zub

Zubní implantáty z dnešního pohledu jsou titanové šroubky válcového tvaru, které se zavádějí do kosti.

Počátky sahají do 19. století

První pokusy o náhradu zubů pomocí „implantátů“ se datují na počátek 19. století, kdy se hrstka zubních lékařů začala zabývat touto myšlenkou. Tyto takzvané praimplantáty vyráběli ze zlata, slonoviny, porcelánu a kaučuku, avšak tyto první v pravdě průkopnické pokusy neměly delšího trvání.

Historie zubních implantátů, které již měly zásadnější vliv na zlepšení funkce chrupu, sahá do 30. let minulého století, kdy vývoj začal zaváděním speciálních implantátů mezi kost a dáseň tzv. subperiostálních implantátů.

Ve 20. století prodělal tento stomatologický obor bouřlivý rozvoj s řadou úspěchů i neúspěchů. Během času se vyzkoušelo mnoho tvarů a materiálů pro výrobu implantátů. Zkušenosti však ukázaly, že nejvhodnějším tvarem pro náhradu zubů je tvar šroubu. Z materiálů se nejvíce osvědčil kov titan, který vyhovuje jak svou „bioinertností“, netečností vůči živé tkáni, tak svou mechanickou odolností.

Zubní implantáty z dnešního pohledu jsou tedy titanové šroubky válcového tvaru, které se zavádějí do kosti. Pro zvětšení svého povrchu, a tudíž zlepšení držení, se implantáty vyrábějí se zdrsněným povrchem. Tato povrchová úprava je uzpůsobená tak, že na povrchu implantátu jsou vyleptané a vypískované (záleží na výrobci) otvory, do kterých během hojení vroste kost.

Díky nákladnému výzkumu povrchu implantátů je dnes vhojení do kosti považováno takřka za uzavřenou záležitost a všechny kvalitní systémy mají úspěšnost vhojení okolo 95-98 % i výše. I přes značný pokrok a vývoj je určité procento implantátů, které se nevhojí, ale většinou na to má vliv spíše celkový zdravotní stav pacienta než to, že implantát je cizí těleso v kosti, a ta ho odmítne.

Limitujícím faktorem je zdraví pacienta

Pro možnost zavedení implantátu je hlavním a limitujícím faktorem kost. Implantát je šroub, do kosti a dá se tudíž zavést jen tam, kde kost je a má dostatečnou kvalitu. V dnešní době je již ale vyvinuto a dostatečně vyzkoušeno množství technik a postupů, pomocí kterých jsme schopni kost doplnit a implantáty zavést i tam, kde by to dříve bylo nemyslitelné.

Dalším důležitým kritériem pro možnost zavedení je celkové zdraví pacienta. Existuje mnoho onemocnění, které více či méně ovlivňují možnost a eventuální úspěšnost ošetření zubními implantáty, ale s pokračujícím vývojem povrchů se tyto takzvané kontraindikace stávají stále více relativními. Dříve se například implantáty nedoporučovaly kuřákům, protože kouření výrazně zpomaluje a zhoršuje prokrvení tkání v dutině ústní, a zpomaluje tak i hojení. Dnes se dají implantáty zavádět i mírným kuřákům.

V žádném případě se nedá říci, že limitujícím faktorem je věk pacienta. Záleží jen na jeho celkovém zdraví a ochotě toto poměrně časově a nepochybně finančně náročné ošetření podstoupit. Implantáty se v dnešní době dá ošetřit většina bezzubých čelistí, kde se buď zlepšuje držení celkových protéz, nebo se pacient těchto protéz zbaví úplně a má fixní můstek. Další využití je buď u náhrady jednotlivých zubů, kdy se nemusí poškodit okolní zuby nabroušením pro výrobu fixního můstku, nebo tam, kde tento můstek již vytvořit nejde, protože chybí pilířové zuby.

Z ošetření implantáty není vůbec nutné mít strach, nejedná se o žádné „nastřelování zubů do dásní“, ale o šetrné zavrtání implantátu do předem připravené dírky, takzvané štoly v kosti. Toto celé ošetření se provádí v lokální anestezii a dá se označit za mnohem příjemnější než trhání zubů.

Náhrada zubů implantáty je tedy elegantní a efektivní metoda, jak co nejpřirozenějším způsobem nahradit plně funkční a estetický chrup.

MUDr. Jan Procházka
vedoucí lékař
ERPET MEDICAL CENTRUM
http://www.erpetmedical.cz/

 

Reklama