Novinky

Nadměrná spotřeba soli přispívá k závažným onemocněním

Sůl se jako přídavek ke stravě objevila asi před 5 tisíci lety, předtím se člověk adaptoval na příjem přibližně jednoho gramu soli na den, což je desetkrát méně než dnes. Nejvíce soli v současnosti přijímáme z vyrobených a zpracovaných potravin (80 %), pouze 10 % tak připadá na přídavek soli při vaření a dosolování a 10 % soli obsahují potraviny přirozeně.

Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi je Česká republika s průměrnou spotřebou soli 14 - 15 g na osobu na den, bohužel, v popředí. V Evropě se totiž toto číslo pohybuje mezi 8 - 12 g soli na den a například v Německu, Rakousku a Švýcarsku je to dokonce pouze 6 g. Vyšší spotřebu má naopak Maďarsko, kde tato hodnota činí 16 až 18 gramů na osobu a den. Doporučená denní dávka soli činí pro dospělého pouhých 5 g, u dětí se doporučují dávky mnohem nižší. Ve vyspělých zemích má zhruba třetina populace zvýšený krevní tlak a právě ten bývá často branou k mnohem závažnějším zdravotním problémům, jakými jsou choroby srdce a cév. Vztah mezi zvýšeným příjmem soli a hypertenzí nelze pominout. Více než 70 % populace v ČR totiž reaguje na nadbytečný příjem soli zvýšením krevního tlaku, přičemž téměř 50 % dospělé populace v České republice trpí hypertenzí. „Odhaduje se, že snížením denního příjmu soli na zhruba polovinu by v Česku došlo k omezení výskytu cévních mozkových příhod o čtvrtinu a výskytu kardiovaskulárních onemocnění o 17 %. Proto je v této oblasti velice důležitá prevence a osvěta,“ říká ministr zdravotnictví Martin Holcát.

Počátky hypertenze je třeba hledat již v dětském věku, a to je důvod, proč se problematikou zabývají i pediatři. Bohužel již u dětí denní příjem soli významně překračuje doporučené normy. „Až 80 % kojenců dostává ve 2. polovině prvního roku života ve výživě více soli, než je doporučeno. V batolecím věku pak přijímá nadměrné množství soli až 95 % dětí a u starších dětí se to týká prakticky všech,“ říká prof. Jan Janda z České pediatrické společnosti. Zvýšený příjem soli navíc vyvolává pocit žízně a při dnešní oblibě celé škály slazených nápojů vede jejich konzumace ke zvýšené kalorické dodávce a tím k nadváze až obezitě. Obezita rovněž představuje nezávislý a vysoce rizikový faktor pro hypertenzi.

Moc soli škodí

„Stravovací návyky vytvořené v dětství a dospívání přetrvávají do dospělosti a patří mezi faktory vzniku hlavních chronických neinfekčních onemocnění,“ potvrzuje Jarmila Rážová, zástupkyně hlavního hygienika ČR a doplňuje: „Vzhledem k tomu, že děti tráví značnou část dne ve škole a konzumují zde nejméně 2 jídla, je nutné sortiment školního stravování sledovat a opakovaně ho vyhodnocovat. Školní kantýny a jídelní automaty nejčastěji nabízí nevhodné potraviny mj. s nadměrným množstvím soli, a to na úkor čerstvého ovoce a zeleniny.“

Problémem zvýšené spotřeby soli se zabývá také WHO, která vytvořila akční plán evropské strategie na prevenci a kontrolu nepřenosných nemocí v letech 2012 – 2016. Tento plán doporučuje mimo jiné zlepšování dostupnosti informací pro spotřebitele, např. na etiketách potravinářských výrobků, kde by standardně měl být uváděn nejen obsah kalorií, ale i množství obsažené soli.

Snížení příjmu soli je jednou z nejvíce ekonomicky efektivních a cenově dostupných intervencí v prevenci nemocí srdce a cév. I České republice se tak nabízí příležitost pro zavedení konkrétních opatření v rámci boje s nadměrným solením jako „tichým zabijákem“ našich životů. Již letos byly např. Státním zdravotním ústavem v rámci osvětových a preventivních aktivit vydány letáky a plakát upozorňující na nadměrné solení a s ním spojená zdravotní rizika.

Ve dnech 25. – 30. 11. 2013 v ČR proběhl další ročník kampaně „Nadbytek soli škodí dětem i dospělým“. Tato kampaň se celosvětově poprvé uskutečnila v roce 2005 a byla pořádána mezinárodní iniciativou World Action On Salt and Health. Česká republika se jí nechala inspirovat a na podnět České pediatrické společnosti byl v roce 2011 zorganizován první ročník. Tato akce má za cíl zvýšení povědomí o nepříznivém vlivu nadměrného solení na lidské zdraví. Letos pozvání přijal profesor Graham MacGregor z Londýna, který se problematikou krevního tlaku a konzumace soli zabývá dlouhodobě a podařilo se mu mj. v populaci Velké Británie významně snížit příjem soli.

   
12.12.2013 - Redakční novinky - autor: Tisková zpráva

Komentáře:

  1. [2] sikosa [*]

    Má dcera,22 let, je zvyklá nesolit, nikdo jí to neučil, prostě sama přestala a taky žije.Sml22

    superkarma: 0 13.12.2013, 07:19:23
  2. avatar
    [1] lenig [*]

    nesolíme moc, ale vím, že by to chtělo ještě trochu ubrat Sml80

    superkarma: 0 12.12.2013, 15:45:57

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme