Milé ženy in,

Přiznám se rovnou - nakupuji i v obchodech, kde se nekupuje značkové oblečení. Ne, že bych nechtěla mít kvalitní oděvy, ale ne vždycky mám dost plnou peněženku a navíc jsou příležitosti, kdy brát si značkové oblečení je spíš na škodu.

Je fakt, že když člověk slyší odpověď na otázku: "Proč mají ty adidasky 4 pruhy?" odpověď typu: "Čím víc pruhů, tím víc Adidas", tak má jisté pochybnosti, ale na druhou stranu - nekupuji své dcerce např. tepláky kvůli pruhům, ale kvůli tomu, aby v nich mohla bez obav řádit na hřišti a já se nemusela věšet, když přijde každý druhý den se skobou na prdítku.

Na druhou stranu - přijdu do obchodu se značkovým oblečením a prodavačky (pokud je zahlédnu mimo pokladnu) jen hodí pohled na mou postavu, kde zejména přes hrudník mívám víc, než mají v sortimentu a víc o mne nejeví zájem. Když přijdu do obchodu s vietnamskou paní prodavačkou, která se na mne usmívá už na dálku, říká: "slusí, slusí, pěkný, modenní," a když mi něco není - brebentí: "nevadí, nevadí, najdem iný - večí, menčí, bude dobrý," a když něco koupím slyším: "Dekujem, dekujem nachadanou," a pořád samý úsměv... Když si nic nevyberu, nevidím kyselé obličeje, které si myslí, že jsem idiot a proč jsem tam lezla, ale dozvím se, že: "Nevadí, pšíště bude lepčí..." Řekla bych, že to je úplně jiný přístup.

Nemyslím si, že je ostuda nakoupit si neznačkové oblečení, pokud je to oblečení pěkné a člověk se v něm cítí dobře, ale bohužel si to nemyslí velká část našich dětí. Už od prvního stupně základní školy - a co hůř - od školky děti sledují, co kdo nosí, jak drahé má hračky, co dělají rodiče, a kastují se. Samy. Děti rodičů - podnikatelů mnohdy nechtějí kamarádit s dětmi rodičů - zaměstnanců, protože je to pod jejich úroveň. Zloba mezi dětmi roste - bohužel. A je jen na nás - rodičích, abychom dovedli těm svým potomkům vysvětlit, že je fuk, jestli Karlíček, Tomášek nebo Olinka mají tričko se správným počtem proužků, ale jací jsou, jestli se umějí dělit, pohladit, půjčit hračku, jestli nás netlučou kostkou do čela jen proto, že si nechceme hrát vždycky podle nich. Opravdový kamarád se hledá těžko a nezáleží, jakého postavení dosáhli jeho rodiče.

Někdy se děsím toho, že i my se občas chováme jako ty děti. Přes pozlátko nevidíme lidskou duši, a to je škoda. Sledujeme, jestli jsme in, nebo out a zapomínáme se na sebe navzájem usmívat a říkat si vlídná slova...

Takže - aby bylo lépe - vezměte si lidi na sebe prosím ty nejvíc Adidas bombarďáky, triko ik ik el (XXL) nasaďte úsměv číslo 20 a na každého, kdo se na vás bude mračit vyplázněte jazyk ;). Nebudete in, ale skvěle si to užijete ;)

Danulinka



Milá Danulinka,

veľmi pekne ďakujem za príspevok, v ktorom som našla dobré a vecné názory. Téma predavači- súhlasím! A to platí aj pre kamarátov a dobrých ľudí!!! Nezáleží na tom do čoho sa človek oblieka, ale na tom, aký je! 

Krásny dníček :-)

PS: usmievam sa každý deň n a XXXXXL a vyplazujem aj jazyk... Bombarďáky ešte nemám, ale porozmýšľam o tom :-)    



 

Reklama