zeli

Blahodárné účinky kysaného zelí na naše zdraví snad není třeba připomínat. A když si ho ještě vyrobíte doma sami, o to větší požitek z něj budete mít. Jeho nakládání je snazší, než si myslíte. Poradíme vám, jak na to, krok za krokem.

Když jsem byla na návštěvě u maminky, objevila jsem ve sklepě kameninový soudek na zelí a vzpomněla jsem si, jak rodiče nakládali. „Chceš ho“, zeptala se mě maminka. Napřed mě napadla „barbarská“ myšlenka, zasadit do něj kytky, ale manžel byl mnohem praktičtější. „Naložíme si zelí!“ A tak jsme se oba vrátili do dětství a pustili se do práce. Letos to bude už třetí várka a můžu vám říct, že je rok od roku lepší. Nevím, jestli je to kvalitou hlávek, podmínkami kvašení, nebo našimi zkušenostmi. Zřejmě vším dohromady.

Zkuste to také a budete mile překvapeni, jako jsme byli my.

Nejtěžší na celém nakládání je odhadnout počet hlávek. V „zelárně“ v Dobré vodě, kde jsme zelí kupovali, se nemohli shodnout, kolik toho na dvanáctilitrový soudek vlastně potřebujeme. „Letošní úroda se díky suchu moc nevydařila a hlávky jsou malé“, říkaly ženy u obsluhy. Počítejte s velkým odpadem…a vezměte raději víc.

Dobře, vzali jsme deset hlávek, k tomu pytel cibule a sůl namíchanou s kmínem. Poměr je dost důležitý, když je moc kmínu, zelí zhořkne. V zelárně by nám hlávky nakrouhali na jemné nudličky, ale to jsme nechtěli. Muselo by se hned zpracovat, a „nedokonale“ nakrouhané zelí na kruhadle, má také něco do sebe.

Takže si to zrekapitulujme.

  • Potřebujeme soudek, nejlépe kameninový, (které se stále prodávají). Zelí, cibuli, sůl s kmínem. Někdo přidává ještě další ingredience jako třeba křen, kopr atd., ale my jsme zvolili to nejjednodušší. V tom je přece krása, ne?
  • Soudek nejprve pečlivě umyjte a vysušte. Dno vyložte velkými listy zelí a může se začít pěchovat.
  • Vrstvu nakrouhaného zelí (2-3 cm) prosypte hrstí na hrubo nakrájené cibule a promíchejte se solí s kmínem. Všeho přiměřeně.
  • Důležité je důkladné upěchování. To je to pověstné šlapání. My jsme chodidla nahradili pěstí. Je to fuška, ale jde to také. Stlačte zelí tak pevně, dokud nepustí trochu šťávy.
  • Pokládejte další a další vrstvy, a pěchujte, dokud není soudek plný. Záměrně píšu skoro, protože potřebujete ještě místo na listy zelí, jimiž vrstvu přikryjete a zátěž. My jsme použili velký oblázek.
  • Nakonec přikryjete speciální pokličkou ve tvaru mělké misky (je součástí soudku) a do žlábku nelijete vodu, aby se k zelí nedostal vzduch.
  • Soudek nechte v pokojové teplotě, aby zelí začalo brzy kvasit. Projevuje se to „bubláním“. Když přestane zelí bublat, umístěte soudek do chladnější místnosti, nebo do sklepa. Na teplotě záleží rychlost kvašení, ale doporučuji nespěchat!

Už po měsíci po naložení se dá zelí konzumovat, ale čím ho necháte déle, tím má lepší chuť a větší „říz“.

Dobrou chuť.

Celý postup si můžete prohlédnout ve fotogalerii

 

Čtěte také:

Reklama