Lidé s nespecifickými střevními záněty si zaslouží důkladné preventivní prohlídky. To sice velmi dobře vědí gastroenterologové, ovšem často to podceňují jejich pacienti. U mnoha z nich pak nejsou včas podchyceny komplikace nemoci, což může mít fatální následky.

Nádor ve střevě odhalí najisto pouze kolonoskopie

Kolorektální karcinom (rakovina tlustého střeva a konečníku) sužuje českou populaci – a pacienty s Crohnovou chorobou či ulcerózní kolitidou dvojnásob. Objevuje se u nich v mladším věku, navíc je často na více místech střeva zároveň a má agresivnější charakter.

Záleží na věku i rozsahu 

Pravděpodobnost vzniku rakoviny je tím větší, čím dříve choroba vznikne a čím déle trvá. Jaké jsou rizikové faktory?

  • Vznik nespecifického střevního zánětu před dovršením 30 let. 
  • Jeho trvání po 60. roce věku.
  • Rozsah postižení střeva zánětem.
  • Aktivita zánětu – stanovuje se endoskopicky (z kolonoskopie) a histologicky (ze vzorku tkáně).
  • Současně probíhající primární sklerozující cholangoitida (postižení žlučových cest v játrech, které je často sdružené se střevním zánětem).

Riziko klesá s léčbou

kolonoskopieNaopak určitou ochranu před vznikem kolorektálního karcinomu pacientům přináší dodržování léčby. Léky drží zánět pod kontrolou a snižují tak dráždění střevní sliznice, které může vést ke vzniku rakoviny. Nedávné studie navíc ukazují, že některé léky (např. mesalazin) kromě tohoto protizánětlivého účinku brání vzniku rakoviny i jiným, přímým způsobem. Jejich užívání se tak dá považovat za formu prevence. Samo o sobě ale nestačí.

Screening jen pro „zdravé“

Jak jsme již řekli, kolorektální karcinom je v České republice častý. Na světových žebříčcích v jeho výskytu zaujímáme tradičně čelní pozice. Lékaři proto mají relativně dobře vyvinutý systém screeningu. To je vyhledávání jedinců, kteří trpí rakovinou či „předrakovinným“ stadiem, aniž by pociťovali jakékoli příznaky. Testy, které se k tomu používají, je možné obdržet a pak je nechat vyhodnotit v ordinacích některých praktických lékařů. Fungují na principu zjišťování přítomnosti krve ve stolici. Z toho důvodu nemá jejich provádění u pacientů se střevním zánětem opodstatnění – případný výskyt krve nebude ukazovat na nic jiného než právě na zánět. Tito pacienti tak s běžným screeningovým programem nevystačí. Musejí být sledováni u gastroenterologa.

Kolonoskopie se vyplatí

Vyšetřením, které odhalí případné nádorové změny ve střevě, je kolonoskopie. Ta by měla být u pacientů s dlouhotrvající Crohnovou chorobou či ulcerózní kolitidou prováděna každé 1–2 roky.

  • Lékař při ní vyhledává slizniční výrůstky (polypy) nebo jinou formu změn ukazujících na možnost přítomnosti karcinomu.
  • Takový nález buď odstraní, nebo z něj odebere vzorek – v obou případech nechá tento materiál mikroskopicky vyšetřit.
  • Případná další léčba se pak odvíjí od mikroskopického nálezu, který může, ale nemusí potvrdit agresivní nádorové bujení.

Téměř každý nádor začíná jako drobná, neškodná změna, která teprve časem nabývá na zhoubnosti. Proto je časté a pravidelné provádění kolonoskopií klíčové. Nečekejte, až vás k lékaři přivedou potíže. Tehdy již bývá v případě kolorektálního karcinomu často pozdě.

Více ke kolonoskopii:

Reklama