Opravdu „provařené“ dovolené prožívala naše čtenářka Věrulinka. Ale nestěžuje si. Přečtěte si její pěkný příspěvek na dnešní téma, za který děkujeme.

Zdravím a přeji krásný den všem. Vaření o dovolené mi připomíná krásný vzpomínky na doby, když byly děti malý a jezdila jsem s nimi pod stan. Děti byly víc ve vodě, jak na suchu a samozřejmě byly pořád hladový, takže vařit jsem musela. Ale mně to nedělalo žádný problémy, mně to přímo bavilo. Propanbutanový vařič venku, u každého stanu se vařilo něco jiného, děti chodily a jedly, na co měly chuť, vzájemně jsme dětem vyhověli, najezte se tam, kde na to máte chuť.

Taky nás byla parta z našeho bydliště, třeba 5 stanů, dohodli jsme se i na střídavý vaření, takže se vařilo ve velkém. Nikdy nezapomenu, když se děti dohodly, uvař nám sladký knedlíky. Proč ne, ale pro všechny jsem zadělávala ze 2 kil mouky, cožpak o to, ale potom to vaření, jela jsem na třech vařičích, to byl hukot. Když to kamarádka viděla, litovala mě, ale zvládla jsem vše.

Děti si vymyslely bramboráky, opět super, ze tří kil brambor a já pekla od 10.30 do 13.00.O bramborácích se mi zdálo hodně dlouho. Byli jsme u Berounky a chlapi chytali ryby, mimochodem ráda jsem si zachytala a měla i štěstíčko. Jednou měli opravdu hodně ryb, samý kapry. To bylo radosti a co s nimi, pod stanem. No já měla hned nápad, uděláme si vánoce. Koukali na mě všichni jak na cvoka. Jak jsem řekla, tak bylo. Chlapi jsem poslala pro stromek do lesa a už se vařily brambory na salát, rybí polévka v hrnci a obalovala jsem kapříky. Ovšem tentokrát jsme vařily všechny ženský a to byl tak krásný večer, sedět u ohně a cpát se bramborovým salátem a kaprem. Pití bylo vždy a slavili jsme až do rána.

Také jsem jezdila s kamarádkou a dětmi k jejímu strejdovi na vesnici, to byla paráda. Veliký kamna na dříví, to se vařilo a peklo.Ovšem nás tam jela spousta lidí, taky 4 plný auta a samozřejmě na mně bylo vaření. Parta se shodla, jedině Věra umí vařit a péct dobroty. Ale jo, proč ne, ale nádobí se ani nedotknu, jasně dohoda platila. Pomáhali mi, brambory, zeleninu loupali a s přípravou pomohli. Ono nás bylo i s dětmi ke stolu 15 a svíčková ze srnčí zadní kýty a ze 3 kil mouky knedlíky, jejda to bylo sakra práce. K tomu 3 pekáče buchet, večer jsem padla do postele, doslova hotová.

Jednou za mnou přišla kamarádka, vyučená kuchařka a chtěla, abych s ní jela vařit na dětský tábor. Koukala jsem se na ní, zda se nezbláznila. Já? Ty jsi vyučená kuchařka. To sice jsem, ale vím, že ty vaříš moc dobře, včetně pečení dobrot, tak pojeď. No váhala jsem, ale přemluvila. Děti měly tábor zadarmo, jenom jsem platila jídlo, jako kuchařka. Bylo to náročný, my dvě, včetně mytí nádobí, ještě že děti jedly z ešusů. Brala jsem to jako dovolenou, ale již nikdy, to jsem se zařekla. Bylo to opravdu náročný, od snídaně po večeře teplý a ještě pro dospěláky druhou večeři na 21.00 hodinu a jenom minutky. Na tyto 3 týdny nikdy nezapomenu. Vzpomínám na dovolenou, kde bych nemusela vařit, jednou jedinkrát, kdy jsme to měli i s jídlem. Ovšem nám nechutnalo nikomu, ještě že to bylo jenom 10 dní.

Dneska nikam na dovolenou nemusím, mám jí celoroční v domečku a vaření sem tam odbudu párkem, jsme staří, nemusíme denně jíst vařený jídlo, ale mně to nedá a zase vařím, peču a nejraději griluji, což je super odpočinek v těchto parných dnech.

Zdraví Věrulinka a všem přeji krásnou dovolenou.

Pozn. red.: text nebyl redakčně upraven.

Tak tomu opravdu říkám „provařená“ dovolená a upřímně vás ubdivuji.

Zvládly byste také vařit na dětském táboře? Jak si s vařením o dovolené poradíte vy, milé ženy-in? Vaříte rády, nebo se tomu raději vyhýbáte? Máte nějakou příhodu, která se týká dnešního tématu? Tak nám ji naservírujte, ať si pochutnáme.

Na vaše příspěvky se budeme těšit na adrese: redakce@zena-in.cz

Reklama