Šel starý Magdon z Ostravy domů, v bartovské harendě večer se stavil, s rozbitou lebkou do příkopy pad. Plakala Maryčka Magdonova… Kdo by neznal typickou „Slezskou píseň“  Petra Bezruče, charakteristickou pro místa v Beskydách, v Moravskoslezském kraji, kam vás chceme pozvat na víkendový, přibližně dvacetikilometrový turistický výlet.

Původně tu byl ráj zbojníků, proháněli se tu pašeráci v patách s financi a četníky, jezdili sem umělci za inspirací… Řeč je o rázovitém, trochu zapomenutém kraji na hranici mezi Českou a Slovenskou republikou.

Bílý Kříž – poutní místoJednu z nejhezčích turistických tras Moravskoslezských Beskyd zahájíme na konci Starých Hamer v místě zvaném Černá, kde se stékají Bílá a Černá Ostravice. Podél Černé Ostravice se po zelené značce vydáme místy po břehu místy lesem, až po čtyřech kilometrech dorazíme do údolí Černé. Poté, asi po další 1–2 kilometrech, dojdeme k rozcestníku Pod Vjadačkou a odtud vystoupáme na devět set tři metrů vysoký vrch Súlov. Krom toho, že jsme na samé hranici se Slovenskem, naskýtá se odsud i nádherný výhled do kraje. A odtud je už blízko (asi 4 km) – podél hranice – na Bílý Kříž.

Bílý Kříž byl v minulosti velmi oblíbeným místem rekreace. Dnes je hojně navštěvovaným místem turisty z obou stran státní hranice. Osada na české straně se nazývá Bílý Kříž, na slovenské stejně – Biely Kríž. Odtud si můžete vybrat tři zajímavé trasy.

Po červené značce můžete podél hranice dojít na Malý Polom, naše trasa ale povede po zelené několik desítek metrů ke kříži, který dal místu i osadě jméno. Váže se k němu několik legend, ale dnes už přesně není jasné, která z nich se zakládá na pravdivě. Všechny se týkají osudů statečných pašeráků a jejich honiček s finanční stráží po okolních kopcích…

Cesta ze Starých Hamrů na Bílý KřížBeskydyGrúň

 

 

 

 

 



Od kříže se – tentokrát po žluté – vydáme k rozcestí Smrkovina. To už máme za sebou asi 12 km, a pokračujeme po krásné odlesněné louce směrem na Grúň k rozcestí Švarná Hanka.

Podle pověsti se místo jmenuje podle Slovenky od Turzovku, která však vůbec nebyla „švarná“. Údajně jí naopak říkali hrubá Hanka. Pálila však dobrou a silnou kořalku, která se stala příčinou roztržky mezi dvěma horaly. Ti se po rvačce ocitli před soudcem. Tam jeden z horalů ve vzteku nazval Hanku - předvolanou jako svědkyni - hrubou, a soudce jej za to odsoudil. Hanku pak všichni naschvál nazývali „švarná“.

Asi po kilometru vystoupáme na Kozelnu. Odtud je nádherný výhled na Bílý Kříž, Javorníky a až na Slovensko. Dnes je na Grúni turisticky živo, protože to není od Ostravice daleko.

Tady se také můžeme rozhodnout podle našich sil, zda budeme pokračovat po zelené značce směrem na Jamník ve Starých Hamrech, nebo se po žluté vydáme k místu našeho startu do Černé.

Reklama