Jsou nemoci, které nás provázejí celý život: dají se léčit, ale ne úplně vyléčit. Mezi ně patří cukrovka neboli Diabetes mellitus 1. typu, která se nejčastěji objevuje už v dětském věku. A ovlivňuje chod celé rodiny.

diabetesLéčba cukrovky je náročná nejen pro samotné dítě, ale i pro ostatní rodinné příslušníky. Tato nemoc se léčí inzulinovými injekcemi, které si musí dítě pravidelně píchat, což už je samo o sobě omezující, dítě musí také pravidelně jíst, hýbat se a dávat na sebe větší pozor. Jinak ale může samozřejmě vyrůstat jako kterékoliv jiné zdravé dítě.

Paní Karolina, která má s manželem tři děti, se snaží, aby její dcera Eliška nikdy neměla pocit, že je jiná, horší než ostatní, jen proto, že je nemocná. Eliška má cukrovku od sedmi let. „A teď už je to šest let, co dětská doktorka u Elišky cukrovku zjistila. Dcera bývala tehdy dost unavená, často ji bolela hlava, měla skoro pořád žízeň. Nejdřív jsem to přičítala stresu ze školy, kam začala chodit, ale když pak dostala chřipku, zeptala jsem se radši naší paní doktorky, jestli to něco znamená. Naštěstí je paní doktorka pečlivá a nic nebere na lehkou váhu, a tak udělala Elišce testy a zjistila, že má cukrovku. My jsme se všichni zděsili, moc podrobností jsme nevěděli, myslela jsem si, že ji mívají jen starší lidé. Vůbec jsme netušili, co to obnáší...

Změnili jsme režim i jídelníček

A nebylo jednoduché se s touto nemocí sžít. Museli jsme třeba úplně změnit jídelníček. Ne že bych vařila nějak nezdravě, ale Eliška tak jako do té doby už dál jíst nesměla. Nebavilo mě vařit nadvakrát, a tak jsme začali jíst jinak celá rodina, taky aby si Eliška nepřipadala divně, když měla něco jiného na talíři. Navíc vařím mnohem víc než dřív, protože Elišce dávám jídlo i s sebou do školy - jíst ve školní jídelně pro ni není ideální. Každé ráno se musí nasnídat a pak má tři nebo čtyři krabičky, podle toho, kdy se vrací domů. A doma si pak dá ještě lehkou večeři.

Jídlo ale nebylo jediné, co jsme museli začít dělat jinak. Hlavně Elišce (a trochu i mně) se dost změnil denní režim. Eliška si píchá inzulin pětkrát denně během celého dne, takže kvůli tomu musí i pravidelně vstávat, každý den v sedm hodin. Samozřejmě pár minut nehraje roli, ale ani o víkendu si nemůže moc přispat. A to samé ji čeká, až bude starší a bude večer chtít někam jít, pořád si bude muset všechno hlídat a pamatovat na inzulin... Ale to dělá už teď, je zvyklá, prostě to patří k jejímu životu.

Eliška má naštěstí dobrou povahu. Umí se rychle přizpůsobit, starosti si tolik nebere, je to prostě naše sluníčko. Snažili jsme se ji co nejdřív naučit, aby se o sebe uměla postarat, protože je důležité, aby byla samostatná. Teď už víme, že je na ni spolehnutí, a tak se ji nebojíme nikam pustit. Když jede třeba se školou na výlet, všechno si pečlivě připraví, v létě jezdí dokonce na tábory, už má domluveno, jak tam bude jíst a kam si může dávat injekce...

S cukrovkou je trochu náročnější život, všechno se musí víc plánovat, člověk se musí v lecčems omezit. Ale zvládnout se to dá.“

Na co může mít cukrovka vliv?

  • Na stravování (diabetici si musí celý život hlídat, co jí, musí jíst pravidelně malé množství jídla, asi 5 - 6x denně)
  • Na práci (pro diabetiky nejsou příliš vhodné směny, fyzická námaha...)
  • Na společenský život (neměli by pít alkohol)
  • Na sportovní aktivity (přílišná fyzická námaha není dobrá)
  • Na cestování (ne všude je možnost jíst pravidelně a dietně)
  • Na řízení auta

Co je cukrovka?

  • Cukrovka neboli Diabetes mellitus je porucha metabolismu cukrů, v krvi je nadměrné množství cukrů (více než 10 mmol/l)
  • Existují dva druhy cukrovky - 1. typu (vzniká z důvodu nedostatečné produkce inzulinu a většinou už v dětství, nemocní potřebují dodávat inzulin injekcemi) a 2. typu (při něm je snížená citlivost tkání vlastního těla k inzulinu, vyskytuje se spíš u dospělých a obézních lidí).

O cukrovce si můžete přečíst i tady:

Reklama