talk

Chcete si promluvit se svými blízkými, kteří už nejsou na tomto světě? Možná to nebude až takový problém. Stačí vám obyčejný diktafon či jiné zařízení pro pořizování zvukových záznamů. A také trocha trpělivosti. Dáme vám návod.

Já jsem si to vyzkoušela taky. Nejdřív to vypadalo nadějně, ale pak hlas utichl...

Zkusili jsme si to také

Abychom zjistili, kde je pravda, vydali jsme se na hřbitov, o němž kolují všelijaké strašidelné zvěsti. Vybaveni diktafonem a mikrofonem se pouštíme do experimentu EVP (elektronic voice phenomen) číslo jedna. Během asi desetiminutové nahrávky se zhruba v polovině záznamu objevily hlasy připomínající hlahol ze vzdálené hospody. Jenže tady široko daleko žádná nebyla. Upřímně řečeno mi to dost nahnalo husí kůži. Ale protože patřím mezi zdravě skeptické lidi, rozhodla jsem se experiment zopakovat ještě jednou.

Tentokrát jsem na radu odborníka radisty mikrofon a jeho kabel zabalila do alobalu a jen u hlavy mikrofonu do něj udělala pár dírek. Tohle mělo zajistit improvizované odstínění, žádné radiové vysílání by se do nahrávky tudíž namontovat nemělo. A taky nenamontovalo. Dalších několik minut jsem zachytila jen ticho a vzdálené štěkání psa.

Říkají to alespoň někteří nadšeni, kteří se EVP (elektronic voice phenomen) věnují. EVP jsou nahrávky hlasů, jež by na pořízeném záznamu být neměly, přesto se tam záhadně objevily. Některé dokonce, po odstranění šumu, nesou smysluplný vzkaz, či dokonce celá souvětí. Na světě takových nahrávek existují tisíce. Pozůstalí se svých zemřelých příbuzných nejčastěji ptají, jaké to je na druhé straně. A světe div se, oni odpovídají!

O možném kontaktu s mrtvými se v dávných dobách zmínil i Thomas Alva Edison, který prohlásil: „Pokud naše osobnost přežívá, pak je přísně logické či vědecké předpokládat, že si zachovává paměť, rozum a další schopnosti a znalosti, které získáme na Zemi. Pokud bychom vyvinuli zařízení tak citlivé, aby bylo ovlivnitelné osobností v té podobě, v jaké přežívá ve svém dalším životě, pak takové zařízení, jakmile bude k dispozici, nutně musí něco zaznamenat.“

Hlasy ze záhrobí si můžete nahrát sami!

Jestli patříte mezi přirozeně zvídavé povahy, které se jen tak nezaleknou, můžete si zkusit hlasy ze záhrobí nahrát sama. Najděte si chvilku pro sebe, kdy vás nikdo nebude rušit, a směle do toho.

Stačí vám obyčejný diktafon, nebo jakýkoliv jiný přístroj, jímž lze pořídit zvukový záznam. Například MP3 přehrávač. V pozadí nechte šumět rozladěné rádio nebo tekoucí vodu. Myslete na toho, s kým chcete hovořit, zavolejte ho. Klidně i nahlas. Začněte nahrávat a zeptejte se, na co chcete. A pak minutu až tři naslouchejte.

Záznam pak přeneste do počítače. Hlas se projeví jako zhoustnutí šumu na pozadí. Poté, co jednoduchým program na úpravu zvuku šum odstraníte, dostane váš vzkaz jasnější kontury.

Je ale pravděpodobné, že se vám na prvních několika záznamech neobjeví zhola nic. Rada EVP nadšenců zní: „Zkoušejte to znovu!“ Dříve nebo později se vám na pásce hlas objeví.

Má to jeden háček

Skeptici v ruce drží jeden zásadní argument hovořící proti teorii záhrobních vzkazů. Může se totiž jednat o zachycení radiových signálů. Éter je totiž doslova prošpikován různými vysíláními a je snadné je zachytit. Velkou roli hraje i představivost. I když zachytíte jen obyčejný šum, lidský mozek má tendence přetvořit si neznámé signály v něco známého, aby to mohl snadněji identifikovat.

Co myslíte, jsou hlasy na nahrávkách skutečnými vzkazy ze záhrobí, nebo podvod, žert, či omyl? Zkusila byste si taky nějakou nahrávku pořídit?  

Reklama