Tento článek je pouhým zamyšlením...

 

Fakt, že žijeme v paradoxech, ještě neznamená, že si to neuvědomujeme.

 

„Pomyslil si tedy: To je nějaká divná planeta! Je celá vyprahlá, celá zašpičatělá a slaná. A lidé nemají představivost. Opakují, co se jim řekne…“

 

Klonujeme zvířata, kmenové buňky, uměle se oplodňujeme, díváme se do tváře molekulám a posíláme sondy na vzdálené planety. Jsme tak daleko, že už se možná ztrácíme... Jdeme tak rychle, že už možná běžíme, utíkáme... prcháme…

 

Znáte Malého prince?

Předpokládám, že ano… Pojďte si se mnou jen představit, co by o nás asi řekl... Pojďme mu vyprávět o nás. O tom, jací jsme. O tom, jak žijeme, jak jednáme, co nás činí spokojenými.

 

Jakou cenu má pro nás lidský život? Život jako takový? Náš vlastní život?

 

„Co mi radíte, abych teď navštívil?“ zeptal se Malý princ.
„Planetu Zemi,“ odpověděl zeměpisec. „Má dobrou pověst
…“

 

Milý Malý princi – zkusím třeba ekologii – je teď u nás moderní, víš...

 

Pečujeme o Zemi, protože jinde žít neumíme.

Třídíme odpad, abychom své planetě pomohli. Vytahujeme z řek a lesů nepořádek, aby nám tady bylo hezky. Abychom Zemi šetřili.  

Naše snažení si za zády znehodnocujeme my sami, mamutí koncerny a celé vlády. 

Ty samé vlády, které nám a mamutím koncernům se zdviženým ukazováčkem moudře opakují – Třiďte odpad!

Pečujte o planetu!!!

Zní to nesrozumitelně? Je to nesrozumitelné.

 

„Ó, u mne doma to není moc zajímavé,“ řekl malý princ, „je to tam docela malinké. Mám tři sopky. Dvě jsou v činnosti a jedna je vyhaslá. Ale člověk nikdy neví.“
„Mám také květinu.“

 

My máme mnoho květin, hodně sopek,  stromy, jezera, oceány. (zatím).

Máme také rozumné vlády, které říkají: Planeta je špinavá a zle na ní dýchá“.

Musíte přestat topit pevnými palivy, aby se vyčistil vzduch.

Ten, který se proviní znečištěním vzduchu, zaplatí pokutu.

Tato pokuta ovšem bude v konečném důsledku menší než částka, kterou zaplatí ten, který nechtěl znečistit vzduch, protože ten, kdo nebude topit pevnými palivy a bude tak šetřit planetu, zaplatí mnohonásobně více peněz za energii než ten, kterému na Zemi nezáleží.“

 

Zní to nesrozumitelně ? Je to nesrozumitelné.

 

Na čtvrté planetě bydlil byznysmen. Byl to člověk tak zaměstnaný, že při příchodu malého prince nezvedl ani hlavu.

„Dobrý den,“ pozdravil ho malý princ…
„Tři a dvě je pět. Pět a sedm dvanáct. Dvanáct a tři patnáct. Dobrý den. Patnáct a sedm dvacet dva. Dvacet dva a šest dvacet osm… Dvacet pět a šest třicet jedna. Uf! Dělá to tedy pět set jeden milion šest set dvacet dva tisíce sedm set třicet jedna.“
„Pět set milionů čeho?“
„Cože? Ty jsi tu ještě? Pět set milionů… už nevím čeho… mám tolik práce! Já jsem vážný člověk, nebavím se hloupostmi!“

Žije tu s námi spousta krásných zvířat a živočichů.

Mnoho z nich vymírá. Mnoho z nich již vymřelo. Jsou nenahraditelní. Někteří z nás se je snaží chránit. Někteří vědí, že by se měli chránit. Jiní hodně mluví o tom, že bychom je neměli nechat vymírat a sepisují pravidla a zákony na jejich ochranu.

Je dobré, že máme takové lidi, kteří vymyslí pravidla, která zachrání ohrožené druhy…

Je špatné, že je skoro nikdo nedodržuje.

S pravidly lze obchodovat.

 

 

„Znám planetu, kde žije jeden moc červený pán. Nikdy nepřivoněl ke květině, nikdy se nepodíval na hvězdu. Nikdy neměl nikoho rád. Nikdy nic nedělal, jen počítal. A celý den opakuje jako ty: „Já jsem vážný člověk! Já jsem vážný člověk!“ – A nafukuje se pýchou. Ale to není člověk, to je pýchavka!“
Cože to je?“
„Pýchavka!“

 

 

 

Nejchráněnějším druhem na planetě Zemi, druhem, jemuž se obětují i nejohroženější živočišné druhy, je tvor jménem Čistý zisk.

Je to tak ohrožený druh, že mu pomalu padá za oběť i člověk sám.

 

Kritizuji společnost, jíž jsem součástí.

Hodně lidí kritizuje společnost.

Všichni jsou její součástí.
Zdá se to nesrozumitelné? Je to nesrozumitelné.

 

 

„Přizpůsobil jsem se mu. Mluvil jsem s ním o bridži, golfu, politice a o kravatách. A dospělý byl velice spokojen, že poznal tak rozumného člověka.“

                                         

   Děti musí být k dospělým hodně shovívavé.“

                          

    „Namaluj mi beránka!“

                

 

 

Citace jsou z knihy Malý princ -  Antoine de Saint-Exupéry

 

Žádná anketa – žádné otázky.

Reklama