Po šesti měsíc už je to tu zase. Změna letního času zpět na středoevropský, která přijde koncem měsíce, je na rozdíl od jarního posunu celkem vítaná. 26. října ve tři hodiny ráno si posuneme časoměřiče o hodinu zpět. Není snad nikdo, kdo by nechtěl vstávat do práce o hodinku později a dokonce ještě jednou v době úsvitu. Jak ale působí posuny času na lidský organismus? Mohou skutečně způsobit nespavost?

Naše tělo se řídí nejen takzvanými centrálními vnitřními hodinami v mozku, ale také dalšími hodinami a hodinkami ve všech orgánech, a ty určují, zda má naše tělo den či noc a organismus člověka se podle toho chová. Máme-li například noc, klesá teplota, zpomaluje se metabolismus, produkce některých hormonů klesá nebo stoupá…

 

Čtyřiadvacetihodinový rytmus střídání světla a tmy řídí biorytmus lidského organismu pomocí takzvaných vnitřních hodin. Denní rytmy člověka jsou vrozené a přetrvávají i ve stálé tmě. Většinou ale denní rytmus organismu trvá déle než 24 hodin a proto má tendenci se zpožďovat (v průměru o 12 hodin denně). „Světlo a tma je důležitá právě pro synchronizaci našich vnitřních hodin s denní dobou. Především potřebujeme ranní světlo, protože to o pár minut opoždění biorytmus urychlí, aby se shodovat s určitou denní dobou,“ vysvětlila doktorka Helena Illnerová.

 

V období změn času se ordinace lékařů plní pacienty, kteří si stěžují na pokles výkonnosti, nespavost, únavu a špatnou náladu. Ve většině případů jde o takzvanou sezónní afektivní poruchu - zimní depresi. Tento stav nesouvisí přímo se změnou času, ale spíše s nedostatkem slunečního světla, změnou počasí a zvýšenou citlivostí naší nervové soustavy vůči jakékoliv zátěži. Příroda nás v zimě navádí k tomu, abychom déle spali. Ale my naopak svítíme, sledujeme televizi a pracujeme stejně intenzivně jako v létě, naše města šíří světelný smog, který naše biorytmy také narušuje. Ověřenou a často navrhovanou léčbou sezónní afektivní poruchy je respektování biologických potřeb našeho organismu.

 

Další vliv na únavu může být i fakt, že se budíme do tmy. „Náš biorytmus je k ránu opožděný a potřebuje se urychlit, jenže k tomu, jak už bylo zmíněno, potřebuje denní světlo, které vlastně až do úsvitu nemá,“ dodala Illnerová.

 

„Pocit svěžesti při probuzení ovlivňuje také fáze spánku, ve které se vzbudíme. Jeden spánkový cyklus trvá přibližně 1,5 hodiny. Pokud se člověk probudí na konci tohoto cyklu, cítí se svěží. Pokud dojde k násilnému přerušení cyklu, například ranním budíčkem, je to pro organismus stres a člověk se cítí unaven. V praxi to může znamenat, že člověk, který spal jen hodinu a půl, ale vzbudil se na konci cyklu, se budu cítit lépe vyspaný než člověk, který spal osm hodin, ale cyklus mu byl přerušen v polovině,“ vysvětlil psychiatr a psychoterapeut Ján Praško. Potíže se spánkem pomůže vyřešit i pravidelný režim. „Ponocování, nepravidelnost a život ve světelném smogu narušuje biorytmy a škodí nám více, než samotná změna času,“ tvrdí lékař.

 

Podle lékařů je ale mnohem horší přesun ze středoevropského času na čas letní. „Jakákoliv nutnost přizpůsobit se nového času, posunutému byť jen o hodinu, může znamenat dočasné zkrácení doby spánku, a tím i únavu, zhoršenou výkonnost a špatnou náladu,“ řekla Illnerová. Časové posun na zimní čas je pro většinu lidí „bezbolestný“ a pozdějšímu vstávání se každý přizpůsobí rád. Přechod na čas letní může způsobit obtíže, které setrvávají až deset dní, než si organismus na nový denní rytmus zvykne. Těmto potížím by se podle odbornice dalo předejít pozdějším přechodem na letní čas. Konec března je podle ní zbytečně brzy.


Desatero spánkové hygieny

1.   Od pozdního odpoledne (4-6 hodin před usnutím) nepijte kávu, černý či zelený čaj, kolu nebo různé energetické nápoje a omezte jejich požívání během dne. Působí povzbudivě a ruší spánek.

 

2.   Vynechejte večer těžká jídla a poslední pokrm zařaďte 3-4 hodiny před ulehnutím.

 

3.   Lehká procházka po večeři může zlepšit Váš spánek. Naopak cvičení 3-4 hodiny před ulehnutím již může Váš spánek narušit.

 

4.   Po večeři již neřešte důležitá témata, která Vás mohou rozrušit. Naopak se snažte příjemnou činností zbavit stresu a připravit se na spánek.

 

5.   Nepijte večer alkohol, abyste lépe usnuli - alkohol kvalitu spánku zhoršuje.

 

6.   Nekuřte, zvláště ne před usnutím a v době nočního probuzení. Nikotin také organismus povzbuzuje.

 

7.   Postel i ložnici užívejte pouze ke spánku a pohlavnímu životu (odstraňte z ložnice televizi, v posteli nejezte, nečtěte si a přes den ani neodpočívejte).

 

8.   V místnosti na spaní minimalizujte hluk a světlo a zajistěte vhodnou teplotu (nejlépe 18-20º C).

 

9.   Uléhejte a vstávejte každý den (i o víkendu) ve stejnou dobu ± 15 minut.

 

10. Omezte pobyt v posteli na nezbytně nutnou dobu. V posteli se zbytečně nepřevalujte, postel neslouží k přemýšlení.

 

Informace o tom, co je spánek, jaké mohou být jeho poruchy a jak mohou souviset s duševním zdravím člověka, databázi odborníků a léčebných center naleznete na stránkách www.dobry-spanek.cz. V případě podezření na spánkové poruchy si zde můžete udělat sebediagnostický test nebo se zeptat přímo v on-line poradně odborníka.

Jak na vás působí změny času? Cítíte je, nebo si ničeho nevšimnete? Trpíte zimní depresí? Máte zdravý spánek? 

Reklama