Manžel čtenářky Mio není příliš romantik, ale když jde o zásadní věci, umí do toho praštit...

Napoleonův stůl lásky

Romantických chvilek už s manželem bohužel moc nezažívám, vzhledem k tomu, že jsme spolu už dost dlouho a hlavně taky díky nezanedbatelnému faktu, kterým jsou naše 2 malé děti, kdo je má, ten ví, o čem mluvím. Ale doufám, že někdy, snad brzy, zas bude čas na to, trošku té romantiky opět zažít.

Teď chci ale vzpomenout na tu největší romantiku, která mě právě díky mému drahému potkala a těžko se ještě bude opakovat.

Bylo to přesně na mé 25. narozeniny, já zrovna končila v práci a jako vždy mě přijel vyzvednout manžel (ovšem tehdy ještě můj přítel). Hned ve dveřích jsem pochopila, že se bude něco dít, měl totiž na sobě oblek, což se zas tak často nestávalo. A že mě zve na narozeninovou večeři. Odjeli jsme do výborné francouzské restaurace. Jelikož nepatří mezi nejlevnější a ke všemu na večeři bylo ještě docela brzy, byli jsme tam zatím jediní hosté. Servírka nás odvedla ke krásně prostřenému stolu, kterému vévodila nádherná kytice (ano, pro mě k narozeninám) a lehce nás upozornila, že tomuto stolu se u nich říká „Napoleonův stůl lásky" :-)) Posadili jsme se, slečna servírka přinesla jídelní lístek a po přípitku se nás přišla zeptat, zda jsem si vybrali, a jestli nám může nabídnout předkrm. Já na to: „Mně ne, děkuji." Manžel vyvalil zmateně oči a říká: „Ano, dáme si předkrm." Já zase na to : „Ale já fakt nechci, nemám zas tak velký hlad." Manžel znatelně znervózněl a, což jsem fakt nepochopila, říká servírce: „Ano,přineste nám předkrm, tu Vaši dnešní specialitu," a nějak divně na ni zamrkal.. Vybírala jsem si dál hlavní chod z jídelního lístku, když v tom přikráčela slavnostně opět slečna servírka a v rukou nesla TEN předkrm - skleněnou misku plnou barevných konfet. Položila ji přede mě a s úsměvem mi popřála: „Dobrou chuť!" Manžel se tajemně usmíval a já se začala prodírat konfetami směrem dolů k zajímavějšímu obsahu a ten jsem našla. Na dně misky byla ukryta malá červená sametová krabička. Tu jsem vyndala, manžel opět „nenápadně" kývl na servírku a v mžiku se restaurací rozezněla NAŠE písnička - „Without you" od Mariah Carey. Já otevřela krabičku a byl tam! Krásný prstýnek z bílého zlata s kamínkem. Vtom se manžel sesul z židle na zem do kleku a z jeho úst vyšla otázka, která je docela zásadní v životě každého páru: „Vezmeš si mě, lásko?" A já, celá dojatá a politá přímo kýblem romantiky jen šeptla „ANO." A za rok byla svatba, a za další rok dcerunka, a za další 3 roky synáček..

A zazvonil zvonec a příspěvku je konec..
P.S. Zvláštní dík patří slečně servírce :-)

S přáním krásného zimního dne,
Vaše čtenářka Mio

Poz. red.: Text neprošel jazykovou korekturou.


Jak požádal manžel o ruku vás?

Posílejte mi dnes své romantické příběhy! Protože i vášeň patří k romantice, odměním nejlepší příspěvky sadou čtyř druhů kondomů. A ten nejromantičtější příběh ze všech pak získá nejen tuto sadu, ale i dárkový balíček Rerrero s balením Ferrero Prestige a Ferrero Mon Chéri a knížku Pošta pro tebe.

Více o tématu a ankteu najdete zde: Krásné romantické ráno!

Redakční mail: redakce@zena-in.cz

Reklama