Jacqueline

Mezi muži panuje názor, že žena musí vypadat stále sexy a k tomu zvládat tunu domácích povinností. Rozhodl jsem se, že si být ženou vyzkouším, abych pochopil, jaké to je. Přečtěte si o mém dni ženou...

Večer

Můj ženský den začal už večer před samotnou proměnou. Bylo potřeba vyžehlit prádlo, ale nějak mě bolela hlava, tak jsem to ještě nechal na manželce. Popravdě jsem si na tu naši super domácí parní žehličku ani netroufal.

Asi půl hodinky před spaním jsem si nalakoval nehty. Tedy, spíš nechal nalakovat - je to hotová věda. Ale napodruhé už bych to asi zvládl sám. „Proč si je nemůžu nalakovat ráno?“

„Neuschly by ti dokonale, byly by pak na dotek hrubé. Mohl by sis je smazat - ale spát musíš tak, aby sis lak neponičil.“

A tak jsem usínal s rukama na peřině a těšil se na zítřek.

Jacqueline

Ráno

Vstal jsem o hodinku dřív, protože jsem se potřeboval pořádně upravit. Jenže bylo nejdřív potřeba vyndat myčku a udělat snídani. No, zvládl jsem to a vrhnul se do zkrášlování.

Nejdelší čas mi zabralo odchlupování. Oholit si orangutaní zarostlé tělo trvalo asi hodinu a půl - br - ale asi to byla vstupní investice, udržování jistě tak dlouho netrvá. Každopádně jsem pochopil, co dělá žena v koupelně tak dlouho.

Líčení nebylo tak pracné, mám nějaké zkušenosti z divadla, takže nanést make-up, tvářenku, namalovat si oči, oblíznout rtěnku - pohodička.

S účesem jsem trochu bojoval, protože se mi čelenka několikrát zašmodrchala do vlasů, ale také jsem to zvládl.

Takže push-upku, punčochové podkolenky, sukni, halenku, naházet věci do kabelky... a samozřejmě nějaký ten šperk. Protože nemáme doma žádné klipsy, vyrazil jsem do města bez náušnic, ale náramek a náhrdelník z říčních perel jsem si neodpustil. Celkem zajímavé zjištění bylo, že zapnout si za krkem náhrdelník není vůbec triviální. Zkusil jsem to tedy opačně, jako jsem to provedl s podprsenkou, a povedlo se, jen přetočení kolem krku trvalo asi minutu, páč nemám zcela labutí šíji...

Jacqueline

Venku

Obutí se středním, asi čtyřcentimetrovým podpatkem mi nedělalo velký problém, chvíli jsem ale přemýšlel nad chůzí. Nakonec jsem zvolil středně sexy styl, abych nevypadal ani jako chlap, ani jako tranďák. Šik oblečení a podprsenka mě nutily držet se vzpřímeně a zastrkovat bříško - pocit jsem měl jako královna, když se najednou za mnou z auta plného dělníků ozvalo: „Ty vole, já se poseru!“

Nejsem si zcela jistý, jestli jsem na ně zapůsobil jako žena, nebo jestli poznali, že jsem chlap, ale docela mi to zalichotilo. Zajímavé také bylo, že lidé v domě okamžitě vysekli: „Dobrý den!“ No, nesl jsem se zkrátka jako dáma.

Jacqueline

Rozruch v redakci

Když jsem jako Jacqueline vstoupil do redakce, okamžitě jsem způsobil rozruch. Reakce byly různé, ale všichni se shodli, že vypadám dobře, i když jako chlap prý vypadám líp. Šéf doufal, že budu mít větší prsa, ale kolegyním se moje pěkně tvarované jedničky líbily.

Potřeboval jsem si přelakovat nehty, protože se mi trochu slouply při dlouhém koupání. Levačku už jsem zvládl, ale s prvou rukou mi musely holky pomoct. Jediné, co se nelíbilo, bylo mé obočí - vytrhal jsem si je pouze u kořene nosu, ale to by prý žádná žena takhle nenechala. A tak jsem podstoupil dotrhání. Není to tak strašné - trhání chloupků čouhajících z nosu bolí víc.

Jacqueline

Den za počítačem

V práci jsem po krátké poradě s usměvavým šéfredaktorem a po prvním focení do novinky zasedl k počítači a pracoval jako vždy. Jen jsem se snažil víc sedět rovně, abych na židli vypadal dekorativně. Eva, která sedí proti mně (a byl to její nápad, abych udělal tuhle reportáž), občas pronášela poznámky jako: „Měla jsem dneska zůstat doma. Já se z tebe poseru.“

Na oplátku jsem ji peskoval slovy: „Takhle dáma nemluví.“

Většinou Evička odběhla na toaletu v záchvatu smíchu - nevím, asi se šla přepudrovat. A propos, když už jsme u té toalety...

Jacqueline

Na toaletě

Nechám vás nahlédnout do svých intimních chvilek. Jako správná holka jsem si samozřejmě i na malou sedal. Poprvé jsem chvíli přemýšlel, jestli si sukni vykasat, nebo spustit, ale vykasání moc nefungovalo. Co jsem ale opravdu ocenil, bylo zrcadlo na umyvadlem - vždycky jsem hodil letmý pohled, jestli se mi na tváři něco nerozmazalo, jestli nepotřebuji někde drobně přilíčit.

Kabelka

Jedno z velkých úskalí, které jsem podstoupil, byla kabelka. Jsem typický kapsář (tedy ne zloděj, ale muž, co všechno nosí po kapsách) a ranní naházení věcí do kabelky se ukázalo jako problém, protože jsem v ní stále něco nemohl najít - třeba zvonící telefon. Nakonec jsem si ji uspořádal, ale stálo to hodně rozčilování.

Jacqueline

Odpoledne a večer

Když jsem se odpoledne vracel domů, stavil jsem se ještě na nákup. Prodavačka mě asi prokoukla, protože se tak trochu podivně šklebila. Doma jsem poklidil, protože večer měla přijít návštěva, a připravil něco na zub - jen malé věci, sušenky a tak. Nevařil jsem, ale myslím, že to bych zvládl, protože vařím relativně rád i jako muž, jen mě k tomu žena z nějakého důvodu většinou nechce pustit.

Resumé

Být ženou je krásný pocit, který ale stojí spoustu času navíc, pokud chcete vypadat k světu. Myslím, že by si něco podobného měl vyzkoušet každý chlap, a začal by doma možná trochu aktivněji pomáhat s pracemi, kterým se občas říká ženské.

Reklama