Alice v dešti

Pršelo. Alice se procházela po chodníku, do kterého ustavičně bušil déšť zběsilou píseň podzimu. Kaluže jí připomínaly oka na černé asfaltové punčoše.

A jaká vůbec Alice je? Snílek. Docela normální šedá myš, kterou nikdy nepostihlo nic zvláštního, přesto si vždycky ráda vymýšlela příběhy... takové ty tajemné příběhy, co voní dálkou a romantikou.

Zrovna jako dneska; vyrazila z kanceláře, všichni spěchavci hned opustili ulice, jakmile se na obloze objevil první mrak, zaburácelo první zahřmění. A tak se najednou ocitla sama, v promoklém kabátě a připadala si jako zmoklé kotě, které potřebuje, aby se objevil...

„Blbost!“ vyhrkla, až se sama trochu vylekala: „Alice, ty seš ale nána - koukej jít domů, uvařit večeři,“ pobídla sama sebe k autobusové zastávce.

Zastávka byla pustá jako svět vůkol.


Co se Alici přihodí? A přihodí se jí vůbec něco? To už je na vás, milé čtenářky! Vytvoříme společně grotesku, sladký romantický příběh, tragickou zpověď moderní ženy, nebo snad erotickou povídku? Uvidíme...

Posílejte mi dnes (25. 11. 2009) do 9.30 svá pokračování tohoto příběhu na redakční mail. Já z nich vyberu jeden, který mi přijde nejzajímavější, a přidám nebo zapracuji ho k povídce. Další pokračování pak bude zase na vás! Do těla mailu napište: Povidka pro Zenu-in!

Posílejte mi také své příběhy k dnešnímu tématu Hry. Více viz zde: Ahojte! Den plný her začíná!

redakce@zena-in.cz

Reklama