Prázdniny jsou tady a s nimi dny plné volna, odpočinku a pohody. Aspoň pro většinu školáků. Jejich rodiče ale mívají touto dobou jiné starosti.

Kam s dítětem o prázdninách? Ani dovolená obou rodičů nestačí na celé dva měsíce, co děti nemají školu. A babičky nejsou k dispozici... To řeší každý rok také Eva, matka devítileté dcery. Nakonec to samozřejmě vždycky nějak dopadne, ale těch nervů, energie a času, co to stojí!

Kid

V rodině Evy k tomu přispívá i to, že dcera Bětka odmítá jet na tábor nebo jakýkoliv jiný pobyt. Přitom kdyby byla dva týdny na táboře, mohla by celá rodina i na společnou týdenní dovolenou. Takhle se všechny týdny střídavě spotřebují na hlídání Bětky. „Naše Bětka prostě na tábor nepojede. Každý rok se jí ptám, ale nechce. Přitom na táboře nikdy nebyla, tak ani nemá žádnou špatnou zkušenost, neví, jak to na táboře probíhá. Nepozná, o co přichází, jak se tam člověk vyblbne s kamarády, zasportuje si, naučí se spoustu věcí, zazpívá u ohně... Já jsem na tábory jezdila každý rok a nikdy se mi nechtělo domů,“ lituje Eva.

Nevypadá to, že by Bětka byla závislá na rodičích, že by se bez nich na táboře neobešla. Se školou totiž pravidelně jezdí na školy v přírodě, na výlety i na hory a nikdy tam nepláče, že by se jí stýskalo. Příčina bude tedy zřejmě někde jinde. „Bětka je hodně konzervativní typ. Na děti ve třídě i paní učitelku už je zvyklá, tak jí nevadí, že jede pryč. Ale jet do neznámého prostředí? S cizími lidmi? To ani náhodou!

Bohužel nemám hlídání

Teď je jí devět let, připadá mi ještě malá a zatím ji nechci nutit, aby z toho ještě neměla nějaké trauma. Ale příští rok už bych chtěla, aby na tábor o prázdninách jela. Asi se domluvím s rodiči jejích kamarádek, aby jely holky společně, protože samotnou ji nedostanu nikam ani za rok, to vím jistě. Jen jestli ty holky taky budou chtít jet?“

Eva nemá nikoho, kdo by jí Bětku o prázdninách pohlídal. „Občas je mi líto, že nemám pro Bětku hlídání. Mí rodiče už nežijí a manželovi zase nejsou hlídací, tam by mohla tak akorát na dva dny. A to mě nevytrhne. Takže to řešíme jedině dovolenými, já si vezmu tři týdny, pak se vezme stejnou dobu manžel, a zbytek musíme nějak „zpytlíkovat“. Pár dnů je u kamarádek, než se vrátím z práce. A když je na dovolené můj šéf, beru si Bětku do práce. Což o to, ona je docela klidné a hodné dítě, ale u mě v práci se samozřejmě nudí, takže tam hodně mluví a někdy i lítá. A to si před šéfem netroufnu.

Letošní prázdniny už jsme nějak vyřešili. A uvidíme, co bude dál, časem snad budeme moci nechávat Bětku doma samotnou, než se vrátíme z práce. Ale zatím to nejde. A o společných dovolených si můžu nechat zdát.“

Přečtěte si také:

Reklama