Rodina

Na vlastní kůži: Pomocná síla v kuchyni

Pomocná síla v kuchyni, práce, kterou by většina z nás vzala až v krajní nouzi. Redaktorka Eva Soukupová si vyzkoušela jednu směnu. Po osmi hodinách mytí nádobí a přípravy obloh opouštěla restauraci z posledních sil.

kuch

Všichni jsme nějak začínali. Moje kroky teď vedly tam, kde jsem začínala já. Do kuchyně, ke dřezu maloměstské restaurace Orient. Díky reality show Ano, šéfe a Na nože získalo kuchařské řemeslo zase o kousek víc atraktivity. Jelikož postu kuchaře jsem se logicky ujmout nemohla, a nechci ani hádat, jak by to dopadlo, vzala jsem za vděk alespoň pomocné síle v kuchyni. Předesílám, že kdo by čekal nechutnosti jako plivání do jídla, jak to často v různých fámách a příbězích koluje, byl by zklamán. Nic podobného jsem nepostřehla. Ze všeho nejvíc jsem tak trochu doufala, že se aspoň naučím pořádně krájet cibuli, protože to je něco, co můžu profíkům pořád závidět.

Ještě pár dnů předtím jsem ale dostala od Miloše Straky, majitele zařízení, stručnou radu: „Možná budeš pracovat i s potravinami, tak si pro jistotu zajdi pro čerstvý potravinářský lístek, jinak tě nebudu moct do kuchyně pustit.“

kuchynS lístkem v kapse jsem se podle domluvy přihlásila na odpolední směnu. Vyfasovala jsem zástěru, pantofle a několik kousků utěrek. V kuchyni už na mě čekal kuchař Martin, pomocná kuchařka Lída a hromada špinavého nádobí. Způsob, jakým jsem na něj pohlédla, neušel mému „kolegovi“ Martinovi. „Buď ráda, že tu nejsi na ranní, to bys ještě musela loupat pár kilo brambor a strouhat zelí. Ale to asi budeš muset dneska udělat stejně. K večeři čekáme zájezd nějakých Maďarů,“ zasmál se škodolibě. „No to jsem si vybrala den,“ pravím odevzdaně a nořím ruce do dřezu, abych z něj po půl hodině s odporem vybírala to, co uvázlo v sítu. Kousky knedlíků, špaget, zelí... Utřít a uklidit nádobí, napustit novou vodu. Vyčistit dřez. A tohle tvořilo většinu mojí pracovní náplně. Každé zapípání nákladního výtahu hlásilo novou dávku špinavého nádobí. Po třech hodinách jsem ho začínala proklínat. To nejhorší však mělo teprve přijít. Dorazil zájezd.

„Tak Evčo,“ houknul na mě ke dřezu Martin: „budeš nám dělat oblohy. Asi takhle,“ vzal jeden talíř, aby mi to předvedl. „Zelený,“ položil na talíř hrstku hrášku, „žlutý,“ kukuřice, „červený,“ ozdobil talíř červeným zelím. „A taky si nakrájej rajčata, salát, mrkev a papriku. Pak budu potřebovat oloupat aspoň kýbl brambor, zvládáš to?“ Věděla jsem, že budu muset, a tak jsem jen kývla a nasadila bleskovou rychlost. 

kuchynZ hrnců se kouřilo, nože klapaly o prkénka, výtah zběsile pípal a mně se v dlani udělal druhý puchýř. Nemít pohodlné boty, z pendlování mezi přípravným pultem a obřím dřezem, který připomínal spíš vanu, by se mi udělaly i na nohách.

Kdybyste se mě zeptaly, jak dlouho to trvalo, nebudu schopná odpovědět. Naprosto jsem ztratila pojem o čase. Úplně pro mě přestal existovat. Objevil se až tehdy, kdy pracovní nasazení polevilo a „shora“ přišla zpráva, že maďarský zájezd se pomalu chystá k odchodu a mně se začal ozývat tou dobou už zcela prázdný žaludek a já hlady skoro neviděla. Bylo devět večer.

Martin mě přátelsky poplácal po ramenou. „Jde ti to. Máš hlad?“ Nevím, co ze mě vypadlo za odpověď, ale tuším, že to znělo nějak takhle: „Jako prase.“ Dala jsem si oblíbený segedín se šesti a chtělo se mi hrozně spát. 

Rychle mě probrala druhá vlna práce. Za hodinu se měla zavírat kuchyň a na nás zbyl její kompletní úklid. K talířům tak přibyly hrnce, extra mastné friťáky a pěkná várka různého náčiní. Při vytírání už mi koště sloužilo spíš jako berle. Po desáté jsem vyrazila domů. Cestou jsem si v polospánku slíbila, že na nádobí nesáhnu aspoň tři dny. Některé sliby ale nelze dodržet. Dřez v mé kuchyni byl plný. Jo, a cibuli krájím pořád stejně blbě!

   
22.10.2010 - Finance a práce - autor: Eva Soukupová

Komentáře:

  1. [19] Garwa [*]

    Práce v restauraci dá zabrat, ale naštěstí existují vymoženosti, jako jsou rýžovary, které práci značně usnadní

    superkarma: 0 18.06.2016, 22:32:26
  2. [18] orangutan [*]

    je to práce jako každá jiná a nikdy nemůže člověk vědět,jak dopadne.Taky jsem si to zkusul a doma to dělám takySml30

    superkarma: 0 15.12.2010, 23:44:37
  3. [17] ova9 [*]

    .........pomocna sila .......ani nahodou...

    superkarma: 0 04.12.2010, 23:18:40
  4. [16] xyjmeno [*]

    Byla jsem jako pomocná síla letos v létě ve dvou kuchyních (jeden majitel) a můžu říct,že už nikdy více. Člověk dělá celej den (i více jak dvanáctky). Po příchodu domu, celá umaštěná a vyřízená tak akorát padnete do postele. A plat? Symbolickej...

    superkarma: 0 01.12.2010, 15:03:32
  5. [15] Rikina [*]

    Gloria — #13 myčka, co máme v kanceláři, má nejkratší cyklus víc než hodinu. Sml80 Pochybuju, že by host v restauraci byl ochoten čekat tak dlouho na jídlo, protože zrovinka když přišel, nebyl k dispozici čistý talíř. Bez nějakého ručního mytí se ten provoz neobejde. Kromě toho malé restaurace si nejspíš nemůžou dovolit mít haldy nádobí a myčku, doba je krušná a pomocná pracovnice zvládne ještě hromadu další práce, zatímco myčka cibuli nenakrájí a podlahu nezamete. Sml57 

    superkarma: 0 24.10.2010, 11:00:00
  6. avatar
    [14] mio [*]

    Gloria — #13 myčka je vynikající v domácnosti, ale v restauračním provozu ti moc nepomůže. Když ti přijede zájezd a navíc máš plnou hospodu dalších lidí, potřebuješ najednou plno čistých talířů i příborů a vše je mnohem rychleji umyto ručně, než v myčce. Předpokládám, že ve větších a dražších zařízeních ji mají, ale tam si taky mohou dovolit provoz více myček a více nádobí.

    Já touto prací trávila vícero prázdnin po dobu střední školy v provozovnách mého bráchy. Sice to byla dřina, ale často jsme se dost nasmáli a nakonec jsem se tam naučila bravurně nakrájet i tu cibuliSml58

    superkarma: 0 23.10.2010, 20:56:04
  7. avatar
    [13] Gloria [*]

    V restauraci neni mycka na nadobi???

    1. na komentář reaguje mio — #14
    2. na komentář reaguje Rikina — #15
    superkarma: 0 23.10.2010, 07:42:20
  8. avatar
    [12] Clerenc [*]

    Eva Soukupová — #5  Mně stačí umýt dva hrníčky a hned mě ruce začínají bolet od toho jaru. Je jedno jaká značka, nebo množství. Ještě že máme myčku:-)

    A sekáček doporučuju. Cibuli sice krájet umím, ale když se dělá třeba guláš, tak je sekáček nenahraditelný!:-)

    superkarma: 0 22.10.2010, 11:55:19
  9. avatar
    [11] bubidani [*]

    enka1 — #10 to je právě to co sháním, a tak než na něj narazím (narazila jsem, ale poměr cena ku kvalita nic moc) se budu muset spokojit se sekáčkem, má to ale jednu nevyslovnou výhodu, z té rychlosti vám neslzí oči a já s těma svejma citlivýma očima a 2 popelníkama na nose to ocenímSml57 

    superkarma: 0 22.10.2010, 11:54:46
  10. avatar
    [10] enka1 [*]

    Evi, to je makačka co?

    Z TV mám odkoukán systém krájení cibule, ale stejně, ale nedám dopustit na tohle:

    lepší než sekáčekSml22

    1. na komentář reaguje bubidani — #11
    superkarma: 0 22.10.2010, 11:44:36
  11. avatar
    [9] bubidani [*]

    selinka — #8 hehe nepříjemného tématu je třeba se zbavit hned v úvodu, proto to XXL označení Sml52

    ještě jsem chtěla k té cibuli... ja ji nekrájím, hodím do sekáčku, dvakrát vrznu a máme kostičky, obdélníčky a leckdy i kosočtverečky Sml52

    superkarma: 0 22.10.2010, 09:33:15
  12. avatar
    [8] selinka [*]

    bubidani — #6 to je fakt Sml67 na táborech, teda aspoň na tom našem, se obvykle vyskytly mini brambory v XXL balení, takže makačka makačka Sml31

    1. na komentář reaguje bubidani — #9
    superkarma: 0 22.10.2010, 09:20:34
  13. avatar
    [7] bubidani [*]

    Eva Soukupová — #5 měla a pak po příchodu domů byly ruce naopak moc suché a kůže popraskala, to ale není způsobeno jarem, ale tím že je kůže na ruce nasátá vodou  a není tak pružná + práce s nádobím který tu kůži dře

    superkarma: 0 22.10.2010, 09:19:44
  14. avatar
    [6] bubidani [*]

    selinka — #4 to radši budu škrábat xxl brambory než ty mrňavý nic, co po oškrábání zbyde ještě menší nic Sml32

    1. na komentář reaguje selinka — #8
    superkarma: 0 22.10.2010, 09:15:14
  15. avatar
    [5] Eva Soukupová [*]

    bubidani — #2 A taky jsi měla od jaru rozežraný ruce? Sml15

    Eliana — #1 Já mám nůž ostrej. Mám i jeden keramickej a to je téměř dokonalé ostří. A nic. Koupim si ten ruční sekáček na cibuli a bude Sml30

    1. na komentář reaguje bubidani — #7
    2. na komentář reaguje Clerenc — #12
    superkarma: 0 22.10.2010, 09:14:50
  16. avatar
    [4] selinka [*]

    mně stačila brigáda v kuchyni na dětské letním táboře .. asi každý ví, co to je škrábat brambory v XXL provedení Sml24

    1. na komentář reaguje bubidani — #6
    superkarma: 0 22.10.2010, 08:51:21
  17. avatar
    [3] femme [*]

    Eliana — #1 ostrý nůž je v kuchyni samozřejmost Sml22 mě naučil krájet cibuli kámoš kuchař, chvilku mu to trvalo, ale už to snad nezapomenu Sml30

    superkarma: 0 22.10.2010, 08:09:36
  18. avatar
    [2] bubidani [*]

    taky jsem brigádničila v jedné restauraci, nádobí bylo mraky, ale měli tam myčku - mě Sml52

    1. na komentář reaguje Eva Soukupová — #5
    superkarma: 0 22.10.2010, 07:47:59
  19. avatar
    [1] Eliana [*]

    Tak tu cibuli bych taky chtěla umět krájet, prý je to otázka ostrého nože...což já mám pravidelně všechny nože tupé...včetně těch zázraků,co nikdy tupé být nemají....  nicméně za vynález myčky jsem moc ráda..nedávno jsem si všimla ve filmu Vrchní, prchni  měli už myčku...

    1. na komentář reaguje femme — #3
    2. na komentář reaguje Eva Soukupová — #5
    superkarma: 0 22.10.2010, 06:25:32

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme