někdy mi bylo smutno z vašich bolístek vypsaných v článcích i v příspěvcích pod nimi, jindy jsem se u obrazovky rozesmála na celé kolo, když jsem četla, co všechno se může v životě stát…
Dost často jsem o vás přemýšlela a ptala se, jaké jste vlastně vy, čtenářky Ženy-IN, asi lidi? Jak stíháte bez problémů zaměstnání a – až na malé odchylky – bezmála trvalou přítomnost na webu? Jak stíháte vychovávat i rodit potomky, být partnerkami i (a tomu věřím!!) atraktivními ženami?
Pochybnosti jsem musela zatratit právě v okamžicích, kdy jsem četla příspěvky, ze kterých je patrné, že opravdu ŽIJETE v reálném světě a prožíváte řadu problémů a emocí (a ty opravdu musí být prožité na vlastní kůži – ty žádný počítač ani monitor do mozku nevloží ).
Prostě – pochopila jsem, že moderní Žena-IN umí zvládnout všechno a je zároveň něco jako kouzelnice s časem.

Jenomže život je život.
I já mám svá trápení, své bolístky i přání a cíle do budoucna.
Když jsem se před časem začala zabývat myšlenkou, že přestanu být Ženou-IN a stanu se zase jen obyčejnou ženou, bylo mi trochu smutno…
Nakonec ale zvítězilo heslo: Život je změna.
Věřím, že se s většinou z vás budu setkávat čas od času na tomto webu, i že si mé jméno vybavíte při čtení některého z mých budoucích článků ve společenském časopise, který mně do budoucna poskytl „pracovní azyl“.

Doufám, že i nadále budete bojovat o své místo na slunci, i o to, abyste každá jednotlivě byla i v soukromí Ženou-IN.
Vím, že to není vždycky lehké, ale vím, že se to dá zvládnout!

Takže – Ženy-IN – nashledanou!  

 

Ariadna jinak vlastním jménem:

                    
Reklama