To je dost ožehavá otázka.

Skrýváte svoji nahotu před svými dětmi?

 

Když se na to podíváme úplně od začátku, tak všichni jsme se narodili nazí, je to tedy přirozené. Jenže to neznamená, že budeme nazí chodit vždy a všude.

V rámci rodinného života se ale každý den setkáváme se situací, kdy musíme tuto otázku řešit.

Když se převlékáme, když se jdeme koupat nebo sprchovat  a někteří rádi spí nazí.

Prostě jsou situace, kdy naprosto přirozeně oblečení svlékáme.

 

Někteří se před svými dětmi doslova skrývají a nahota je v jejich rodinách tabu. Dítě pak může být poněkud překvapené, když jinde uvidí nahou dospělou osobu, byť by to mělo být na obrázku v učebnici biologie na základní škole… To je jistě extrém. Rozhodně není dobré v dítěti vyvolávat pocit, že nahota je něco zlého a zakázaného. Dítě stejně časem pochopí, že je to věc, která patří čistě do soukromí nejužší rodiny.

 

Je ale důležité odlišovat nahotu od sexuality, i když to spolu samozřejmě souvisí.

 

Ve velké části rodin má s nahotou problém spíš tatínek než maminka. Tatínek se zamyká v koupelně, a maminka ne. Napadá mě, jestli to není spíš tím, že maminka holt musí být vždy více „v pohotovosti“ než tatínek. Musí být připravena pofoukat dětskou bolístku, a proto nějaké zamykání se vůbec neřeší. A pokud je maminka doma sama a zrovna se potřebuje osprchovat, tak se těžko zamkne v koupelně před dvouletým capartem. Navíc kojení bez částečné nahoty ani nejde, takže děti nahou maminku berou jaksi samozřejmě.

 

Ať to ale vyřešíme jakkkoliv, stejně přijde doba, kdy se holčička začne ptát, kdy bude mít prsa jako maminka, a synovi přijde divné to, že tatínek je jaksi chlupatější...

A určitě je lepší, když děti budou znát odpovědi na tyto otázky dříve než později.

 

Moc mě zajímá váš názor…..

Jak jste to řešily?

Reklama