Vztahy

Náhradního tatínka si synové našli sami

boys

Svobodná matka. Dnes už to nezní nijak zvláštně. Ale trochu jinak tomu bylo před padesáti lety. A paní Edita si byla své situace plně vědoma. Jako mladá vdova to tehdy neměla snadné.

Své dva syny, pětiletého Kubu a osmiletého Vaška, kteří byli tím jediným, co jí po tragicky zesnulém manželovi zbylo, milovala nade vše. „Živobytí jsem za podpory rodiny zvládala. Ale po té stránce rodinné a citové to bylo horší. Na kluky jsem se hodně upnula a se strachem očekávala den, kdy si všimnou, že nejsme kompletní rodina, a začnou se ptát po tatínkovi,“ vypráví Edita.

A ptát se začali brzy. Edita jim s těžkým srdcem vysvětlila, že jejich tatínek už nějaký čas nežije. Pak ale přišel malý Kuba s odzbrojující otázkou: „A proč nemáme náhradního?“ „Tenkrát jsem to nějak zapovídala. Až později jsem se dozvěděla, že na náhradního tatínka se ptal, protože to zaslechl od nějakého svého staršího kamaráda, který „náhradního“ tatínka měl.“

Jenže Jakubova otázka se Editě vracela čím dál častěji. „On by nebyl problém najít si muže. Jako mladá jsem byla celkem pohledná a nejeden zájemce by se našel. Jenže já jsem to prostě nedokázala. Kdykoliv jsem se bavila s nějakým mužem a zapřemýšlela jsem o nějakém vztahu, měla jsem výčitky. Takový špatný pocit, jako bych svému muži byla nevěrná. I když byl už dva roky po smrti,“ vysvětluje.

Jenže pro svoje syny by udělala první i poslední. A ti stále více volali po dalším „chlapovi“ v rodině. A tak dospěla k rozhodnutí, že když chtějí tatínka, mají ho mít. Ať si tedy najdou takového, jakého chtějí. A našli.

„Znali ho z obchodu, kam jsem je často posílala na nákup, nebo si tam chodili pro zmrzlinu. Padl jim do oka a jednoho dne přivedli toho pána domů. Říkal, že se jmenuje Vláďa. Byl asi o deset let starší. Ale choval se galantně, tak jsem mu nabídla zůstat na večeři.“

Sešli se ještě několikrát. Zatímco on jevil opravdový zájem, dokonce hovořil i o svatbě, Edita byla chladná, dokonce přiznává: „Nebyl mi nijak sympatický. Ale kluci ho měli čím dál radši. A on se k nim taky choval hezky. A tak jsem si řekla, že to překousnu.“  

Na další schůzce už mluvili o svatbě oba. „Svolila jsem, že si ho vezmu. Ale že to dělám jenom kvůli svým dětem, že bude můj manžel jen papírově, jako žena mu nikdy patřit nebudu a spát budeme odděleně.“ Souhlasil.

Jak léta plynuly, dokázali se sžít a fungovat jako rodina. Ovšem jen pro děti. Měli je rádi oba. Jako manželé nefungovali nikdy. Nerozuměli si ani jako kamarádi. „Když nebyli kluci doma, často jsme se hádali,“ přiznává Edita. Přesto dbali na dodržení původní dohody. Vláďa tu a tam odjel na „služební cestu“. Alespoň to byla oficiální verze. Oba však věděli své. A když synové dospívali, stále častěji holdoval alkoholu.

„Když dospěl a vyletěl z hnízda i Kuba, trávil už v hospodě každý večer. Já jsem mu to nechtěla a nemohla vyčítat. Ostatně nikdo a nic ho doma nedrželo. Zažádala jsem o rozvod,“ uzavírá Edita. Vláďa i tentokrát pokorně souhlasil. Od té doby jeden o druhém neví.

Jak velkou oběť byste dokázala složit pro své děti? Nechala byste je, aby si vybrali tatínka podle svého přání?

   
02.03.2010 - Láska a vztahy - autor: Eva Soukupová

Komentáře:

  1. avatar
    [17] carrom [*]

    U pána mě napadlo, že byl gay a vzal to jako kamufláž... Paní možná měla po smrti manžela takové trauma, že už chlapa nechtěla a tohle prostě kvůli dětem podstoupila a bylo jí jedno, že je to pro ni cizí člověk, kdo ví. Sama si to neumím představit, aspoň kamarád by to být měl.

    superkarma: 0 08.03.2010, 20:43:53
  2. avatar
    [16] Vivian [*]

    No, snad ani před padesáti léty nebyla vdova totéž co svobodná matka...

    Jistou "oběť" to chce. Ale ne v tom smyslu, že si člověk úplně zkazí život (a ještě pak bude dítku do smrti předhazovat, jak se kvůli němu obětoval!), ale spíš že trochu ustoupí potřebám dítěte... Já nemít Káju (které nebyl ani rok, když jí táta umřel), tak bych už o žádný vztah nestála a zůstala bych sama. Ale já nechci, aby vyrůstala jen se mnou; chci, aby měla co nejnormálnější dětství a aby tu byl i ten mužský element, mužský vzor... To je z mé strany takový ústupek. Ale když už budu s někým žít, tak musí vyhovovat nejen jí (a vice versa) ale i mně :)

    superkarma: 0 05.03.2010, 13:01:48
  3. avatar
    [15] moula [*]

