Nikdo není dokonalý, říká se ve slavné závěrečné scéně kultovního filmu Někdo to rád horké. Ale kde je ta hranice „dokonalosti“, jež ještě můžeme tolerovat s úsměvem, a kde začíná „území“, které už nám způsobuje nemalé vrásky – jako například Tereze z našeho dnešního příběhu.

Tereza nedávno oslavila třicáté narozeniny a se svým přítelem plánují na konec července svatbu. Vše je připraveno, hosté sezvaní, scénář vymyšlený, šaty ušité… Má to jeden maličký háček – hlavní aktéři se po jisté příhodě do manželství příliš nehrnou. Tedy jde hlavně o Terezu. Pavel, její přítel, spíš nechápe, proč jeho vyvolená tak vyvádí.

div

Co se tedy stalo? Tereza byla s kamarádkou na wellness víkendu a vrátila se domů výrazně (a neohlášeně) dřív, protože je manžel kamarádky vyzvedl a hodil ji autem až před dům, ve kterém se svým snoubencem již nějaký čas bydlí. „Těšila jsem se, jak Pavla překvapím a uděláme si hezký večer, který jsem původně měla procestovat autobusem,“ vypráví s hořkostí v hlase zklamaná žena a pokračuje: „Odemkla jsem a zamířila k jeho pokoji, když tu z něho právě vyšel rozcuchaný Pavel, jenž mě asi slyšel zabouchnout venkovní dveře, a postavil se obranářky před vchod do pokoje.“

Tereza na něho zůstala nevěřícně koukat a první, co jí prolétlo hlavou, byla představa, že se asi za chvíli setká s milenkou, které Pavel dává galantně prostor, aby se v pokoji oblékla.

„Bylo mi na omdlení,“ vzpomíná ještě dnes rozechvěle jinak dle vlastních slov vůči stresu odolná manažerka jedné velké firmy. „Vlastně mě do té chvíli vůbec nenapadlo, že by se mě nevěra mohla týkat,“ dodává k tématu, které samozřejmě tisíckrát probírala s kamarádkami, ale svému příteli prostě věřila a nikdy neměla pochybnosti, ani se nesnažila po něčem pátrat.

Stáli tam prý proti sobě poměrně dlouho a bylo jasné, že Pavel ji do pokoje pustit nechce ani po té, co by se údajná milenka už jistě musela stihnout obléknout. „Rozhodla jsem se, že mu to neulehčím, a drala jsem se dovnitř, říká Tereza, jež byla překvapená, na jak silný odpor narazila a jak začala být sama hysterická. „Obvykle nemívám s udržením emocí žádný problém,“ ušklíbá se při vzpomínce na trapné chvíle.

Po delším přetahování, v kterém by asi Tereza neměla šanci, ale jak sama říká, její ječák byl efektivnější než fyzická síla, se nakonec do pokoje dostala. „Nikdo tam však nebyl,“ oznamuje suše a v zápětí dodává důležitou informaci. „Jen se všude kolem válelo ženské spodní prádlo...“

Velké a většinou neforemné kusy by dle jejích slov mohla oblékat spíš nějaká velmi plnoštíhlá důchodkyně.“Rozhodně to nebylo žádné sexy prádélko, co měl můj přítel tak rád na mně,“ vysvětluje a téměř ironicky dodává: „Bylo jasné, že to nikdy nenosila žádná jeho milenka.“

Když napětí polevilo, a když si Tereza dala pár uklidňující panáků, nechala Pavla vyprávět o jeho potřebě oblékat si ženské prádlo. Prý to tak dělá už od dětství, ze začátku ho to uklidňovalo - někam si zalézt v ženském oblečení, a teď už bez toho čas od času nemůže být. Tereze to samozřejmě svěřit nehodlal, obával se přesně takové reakce, jaká proběhla. Víc k tomu říkat nechce a také na toto téma nepřipouští již žádnou diskusi. Nechápe, co jí na tom vadí.

Tereza si uvědomuje, že nevěra by jejich vztah poznamenala víc, že k svatbě by v takovém případě zřejmě nedošlo, ale co má dělat teď? „Vážně nevím, ta představa mi dost vadí. Už ho nevidím takového jako dřív,“ přiznává. „Navíc toto není téma, které by se mi chtělo s někým probírat,“ vysvětluje své utápění v problému. „S kamarádkami probereme u vína spousta intimností, ale toto je prostě nějak moc, to se mi říkat nikomu nechce,“ uzavírá.

A co byste, milé čtenářky, Tereze poradily vy? A jak by na vás podobná situace zapůsobila?

Čtěte také:

Reklama