Ráda do nových věcí skáču doslova po hlavě. Ráda zkouším nové zážitky, sporty nebo jiné typy dovedností. A ráda překonávám komfortní zónu a zakouším, kolik adrenalinu mé Já dokáže zvládnout. Možná proto jsem nadšeně kývla na možnost skočit si tandemový seskok.

Tento zážitek jsem před několika lety věnovala své mamince k narozeninám. Radostných ovací jsem se tehdy nedočkala, spíše šoku a ticha. Moje máma je ale odvážná holka, a tak váhala jen chvilku a do seskoku šla. Vzpomínám si na její šťastný výraz, když dopadli na zem. A přesně ten jsem chtěla zažít také. Jsem totiž její odvážná dcera!

S hlavou v oblacích

Plánování mého seskoku mělo rychlý spád. Během několika málo dní jsem věděla datum i místo a už se mohla těšit. A tak jsem se jedno nedělní dopoledne vydala do Mladé Boleslavi, abych si společně s majitelem výcvikového střediska KANTOR, Jindrou Kantorem, skočila tandem, na který nikdy nezapomenu.
Jindra byl ten nejlepší parťák, kterého jsem si mohla přát. Sympaťák, a hlavně velký profík. Také jsem byla jeho 6301. seskok! Vlastně jsem díky němu ani na malý moment nepocítila strach nebo nervozitu. Vlastně jsem se díky němu pořád hrozně moc těšila na to, co mě čeká.

Před samotným seskokem mě Jindra připravil, dal mi instrukce a řekl mi, co přesně mám kdy dělat. Nemusíte se bát, pokynů je minimum a abych pravdu řekla, já si zapamatovala jen krok číslo jedna. Zbytek mi v rámci „opakování je matka moudrosti“ zopakoval můj parťák ještě v letadle.
Pak už jsme společně s dalšími účastníky zájezdu naskočili do letadla a vydali se vzhůru do oblak.


A víte, jaké to bylo? Skvělé! Prvních několik set metrů letíte volným pádem, díváte se na zemi pod sebou a cítíte neuvěřitelný příval vzduchu, energie a adrenalinu. A pak už na znamení instruktora zvednete ruce, otevře se padák a vy se už jen vznášíte, kroužíte ve vzduchu a kocháte se tím, co se jen tak nevidí. Z úplně jiné perspektivy, jinýma očima a absolutně šťastné.
S Jindrou jsme si během klesání stihli i povídat, nechal mě řídit padák a pak jsme přistáli jako do peřinky, do trávy. V posledním bodě bych jen doporučila zavřít pusu, ať ji nemáte plnou hlíny či trávy. Jinak si užijte skok tak moc, jak jen vám to půjde. Je to totiž perfektní zážitek!

Děkuji za možnost splnit si tento adrenalinový zážitek www.zazitky.cz a svému instruktorovi Jindrovi za to, že byl u toho se mnou a doslova na mých zádech. 

Rozhovor s Jindrou Kantorem

Jak se člověk dostane k tomu, že se z něj stane profesionální skokan?
Já už skáču z letadla opravdu dlouho. Moje profi skákání začalo, když jsem byl na návštěvě v Austrálii, kde jsem pracoval na jednom letišti jako kameraman. Jejich filosofie byla úplně jiná než ta, kterou jsem znal odtud. A v tom jsem se našel a začal jsem skákat. A to byl rok 1998.

Jak je skákání padákem oblíbené?
U klientů je stále více oblíbenější skákat v tandemu. Je to jednodušší a dostupnější. Nemusí se učit to „co kdyby“, což je náplní samotného kurzu, který je náročný a dlouhý. U tandemu opravdu stačí přijít, projít si krátkou instruktáží a může se jít na věc.

Vyhledává tuto zábavu více mužů nebo žen?
Řekl bych, že je to úplně půl na půl. Ale obecně se dá říci, že se jedná o 3 % populace. Ten zbytek nás má za blázny.

Setkáváš se často se strachem klientů, s tím, že by se těsně před samotným skokem „zasekli“ nebo zpanikařili?
Čas od času se s tím setkáváme. Nedá se to predikovat dopředu, nepoznáme to do té doby, než se to opravdu nestane. Pokud se tak ale stane, tak s klientem opravdu neskočíme, a to z jednoduchého důvodu – v té panice a strachu má dotyčný obrovskou sílu, čímž by na životě mohl ohrozit i nás.

A co když dotyčný zpanikaří po výskoku?
Po výskoku se to zpravidla nestává. Když už, tak spíše až na padáku. Tak je problém třeba v tom, že mě klient začne chytat za ruce.

Jak je to s nevolnostmi? Máš i klienty, kteří během tandemu zvraceli?
Nezvrací se v letadle ani ve volném pádu, ale zpravidla až na padáku. Je to o tom, že tito lidé projdou stavem své vnitřní paniky. Navenek se můžou zdát být v pohodě, ale kvůli nadměrnému dýchání dochází k hyperventilaci, což způsobuje nevolnost. Pokud tedy člověk cítí, že mu není dobře, snažíme se s ním chodit, uvolnit mu popruhy, chvíli počkat... Pokud to dotyčný neřekne, snadno se stane, že jsme pak pozvracení na padáku oba.

Co bys poradil ženám, které váhají a odhodlávají se k tandemovému seskoku? Čím bys je nalákal?
Už jsem tu měl stovky případů a lidí, od nichž jsem po seskoku slyšel, že to bylo to nejlepší v jejich životě. A to za to stojí. Nalákal bych je také na to, že si u nás klienti mohou sami vybrat, s kým by chtěli skákat, což nabízíme asi jako jediná firma v Čechách.

Také si přečtěte:

Reklama