Protože se po ránu s psaním teprve zahříváte a redakční mail je téměř prázdný, do začátku vám povím, co jsem si nedávno vyslechla od svojí známé, která se taky stala jednou z obětí.

Vycházela jsem z metra na Náměstí republiky směrem k Palladiu. Kdo tudy chodí, ví, jak dlouhé ty eskalátory jsou.

Schody jedoucí dolů byly v pohodě. Jenže ty nahoru jako na potvoru nefungovaly. Dole stál chlapík a říkal, že na odstranění poruchy se pracuje, ale že zatím si ty schody musíme vyšlápnout po svých. Aspoň udělám něco pro svoje zdraví, říkala jsem si a pustila se společně s dalšími lidmi do stoupání.

Jenže asi ve druhé třetině schodů se vytvořila „zácpa“ a fronta postupovala jen velmi pomalu. Koukala jsem, co se děje. Na úplném začátku fronty jsem viděla malého, nahrbeného a sotva chodícího stařečka, který se oběma rukama pevně držel zábradlí. Postupoval vzhůru velmi, velmi pomalu. Ale nikdo neměl to srdce ho požádat, aby alespoň uhnul a tak všichni stáli a čekali, až vyleze nahoru.

Když už zbývaly asi poslední tři schody a eskalátory byly plné nervózně přešlapujících lidí, zaradovali jsme se, že je to skoro za námi a budeme normálně pokračovat v cestě. A vtom se eskalátory zase rozjely. Jenže směrem DOLŮ!

V tu chvíli mě mrzelo, že jsem tam nebyla, abych viděla ty překvapené obličeje.

Nachytákvy a skrytá kamera jsou téma na dnešek.Co si o tomto způsobu humoru myslíte? Stalo se někdy něco podobného vám? Příspěvky posílejte na adresu

redakce@zena-in.cz

Reklama