    Tak teda nechat dva maly smrady, aby mi privedli domu nekoho kdo mi neni sympatickej, necitim k nemu ani kamaradstvi natoz neco jinyho a protoze to moje zlaticka zajistila, uzavrit "dohodu", by se jim stalo po vuli, i kdyz to ani jedne dospele strane nevyhovuje....to se mi snad zda. Patnact nebo kolik let zit s nekym, kdo je mi ukradenej jen proto, ze moji synackove to tak chteji? A ten chlap s tim souhlasil jen proto, aby si moh hrat na "rodinu"? NeverimSml80

    superkarma: 0 02.03.2010, 23:59:17
  4. avatar
    [14] risina [*]

    Osamělá matka, budiž, ale proč svobodná? I před 50 lety  byl rozdíl mezi svobodnou ženou a vdovou - a možná větší než dnes.

    superkarma: 0 02.03.2010, 21:43:51
  5. avatar
    [13] peknaholka [*]

    Berte to tak, že to bylo před padesáti lety...

    superkarma: 0 02.03.2010, 18:40:06
  6. [12] jukl [*]

    Trošku divný příběh... Ovdověla jsem ve 22 letech, těsně před narozením druhého syna. Sama jen s dětmi jsem byla šest let, až pak mě kamarádka seznámila s kamarádem svého manžela. Byl rozvedený, tři děti...Dnes to spolu táhneme už třináctý rok a celkem to klape. Synové mu říkají jménem, přijatelné pro obě strany...Zásadní rozhodnutí, co se týkalo dětí, bylo vždy na mně...on je taková pojistka, kdyby kluci zvlčili...a občas to bylo třeba - když se hlásila puberta...Dnes jsou kluci dospělí, jeden studuje na VŠ, druhý ještě na průmyslovce... oba v Praze (90 km od domova) Dnes bych asi zůstala sama, nebýt kamarádky..

    superkarma: 0 02.03.2010, 18:38:50
  7. avatar
    [11] Irad [*]

    ifulinkaa — #8 Ono je spíše otázka, jak mohl žít ten chlap bez lásky vedle ženy, která ho nechce?

    Fakt si danou situaci neumím představit. Chlap, který si vezme ženu se dvěma dětmi a nikdy s ní nespí. Sci-fi. I když možná byla jiná doba. Já ji nezažila.

    superkarma: 0 02.03.2010, 16:33:04
  8. avatar
    [10] paníliška [*]

    To snad ne. Sml15

    superkarma: 0 02.03.2010, 16:14:22
  9. avatar
    [9] Delli2 [*]

    Připadá mi to dost divný..... Sml80

    superkarma: 0 02.03.2010, 15:32:02
  10. avatar
    [8] ifulinkaa [*]

    Tohle se opravdu stalo? Ta paní byla asi dost mimo,když "neměla by problém najít si chlapa" a ona si vezme jen tak někoho,aby se líbil klukům... jak mohla žít těch mnoho let bez lásky vedle cizího chlapa?

    1. na komentář reaguje Irad — #11
    superkarma: 0 02.03.2010, 12:51:23
  11. avatar
    [7] ToraToraTora [*]

    Tak tohle není případ sebeobětování, ale uplné blbosti. Ztráta manžela není její vina a správným přístupem by to i kluci časem akceptovali. Ale vzít si chlapa ze sámošky....a co to bylo proboha zač, že se nechal uvrtat do svatby? To přeci není normální, že z lásky k cizím dětem si vezme cizí paní, která mu bude sice manželkou ale nikdy ne ženou.

    superkarma: 0 02.03.2010, 12:21:22
  12. avatar
    [6] Saarah [*]

    Divné. Samozřejmě bych chtěla muže, který by si zamiloval syna, ale abych jej já nemilovala nebo neměla aspoň ráda a on mne? Žila s ním jen proto, že si jej syn vybral? Ani náhodou. Mám se ráda a život je tak krátký. Vždyť na světě jsme jen na návštěvě, tak proč si ji znepříjemňovat, i když úmysl byl ušlechtilý. Jenže co "promarněné" roky? Děti měly krásné děctví, ale Edita? Vysoká cena.

    superkarma: 0 02.03.2010, 10:26:16
  13. avatar
    [5] rusalka2008 [*]

    Divné, čekala jsem pak happy-end... život máme jen jeden, nelze ho promarnit... Sml80 

    superkarma: 0 02.03.2010, 10:12:38
  14. avatar
    [4] edith1975 [*]

    Tak to si nedokážu představit, takhle bych se neobětovala. Zvláštní příběh, ale věřím, že se přihodil. Život je nevyzpytatelný.Sml80

    superkarma: 0 02.03.2010, 09:21:02
  15. [3] Anai [*]

    Zvláštní až nepochopitelný příběh.... Tohle by mně fakt nenapadlo, protože vím, že šťastná žena = šťastná matka, kluci stejně museli vycítit, že ve vztahu matky a nevl. otce je něco divného.

    superkarma: 0 02.03.2010, 08:29:22
  16. avatar
    [2] Věrulinka [*]

    Sml23 ne toto si neumím ani ve snu představit, to že se choval k dětem hezky, je krásný, ale stejně to neplnilo to, co mělo Sml23, nikdy bych se takto neprovdala Sml23, to bych raději s dětmi zůstala sama.

    superkarma: 0 02.03.2010, 07:30:02
  17. avatar
    [1] maje [*]

    když si "náhradní" tatínek zamiluje děti, které vlastně ani nejsou jeho, je to úžasné a obrovské štěstí. ale vdát se za člověka, a žít celý život vedle něho, to je i na takového snílka, jako jsem já, hodně. tohle bych asi neudělala. na druhou stranu - já se vdávala z lásky a jak to vypadá, že jo?Sml57Sml57

    superkarma: 0 02.03.2010, 07:12:48

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme