Reklama

Nějak se po návratu z dovolené nemůžu dostat do svého hubnoucího procesu. A mám na sebe docela vztek.

Ráno se probouzím s myšlenkou, co si dám k snídani, po poledni už mi jde pusa šejdrem a chystám se na oběd a ani večeře si nedokážu nějak razantněji odepřít.

Jistě, říkáte si, co šílím, že jíst se přece musí. To ano. Ale jestli se nezačnu krotit, naberu střelhbitě zpět, co jsem pracně od ledna sundala.

 

Jím totiž úplně všechno a nijak se nedokážu přinutit k tomu, abych na sebe začala být zase přísnější. Moc dobře vím, že hubnu v případě, že vynechám přílohy, moučná jídla a sladkosti a večeři omezím na něco lehkého.

A momentálně si nedokážu odepřít vůbec nic. Potřebovala bych nějaké nakopnutí. Chtěla bych se zeptat vás, úspěšnějších, jak řešíte tyto krize? Tím nemyslím jedno zhřešení za čtrnáct dní, ale skutečné porušování dietních zásad, které posléze vede k jo-jo efektu?

Tomu bych se opravdu ráda vyhnula, zažila jsem ho už mockrát a předsevzala jsem si, že letos už skutečně zhubnu.

 

A teď cítím, že je mé snažení vážně ohroženo. Zatím jsem sice nepřibrala ani kilo, ale jestli to takhle půjde dál, kilíčka začnou opět nabývat.

Nejhorší na tom je, že logicky a rozumově si to dokážu opravdu krásně vysvětlit, ale pak vidím řízek s bramborovým salátem a jsem ztracená.

Co s tím? Já vím, nežrat...:o)))