Dívka esemeskovala a vkročila rovnou do cesty projíždějící tramvaji. Ta ji naštěstí odhodila na chodník a nic se jí nestalo. Snad ji tahle událost, která mohla dopadnout tragicky, poučila a dá si příště pozor.

sms

Šly jsme s kolegyní Klárou z redakce na tramvaj. Byla už tma a probíraly jsme události z právě ukončené porady. Najednou slyším silné zvonění tramvaje a tupé „buch“. Na chodníku před tramvajovou  zastávkou ležela dívka. Zatrnulo mi. Dívka se ale hned zvedla a vysílala omluvná gesta směrem k řidiči. Měla obrovské štěstí, že to byla nová tramvaj s kulatým „čumákem“, kterým ji celkem „něžně“ odhodila z kolejiště. Že už dobrzďovala a jela pomalu a že sama dívka byla mrštná.

Ale stejně musela být v šoku, protože z místa zmizela tak rychle, že jsem ani nestačila zaregistrovat kam. Hledala jsem ji očima mezi lidmi, jestli jí třeba není špatně a nepotřebuje pomoc, ale byla v černém a ztratila se mi ve tmě.

V šoku museli být i lidé na zastávce, protože němě zírali a nikdo se ani nepohnul, aby jí pomohl vstát. Jen doufám, že to nebylo z lhostejnosti.

Vzpomněla jsem si na podobnou událost, která se na téže zastávce stala mně. Buď jsem také telefonovala, nebo byla zamyšlená a bez rozhlédnutí vstoupila na přechod přes tramvajové koleje. Probralo mě až pronikavé skřípění brzd a těsně vedle mě zastavil autobus MHD. Vůbec jsem ho tam nečekala, vždyť po kolejích jezdí tramvaj a je slyšet už z dálky. Autobus jel tiše, rychle a ještě k tomu z kopce. Naštěstí byla řidička (na rozdíl ode mne)dostatečně duchapřítomná a autobus zabrzdila. Jinak bych už to měla sečtené.

Co ta mi dala jmen! Přes sklo jsem je sice neslyšela, ale lichotivá určitě nebyla. Od té doby si na tomhle přechodu dávám „majzla“.

Snad tyhle příhody budou dostatečným varováním i pro vás. Než se zaberete do svých myšlenek, čtení nebo esemeskování, uvědomte si, kde stojíte a kudy jdete!

Reklama