Děkujeme čtenářce s nickem Karlak za další příspěvek k dnešnímu tématu. Máme tu dokonce další pohled na nevrlé postarší muže. Ale ta podobnost bude určitě čistě náhodná.

Krásný den celé redakci a všem čtenářkám. Co se dnešního tématu týče, navštěvuji raději menší obchody než supermarkety. Nezavrhuji je úplně, několikrát ročně do nich zabloudím, abych se podívala, co je v nich nového a obdivuji věrné zákazníky, jaký mají přehled, kde co je.

Já když navštívím supermarket, a že jich máme v okolí bydliště mnoho, mám téměř pokaždé pocit, že jsem v něm poprvé. Zboží, za kterým vykročím najisto, už zdaleka není tam, kde bylo při mé poslední návštěvě. Když začal před lety v našem městě růst jeden supermarket za druhým, vedly se v práci diskuze, kdo už v kterém byl, co tam mají a taky za kolik.

Byla jsem už jediná která nenavštívila jeden z nich a začínala jsem mít pocit že o něco přicházím. Domluvila jsem se s dcerou že se po škole sejdeme a vyrazíme na exkurzi v tu dobu nejmladšího supermarketu našeho města.

Těsně před ním jsem se chtěla obrátit na podpatku a odejít. Vyděsilo mě množství lidí, které vcházelo dovnitř i ven. A to nebyl v dohledu žádný svátek a víkend byl taky daleko. Musím říct, že nic nového jsem tam neviděla. Možná jiná barva regálu, už si nevzpomínám. Jen vím, že náš pobyt v něm netrval dlouho a v košíku na dně ležely rohlíky, kousek sýra a minerálka.

Zařadily jsme se do fronty u pokladny a dobu čekání si zkracovaly zážitky ze školy a z práce. Za námi stál netrpělivý starší pán a neustále mi narážel košíkem do nohou Slušně jsem mu naznačila, že není kam uhnout a myslela, že tím mé utrpení skončilo.

Bohužel, čím byla doba čekání delší, pán byl zuřivější a odnášely to moje nohy. Odstrčila jsem mu košík a stála na jedné už dost bolavé noze a modlila se, abychom už byly co nejdřív na řadě.

Vyložila jsem svůj skromný nákup na pás a chystala jsem si peněženku, když mi zuřivec za mnou vrazil košem do ruky a čnějícím drátkem z něho rozedřel ruku do krve. Nevěnovala jsem tomu pozornost, protože vzápětí na to, mi vzal z pásu sýr a přidal si ho ke svému nákupu. Zůstala jsem stát jako opařená, ale dcera která je ráznější povaha, vzala sýr zpět se slovy, ten je náš. No no však jste si mohly koupit jiný, odsekl a tvářil se dost naštvaně. Zaplatila jsem a opustila market co nejrychleji a co víc, od té doby jsem v něm nebyla.

Přeji příjemné nakupování a prodavačky a naopak prodavačkám spokojené a milé zákazníky.

Karlak

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.

No vida, docela by mě zajímal i pohled z pomyslné druhé strany pultu. Najde se mezi čtenářkami nějaká prodavačka?

 

Reklama