Bulvár

Naše povídka pokračuje!

Alice v dešti

Pršelo. Alice se procházela po chodníku, do kterého ustavičně bušil déšť zběsilou píseň podzimu. Kaluže jí připomínaly oka na černé asfaltové punčoše.

A jaká vůbec Alice je? Snílek. Docela normální šedá myš, kterou nikdy nepostihlo nic zvláštního, přesto si vždycky ráda vymýšlela příběhy... takové ty tajemné příběhy, co voní dálkou a romantikou.

Zrovna jako dneska; vyrazila z kanceláře, všichni spěchavci hned opustili ulice, jakmile se na obloze objevil první mrak, zaburácelo první zahřmění. A tak se najednou ocitla sama, v promoklém kabátě a připadala si jako zmoklé kotě, které potřebuje, aby se objevil...

„Blbost!" vyhrkla, až se sama trochu polekala: „Alice, ty seš ale nána - koukej jít domů, uvařit večeři," pobídla sama sebe k autobusové zastávce.

Světlo pouliční lampy divoce blikalo Alici do očí. Voda se jí prodrala už i skrz švy zánovních bot, když se konečně k zastávce docourala. Byla pustá jako svět vůkol.

Šero podvečera prořízly oslňující reflektory přijíždějícího vozu. Autobus, nebo náklaďák? Alice to zatím nedokázala rozeznat.

V křovisku za ní se ozval podezřelý šelest. Kdosi jí zaklepal na rameno.

„Co-o?" otočila se.

Byla to jen nezbedná zmoklá snítka.

- KŘÍÍÍÍÍÍÍ! CÁK! -

Brzdy autobusu, kola v louži. Alice nastoupila jako dokonalá zmoklá slípka.

***

Pražské sídliště - beton a chlad...

„Už se zase hodinu sprchuje, debil," ozvalo se, sotva Alice odemkla dveře bytu. Její starší syn Martin se tvářil opovržlivě nad svým otcem, který většinu dne a noci trávil v koupelně.

Tomáš byl už pátým rokem bez příjmu a kromě soustavného omývání trávil dny deptáním Alice a dětí. Z jeho původního zaměstnání ho propustili při snižování stavů. Pracoval jako technik a zabezpečoval sportovní přenosy pro televizi. Už tenkrát trpěl sociální fobií, ale s vypětím sil svůj zaběhnutý stereotyp zvládal.

Když džob ztratil, přihlásil se na úřadu práce, několik měsíců bral podporu v nezaměstnanosti. Sliby, že si najde práci od ledna, vždycky v lednu končí prohlášením: „Musím se sebrat, ale v létě už určitě něco najdu."

A roky plynou...

Tomáš návdavkem trpí obsesí a stále se myje...

Vypni tu vodu, neplatíš jí!" zabouchala Alice na dveře koupelny.

Brzo chcípnu a budeš mít pokoj," odpověděl naštvaně Tomáš.

Takovéhle rozhovory jsou tu na denním pořádku. Alice dobře ví, že Tomášův stav není neléčitelný. Však několik let pracovala jako zdravotní sestra a často případ svého muže konzultovala s lékaři. Jenže proti vlastní vůli nikdo Tomáše léčit nebude.

A Tomáš viděl problém u všech kolem, ale u sebe ne.


K příběhu přispěly čtenářka Enka1 a čtenářka Kapradina.Jejich pokračování se nijak nerušila, proto jsem použil obě.

Na žádnou komedii to nevypadá, ale co se Alici přihodí? A přihodí se jí vůbec něco? To už je na vás, milé čtenářky! Vytvoříme společně grotesku, sladký romantický příběh, tragickou zpověď moderní ženy, nebo snad erotickou povídku? Uvidíme...

Posílejte mi dnes (25. 11. 2009) do 11.30 svá pokračování tohoto příběhu na redakční mail. Já z nich vyberu jeden (nebo víc), který mi přijde nejzajímavější, a přidám nebo zapracuji ho k povídce. Další pokračování pak bude zase na vás! Do těla mailu napište: Povidka pro Zenu-in!

Posílejte mi také své příběhy k dnešnímu tématu Hry. Více viz zde: Ahojte! Den plný her začíná!

redakce@zena-in.cz

   
25.11.2009 - Blog redakce - autor: Jakub D. Kočí

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme