Další nepoučitelná čtenářka, která nosila v peněžence všechno a když ji někdo okradl, přišla krome peněz i o spoustu věcí, které se nahradit nedaly. Třeba zlatý řetízek

Hezký den všem. PENĚŽENKA-malá, ale přesto svým významem velká a každodenně mnohokrát používaná věcička. Vzpomínám si na svoji úplně první peněženku, kterou jsme si vlastnoručně vyrobili ve škole v hodinách pracovní výchovy.

Byla z pevné látky, na zip, s nalepenými korálky a vyšitým monogramem. Moje maminka ji má dodnes schovanou jako vzpomínku na má školní léta. První kvalitní a opravdu krásnou peněženku jsem si koupila za těžce vydělané peníze z letní brigády. Byla koženková, s pozlacenými ozdůbkami, černá a machrovala jsem s ní do doby, než se na ní asi po roce pokazily zapínací cvočky.

Obrečela jsem ji, ale naštěstí jsem pak na vánoce dostala novou, hezčí, větší, do které se vešlo hodně věciček-bohužel. Ano, bohužel. Nosila jsem v ní všechno. Doklady, karty, řidičák, karty odpojišťoven, fotky, talismany, roztržený zlatý řetízek, který jsem chtěla nechat spravit....

Pak mi ji ukradli a já na velké peněženky zanevřela. Koupila jsem si obyčejnou, malou, do které se vešly jenom a jenom peníze, pár drobných a nic víc. Doklady a všechny ostatní věci od té doby nosím zvlášt.

A vyplácí se. Člověk ztacené nebo ukradené peníze oželí, ale to lítání po úřadech, blokování karet a vyřizování nových dokladů-to je fakt trest!

Držím se hesla-Peněženka je jen na peníze, maximálně na seznam, co nesmím zapomenout koupit!

Simič

Milá Simič, moje řeč. Já se také bojím nosit doklady v peněžence. Tím spíš, že vím, jaký jsem zmatkař

Reklama